Pokračování článku o plachtění po Kykládách. První díl najdete zde.

Den osmý - Paros

Paros je jeden z největších ostrovů Kyklád. Strávili jsme se zde volný den. Půjčili si skůtra a projeli si ostrov trochu podrobněji. Za zmínku stojí několik zastávek.

Přístav Naoussa

Tady jsme schodili kotvu. Naoussa má své centrum vymalovené do Kykládských barev. Ale trochu to připomíná pozlacený Krumlov. Butiky, drahé restaurace, upomínkové předměty. Vyplatí se sejít z této "zlaté uličky" a uvidíte Naoussu jak má být. I velmi dobré restaurace za pár peněz a bez rezervace. Doporučujeme Albatros, trochu dále po nábřeží za trajektová mola.  Výborné mořské plody, ke každému podanému jídlu i popovídání. Máte pocit, že jste na návštěvě u známých, ne v konobě.

Stání v přístavu je zpoplatněno 2,5€. Za vodu a elektriku si připlatíte 20€. A k dispozici je velikánská zátoka, kde je také možné kotvit. 

Hlavní město Parikia

Hlavní město a jeho střed - byzantská katedrála ze 4. století. Celé centrum je přístupné pouze pěšky. Na protějších svazích nad městem je několik polorozpadlých mlýnů. Snažili jsme se k nim dostat na moto. Je to možné, ale musí se objet celé údolí, kde se Parikia rozkládá. Zpět jsme chtěli jinou cestou. A najednou jsme stáli i se skůtrem přímo pod katedrálou. Jak Japonci v Krumlově na pěší zóně. Rychle pryč, než si nás někdo všímne.
Zatím Parikia byla skoro bez turistů. Ale nechystáni na ně jsou. Velká parkoviště všude okolo.

Vesnička Lefkes

Taková malá, zapadlá, ospalá. S příjemnou restaurací krytou stromy, ospalé kočky všude. Balzám na duši.

Marpissa

Marpissa samotná není moc zajímavá. Ale odtud se dá dojet na Agios Antonios - kostel, nebo správně monastýr. Postaven na ruinách hradu. Nabízí úchvatné výhledy do okolí a na průliv mezi Naxosem a Parosem.

Aliki

Přístavní městečko Aliki na jihu ostrova je správná turistická destinace. Penziony, hospody, cestovky, co nabízí výlety tam i onde. Nás zhýčkané poklidnou atmosférou vesniček dále od moře ničím neoslovilo.

Pláže

Na Paxosu jsou pláže všude. Stočené tak, že vždy jsou chráněné před nějakým větrem. Sever ostrova nabízí pár krásných pláží s pískem nebo kameny (kdo co preferuje). A pak celé východní pobřezí - jedna zátoka s malou pláží za druhou. Většina těch zátok je vhodná i ke kotvení. Hlavně na severu ostrova je několik velkkých s hloubkou max 10m, kde se dá kotvit a schovat před nepřízní počasí.

Den devátý - Paros - Mykonos

V osm ráno zvedáme kotvy. Po lehce dramatickém odjezdu sousedních Švýcarů - boční vítr je během vyplutí sfouknul na sousední katamarán. A dramatickém odjezdu postarších Němců, kde si jejich kapitán spletl dopředu a zpět a taranoval před nimi stojící rybáře, mám lehké obavy. Ale správně našponovná kotva nás vystřelí z mezery ven na volnou vodu jako z praku.
Míříme na Mikonos a vítr je, jak jinak, právě od Mikonosu. V poledne na chvilku lehá, ale za hodinu opět fouká a plachtíme. Kolem 17 hodiny opět zeslabuje, ale to jsme již před ostrovem. Stavíme jachtu do haveto a večeříme. Na kotvení si vybíráme  zátoku Ornos, ale je tam poměrně plno. Zkusíme vedlejší a je to lepší. Kotvíme o skalnatého výběžku s pávy. Zátoka je pokrytá bary, plážovými nálevnami a párty probíhá až do ranních hodin. Ale není tak hlasitá, aby se nedalo příjemně spinkat. 40Nm, dobře 3/4 na plachty.

