Pakoštane

12. červen 2016 VaDo

Opět po roce do Pakoštane... Aspoň na prodloužený víkend.

Zkoukli jsme staré známé lokality, i když ne některé jsme se nedostali. Počasí zazlobilo a vítr a hlavně proudy nedali na některých lokalitách přistát.

Den první: Babuljaši, Košara (maják)

Ve středu hned po příjezdu nalodění a hurá na vodu. Počasí nádherné, tak se vyráží na Malý vrak (Grablo Miši). Ale tam kotví pracovní plošina. Po dlouhých letech se dělá na tomto místě, které nese barvu mnoha lodí, maják. Tak se mění plány a jede se na Babuljaši. To je možná i lepší volba. Voda teče jen lehoučce a při povrchu, takž v hlobce krásně po stěně jej podjedeme a necháme se v pármetrové hloubce svézt zpět k lodi. 

Druhý pomor na Košaře. Zde to většinou těče a i dnes je patrný proud. Ale nádherná viditelnst, takovou jsem tu ještě neviděl. Po sestupu podél zbytků původního majáku naplouváme na stěnu. Zde pozor, po levé ruce je natažena nová síť. V případě většího proudu by to mohl být i problém. Stoupáme proti slabému proudu podél stěny, pak zpět přímo pod loď.

Den druhý: Lončarič, Murvenjak

Ráno vypadá zatežené, ale nakonec se vyčasí. I když odpledne začíná foukat. Dva ponory na, řekněme "béčkové" lokalitě a druhý na vysloveně "déčková". Lončarič je známá lokalita s pěknou stěnou, na kterou se musí naplavat, ale trochu bez života. Murvenjak byl průzkumný ponor, kde se nikde ještě nepotápěl. Podle map měla být stěna, ale je to jen větší kopec porostlý travou.

Den třetí: Kamenár, Gangaro sever

Tentokrát je ráno zatežené už víc a fouká svižný větřík. Podle předpovědi má ještě zesilovat. Hned ráno se tedy vydáme na Kamenár, než se počasí ještě zkazí. Kamenár opět nezklamal, spousta života a proud je jen v hladinové části. Po 30 metrů se nehne stéblo.

Druhá lokalita je geniální mělký ponor. Ale plný života. Nalezeny ropušnice, štítník, mořští koníci. Moc pěkný ponor, na kterém jsme vydrželi 88 minut. Jak prohlásil Vlasta: "Taky už jsme tam mohli ty dvě minuty vydržet".

Večer se vítr uklidnil a podávali jsme se na ostrov Vrgada do moc pěkné hospůdky, kde nám slibovali nízké ceny a chutné jídlo. Přímo v Pakoštane jsou srovnatelné ceny (tedy větší ceny, ale porce taky) a chuťově určotě vymazlenější.

Den čtvrtý, poslední, Sandela, Gangaro střed, Pakoštane

Ráno bylo lépe, vítr se trochu uklidnil. Tak co vyzkoušet opět Malý vrak? Blbej nápad. Proud je takový, že se skoro nedá udržet na proudovém laně za lodí. Potápět se v tomhle proudu je moc velké riziko. Hold musíme jinam.

Sandela je klasický ponor, kde se musí na stěnu naplavat přes trávu. Na travou je proud je. A navíc na hraně stěny je opět natažena čerstvá síť.

Gangaro je moc pěkná stěna začínající v hloubce okolo 25 metrů. Stěna je v jednom místě rozdělena písečným splazem. Zrovna ten jsme trefili. Ale začátek stěny je pěkně vidět, tak se k němu vydáme. Opět pěkná stěna, kde jsme našli i máčku. Jen jsme se dole zdrželi déle, než bylo Radkovi za kapitánským kolem milé. Ono se totiž dost zhoršilo počasí. No a Radek je líný pustit víc kotevního řetězu než je absolutně nezbytně nutné. Takže jej to několikrát utrhlo. :-)

Potápění končíme nočňákem (původně jsme chtěli někam na loď, ale vítr stále sílil, nemělo to cenu) na břehové lokalitě přímo před rezortem. Nezklamala - kraby, sépie, ropušnince, při návratu jsme potkali lovícího úhořovce. Ale byl blbej a neuměl využít našich ochotných lamp. A aby bylo vše komplet, nastavil jsem si blbě foťák. Takže z nočňáku je vše máznuté. A aby bylo vše úplně dokonalé, připnul jsem si do rukavice látku. Tak jsem po ponoru vylil několi litrů vody z obleku.

 

 

 

 

Chorvatsko, Veruda - podzim

29. září 2015 VaDo

Potápění v moři má prostě své kouzlo

a když se tedy naskytla příležitost vydat se na konec sezóny na Verudu - tak proč ne.

Veruda - byli jsme tam před pár lety. A dodnes na to všichni vzpomínají jako na bojové cvičení - zima, déšť, vlny. Doufali jsme, že nám tentokrát počasí trochu přilepší. Ovšem už při odjezdu z Čech se pěkně rozpršelo a když v Alpách začaly stěrače ze skel sundávat i sněhové vločky, byla otázka o našich rozumových schopnostech na místě.

Ještě před Pulou celkem slušně lilo. Ale na Vurudě se počasí začalo trhat a po ubytování se udělalo - na přechozí poměry - hezky. Takže tedy do vody. S daivkem je domluveno během chvíle, že se můžeme nalodit.

