Čeští potápěči jsou svérázní. Když jsem je lákával na Attersee, nechtěl jet nikdo. Sice to není daleko, zadarmo, ale studený, a viditelnosti přes 10 metrů, to je toho. Ale pojeďte na Bořenku, je to drahý, daleko, a vidět... 3 metry max. A málem jsme se nevešli do desetikvóty.   

Ale čestně uznávám, že Bořenka překvapila. Do 3-4 metrů nic moc. Ale pak se viditelnost otevřela a dole bylo opravdu úžasně. Takže jsme se dva hodinové ponory užili a šos důkladně namočili.

Jen ten materiál již není co býval. Baterka po asi 12 letech nevydrží svítit ani dvě hodiny. Foťák je na tom podobně a na začátku ponoru jej musím přemlouvat, aby se vůbec nastartoval. Tedy, nastaruje, ale při ostření se resetuje. Až pak se jednou podaří a je klid. Na druhou stranu, taky už má zaděláno na fotografický důchod - jen blesk mám již 12 let a pouzdro o nějaký rok déle.

 Asi budu muset být hodný, aby mi ježíšek něco přinesl.

PS: Provolání potápěčům: když už musáte chodit pod dně, zvedejte nohy!

Zapýleno je všude. I na Horní Cerekvi. Přesto je tam život. Potkali jsme malého sumce, množství štik, velkého úhoře. Opět pěkný ponor. První hodinu a půl (skoro) a druhý třičtvrtěhodina.

Na druhé straně sídlili rybáři. Vybavení. Drahé pruty, stany, gumák. Nahozena někam doprostřed na těžko. Doufám, že tam sedí doteď. Dobytci. Když jsme kolem (pod nimi) proplouvali, metali po nás kamení. Ne velké, ale padnout na hlavu, bolelo by.

Řepka dává zabrat všem. Hlavně lomům a rybníkům. Pyl klesá do hloubky v závojích a jinak čistá voda se stává neprůhlednou. Přesto jsem si to na Lomečku užil. Po více než roce. Neb tam jezdíme hlavně pod led. A ten se letos nechtěl dostavit.    Your browser does not support the video tag. … Číst více