Rodinná kapitánská plavba, včetně jedné malé plavčice na palubě (3 roky). 

Vše se přizpůsobylo nejmladšímu členu posádky, takže plavba byla přískoky od koupání ke koupání. I plachty jsme vytáhli. Vypíchl bych návštěvu Luka Prvič, kterou mám moc rád a rád se sem vracím. A také Veli Drvenik - Drvenik Veliki, kde se mi moc líbilo. I třeba proto, že se tam vyvazuje k molu na vlastní kotvu. Několik připluvších lodí když zjistilo, že nejsou mooringy, raději pokračovalo v cestě někam jinam. A celkem pěkná marina Agana, ve které bylo sice vedro na padnutí, ale jinak hezké ospalé městečko nezavalené turisty. A marina skoro bez lodí.

Ke konci týdne nás ale začalo sužovat vedro. Teploty šplhaly hodně přes 34°C a vítr slábl. V pátek se vše vystupňovalo. Vzduch se nehnul, teploty nemilosrdnbě atakovaly 40°C.

Hned začátkem května jsme se vydali na jachting okolo Elby. Bylo nás... plná loď. Lodičku jsme měli vypůjčenou z Marina Cala de Medici - Rutilicus. 

První zastávka byla na ostůvku Capraia Isola. První den nám počasí jachtingově moc nepřálo. Celé na motor za skoro bezvětří nebo jen slabého vánku. Takové ticho před přechodem fronty. Ta má dorazit další den.

Druhý den vstáváme do pošmourného rána s mraky nízko nad mořem. Ale fouká! Jedeme na jih podél Capraii a pak točíme na východ na východní pobřeží Elby. Cílem na je Rio Marina. Odpolednbe vítr postupně utichá a nezbývá, než natočit motor. Před příchodem deště se ještě jednou na chvíli vzepne na slabé 3Bf a s příchodem deště utichá. Do Rio Mariny připlouváme vytrvalým deštěm. Ani se nikam nechce, jen na večeři a spát. 

Ráno se probouzíme pod modrou oblohou. Dopoledne je ještě střídavě oblačno, ale už neprší a je opět teplo. Krátká zastávka v Porto Azuro. Další zastávka je u zbytků těžebního zařízení na jižním cípu Elby. Kotvíme a odvážní udělají výsadek s prohlídkou. Ostatním stačilo, že znají někoho, kdo tam byl.
Cílem je zátoka Fetovaia, kde strávíme noc na kotvě.

Opět se budíme do prosluněného dne. Už od rána fouká krásně SEE okolo 3-4Bf. Vyrážíme ihned na plachty. Tento směr větru nám ale neumožní zakotvit u vraku Elviskot, protože vlnění je moc silné. Kotvit by se dalo, ale výsadek by byl, řekněme, obtížný.
Postupně na plachty a pak, už ve stínu Elby, na motor doplouváme k Marciana Marina.
Prohlídka městečka a pak lanovkou na nejvyšší bod Elby. Tady jsme potkali snad nejvíce lidí za celý pobyt na Elbě. Ale jejich lanovku, tu si musíte osobně vyzkoušet. Popisovat se to nedá.

Cílem dalšího dne je Portoferraio. Cestou ještě koupání a plácání se na pláži Enfola. Do Portoferria doplouváme pozdě odpoledne. V zátoce před portem stojí na kotvě La Grace. Zkoušíme pozdravovat na VHF, ale bez odpovědi. Ráno se plujeme podívat blíže, ale vypadá "zazimovaná".

A z Portoferraio již do Marina Cala De Medici. Kus na plachty, kus na motor. Vítr mezi 2-4Bf z SSE je pro nás skoro čistě zadní, ale dlouhé vlny neumožňují udržet motýla, tak křižujeme po větru. Před marinou vítr utichá docela.

Upluto 160nm, výlety, koupání.

Cestou zpět ještě výlet do Volterry a Pizzy.