První ponor na "novou lokalitu, kterou ještě neznáme". Žádná sláva. Kamenitý svah směrem dolů. Ale celkem živo. Začínám mít pocit, že se snad do Jadranu nějaký život vrací. Proud hodně slabý, ale pojali jsme to jako proudový ponor a loď nás "stopovala". Podmínka - bójka. Bez problému, mezi malými potápníky si můžu vybrat, kdo bude vypouštět.

Druhý den další lokalita - Malý Frašker - je plná prolézaček a jeskyněk, Díky Vláďovi, který se ujal role průvodce, jsme jich asi většinu prolezli a prozkoumali. Sami bychom je hledali asi těžko. Velký Frašker odpoledne je klasická stěna. A pozor - plno, ale opravdu plno langust. Připadám si jako poprvé na Elbě, kdy se také hlásila a okukovala každá muréna a po druhém dnu již jen ty velké.

Další den grilovačka a potápění přímo z ostrova Fratarski. Flašky za námi vozí podle potřeby. Na první ponor máme nějaký plán, ale proud, který je proti předpovědi místních přesně na druhou stranu: "Tady to znám, ráno to vždy teče od Fraškeru!", vše mění. Tak to ani náhodou. Ráno to teklo od pevniny. Takže změna a jdeme proti plánu na druhou část stěny, kterou jsme původně chtěli absolvovat až odpoledne. Probíjíme se proti proudu (tedy, nikam nespěcháme) asi 35 minut. Život pěkný, spousta ropušnic, nějaké ty nahožábré potvory, místy i celkem velká ryba. Pak vypneme motor a za slabých 10 minut jsme zpět na místě. Takový pěkný vyhlídkový autobus. Vystoupáme na plošinu před ostrovem a koukáme, co by se dalo ještě prošmejdit. Spousta děr a v nich úhořovci. V jednom místě je velké hejno jehel, ale fotit se nenechají.

Odpoledne ne druhý ponor, smíření s tím, že uvidíme jen jednu část stěny. Ale ne, za rohem opět řeka, ale - na druhou stranu. Pád do 20 metrů a opět postupné a pomalé pobíjení proti proudu, Viditelnost skvělá. Velká mina, která je dobrých 30-40 metrů od stěny, je ze stěny dohledná. Život stejný, ropušnice, úhořovci, langusty.

Grilovaná ryba, ač jsme katering silně podcenili, se povedla a zamaštěný jsme byli i na zádech :-). A nechytali jsme ji, ale nudně zakoupili na trhu.

Poslední den potápění jsou v plánu dvě lokality. Jedna z vzdálenější - zapomněl jsem název, asi Soline?. Tentokrát musíme zkonstatovat - nic moc. Pod 30 metrů je neprůhledná mlha. Trochu proud, správným směrem. Takže opět driftový ponor. Ale zvířátka nikde.

Druhý ponor - tzv Kaňon - je na spravení chuti a rozloučení. Opět pojato jako jednosměrný ponor. Spousta života, langusty, ropušnice, chobotnice (už).

Mimo potápění

A když jsme kousek od Puly, musíme se zastavit v místním koloseu - římském amfiteátru. A jedna zajímavost - nasvícené přístavní jeřáby, které vypadají proti noční obloze jako draci. 

 

Jarní Chorvatsko - kiša, vlny, zima

11. květen 2012 VaDo

Potápění v Chorvatsku, na které jsem se hodně těšil bylo nakonec geometrtický sled malých průserů. Jinak se to asi vyjádřit nedá. Začalo to již ve čtvrtek, kde jsem měnil sedýlko v prvním stupni. Operace na 20 minut i s kávou. A ejhle, strávil jsem nad sedýlkem 4 hodiny a o půlnovi bylo vyměněné. Rozbírka a sbórka se dělala asi desetkrát. Staré podcházelo, nové taky. Výměna, sestavení, flaška - jsme tam znovu. Staré sedýlko ...…Číst více

Ronilačkám odzvonilo

27. srpen 2010 VaDo

Chorvatsko zrušilo rolnilačky. Tedy ne zrušilo, ale poskytlo na ně 100% slevu. Tedy ne slevu. No jako v Chorvastku. Podle zákona Temeljem članka 62. točke 1. Zakona o sustavu državne uprave (»Narodne novine«, br. 75/93, 92/96, 48/99, 15/2000, 127/2000, 59/2001, 199/2003 i 79/2007) končí platnost iskaznic, které byly potřeba zakoupit při organizovaném potápění. Iskaznice, které jste potřebali pro individuální potápění jsou v platnosti neustále a ve stejném rozsahu (tedy i ceny). ...…Číst více

Potápění v Chorvatsku

14. září 2009 VaDo

Další potápěčská dovolená za mnou. Tentokrát trochu méně o potápění, protože jsem s sebou měl i zbytek rodiny. Talže jsme také více trajdali po Chorvatsku - na což mně normálně neužije :-). Byli jsme se podívat v n.p. Krka   Další návštěva byla v n.p. Paklenica   A ještě na pár dalších místech. Například ...…Číst více

Konec řízků (a uzeného)

4. červen 2008 VaDo

S zákazem dovozu masa a mléčných výrobků se strhla strašná sranda. Chorvati zakázali, naši se nasrali a začali rušit zájezdy (nebo tím aspoň vyhrožovat). Ha, Chorvatům se rozsvítilo - teda ne vládním úřadům, ale podnikatelům - a začali rychle hlásit různá dementi, která zatím bohužel nejsou podložená. Viz poslední dementi dementi na "Omezení dovozu jídla". Ono se vlastně není v podstatě o co hádat. Většina ...…Číst více