První letošní tréninková plavba z mariny Betina. Ne že bych měl ambice vyplout v sobotu, ale čekat do neděle do 10 hodin, než se pracovníci chartovky trochu rozkoukají a konečně doplní chybějící vybavení lodě mně fakt nebavilo.  Ale nakonec ano! Máme skoro vše. Jen motor pro dinginu ne. Není a možná bude ve středu. Stejně se do mariny vracíme, tak uvidíme. První cesta vede okolo Murteru. Pěkný jachting, vítr 4, místy atakující ...… Číst více

Tak k tomuto výletu jsem se připletl víceméně náhodou. Ale Nizozemsko, konkrétně Fríské kanály, mne lákaly už dlouho. A když se to tak pěkně sešlo, tak proč ne? Krátký výlet - jen pondělí až pátek - zaměřený na ovládání těchto homeboatů. Což je poměrně velká motorová lodička. Okolo 14 metrů na délku, něco přes 4 metry na šířku a přizpůsobená třeba celoletnímu putování po kanálech.  Ze ...… Číst více

Podruhé s Veverkou sami na jachtě. Na té stejné. Poprvé to vyšlo náramně. Loni do toho něco vlezlo a co druhý pokus?  Den první Loď se přebírá tak, že se vyzvednou klíče a check-in si dělám sám. Léta jsou na jachtě malinko znát, ale spíše jen soft. Sprayhood a bimini jsou takové unavené, ale drží. Zato motor je ještě v záběhu. Malinko pod stav oleje, tak tam kápnu z místních zásob. Pod podlahou voda (kapka, ...… Číst více

Brunello, Bavarka C45, je skoro nová loď. Vyrobená v roce 2023, tedy má za sebou necelou první sezonu. Na první pohled vypadá moc pěkně. Na druhý začnou být vidět místa, kde se šetří. Až moc. Stolky nemají hrany, deska je tak tenká, že postavením hrnce se špagetami mimo středovou nohu riskujeme jeho ulomení, v kokpitu není kam položit skleničky. Obcně trend záchod pro každou kajutu se mi nelíbí. Ocenil bych méně záchodů a více místa. ...… Číst více

Plánování dopředu podle počasí moc nefungovalo. Celý předcházející týden se předpověď počasí měnila a posouvala. Takže k rozhodnutí o první části došlo až v sobotu, když bylo jasné, že níže bude přecházet v pondělí a úterý.  Sobota byla jako normálně zasvěcená do vysvětlování, kontrole a ukazování lodě. Proti minulému roku byla Dölkar připravena skoro perfektně. Jen chybělo jakékoliv nářadí. ...… Číst více

Pokračování článku o plachtění po Kykládách. První díl najdete zde. Den osmý - Paros Paros je jeden z největších ostrovů Kyklád. Strávili jsme se zde volný den. Půjčili si skůtra a projeli si ostrov trochu podrobněji. Za zmínku stojí několik zastávek. Přístav Naoussa Tady jsme schodili kotvu. Naoussa má své centrum vymalovené do Kykládských barev. Ale trochu to připomíná pozlacený Krumlov. Butiky, drahé ...… Číst více

Odjezd je poslední dobou vždy největší průšvih. Balíme se v pátek večer ve spěchu, v noci je odjezd na letiště. Ale vše jsme zvládli a v sobotu ve čtyři odpoledne stojíme před svým novým domovem. Jachta Penelope K., majitelská loďka v charteru přes Athenian Yachting. Sám pan majitel nám ji předává a je znát, že je na ni patřičně hrdý. Ale jako každá majitelská loď, má i tato svá "špecifiká". Ale naštěstí ...… Číst více

Pokračování článku o cestě kolem Peloponézu z Korfu do Athén. První část článku najdete zde. Den sedmý Vyplouváme v půl páté, protože chceme chytit ranní vítr na jihu Peloponézu, který by nás měl přetáhnout přes první záliv (tady tomu říkají záliv, ale je to na šířku jak Jadran). Skutečně v 06:00 za prvním prstem chytáme vítr. Ale ne z toho směru, který měl podle předpovědi být. A nakonec ...… Číst více