Den desátý - Mykonos - Syros

Dnešní den měl být podle všeho na motor. Proto jsme vyrazili poměrně brzo, dopoledne ještě něco, podle Windy, mělo foukat. Ale již po sedmé můžeme směle vytáhnout plachty. 3Bf ze zádu nás posunují rychlostí 4-5kn. A vydrží to až k Syrosu před přístav Finitas. Tam za rohem vítr lehá. Využijeme ke koupání. A po poledni jsme na místě. Stání opět 3€. Odpoledne je malý přístav naplněn k prasknutí. Harbourmaster rezervace striktně nepřijímá, kdo kdřív, ten dřív. Potkali jsme zde flotilu z Izraele. Nezapřou se. I ty 3€ za stání se snažili usmlouvat.
Kávička, zmrzka, pláž. Chtěli jsme skůtr aspoň na odpoledne, ale místní půjčovna se ještě neprobrala ze zimního spánku.
27Nm, více než polovina na plachty.

Den jedenáctý - Syros - Kea

Cílem je Coressina na ostrově Kea. Tentokrát to vypadá, že Windy předpovídalo dobře a budeme bez větru. Ale chvilku po vyplutí nějaký vítr chytáme, i když ne tak, abychom mohli plout potřebným kurzem. Ale přibližujeme se. Pak opět chvilku na motor. Po desáté chytáme průvan mezi Kythnosem a Serifosem, opět hodina na plachtách. Jakmile se schováme ze Kythnos, jsme opět bez větru a hodinu trávíme opatrným motorováním. Mezi Kythnosem a Keou je opět průvan a dokážeme další 2 hodiny šetřit motor. Okolo Kei opět motorujeme. Západní pobřeží Kei nás přivítá pěkným 4Bf větrem od SW. 
Po 16 hodině jsme na místě, 42Nm, poměr 23/17 plachty/motor je pěkný na to, že nemělo foukat. A jeli jsme na zadní vítr, boční vítr i pěknou stoupačku.
S posádkou Švýcarské lodě vedle nás jdeme uklízet pláž od odpadků. A večer něco, co jsem ještě neviděl. Masové plato pro sedm lidí. Za pár éček. Ale když přinesli první díl, bylo všem jasné, že to nedáme. Druhou polovinu jsme si museli nechat zabalit a měli jsme z toho druhý den snídani i oběd. Grill House mohu jen doporučit.

Den dvanáctý - Kea - Sounion

A tím se naše cesta v podstatě uzavírá. Tentokrát opravdu celý den na motor. Opět po poledni jsme na místě, 16Nm, vše motor. Koupání, padlebordování. Zátoka je plná jachet.

Den třináctý - Sounion - Athény

Vyplouváme po osmé hodině tak, abychom do 16 hodin pohodlně stihli příjezd do Athén. Prý opět motor. Ale ne, přes kopečky na nás padají poryvy větříku a dat se dá "poskakovat" mezi zálivy v pevnině. Chvilku 3Bf, chvilku skoro nic, chvilku předobok, chvilku skoro zaďák. Rozvička trimu. 

Ještě se s námi přišel rozloučit mečoun, který vyskočil nedaleko od lodě asi 3x za sebou.Jeho bílé břicho v ranním slunci pěkně zasvitilo. A po chvíli ještě delfín. 

Až k ostrovu Arsida (prý jsou tam jeskyňky, ale vyčetl jsem to pozdě). na plachty, pak musíme motorovat (skoro přesně hodinu). U ostrůvku Fléves se opět rozfoukává, nejprve nesmělých 2 Bf, pak již 3-4Bf. Vyvážíme se kousek na moře a pak již stálým kurzem do Alimos Mariny. Nakonec se vyvazujeme po druhé hodině. Aspoň má posádka čas skočit na taxík a odjet do Athen. Upluto 28Nm, 21/7 plachty/motor. Předání lodičky bez problému. Poslední noc na lodi.

Letiště a domů. 

Upluto celkem cca 420Nm, 111 z toho na motor. Maximální zaznamenaná rychlost je 12,5kn. Vzhledem k dostatku času jsme nepluli v noci. Jen několikrát vyplutí do šera. Pohodová plavba, kdy i moře k nám bylo milosrdné a nepoznali jsme žádné drsné větry. Moře mělo tak 16-17°C. A severní vítr ještě míň. 

Krásné to bylo.

Odjezd je poslední dobou vždy největší průšvih. Balíme se v pátek večer ve spěchu, v noci je odjezd na letiště. Ale vše jsme zvládli a v sobotu ve čtyři odpoledne stojíme před svým novým domovem. Jachta Penelope K., majitelská loďka v charteru přes Athenian Yachting. Sám pan majitel nám ji předává a je znát, že je na ni patřičně hrdý. Ale jako každá majitelská loď, má i tato svá "špecifiká". Ale naštěstí jich není moc. A k výbavě patří fungl nový motor pro dingi a fungl nová dingi. Plachty jsou dvouleté. Motor asi pětiletý, ale silnější verze toho originálního.

Den první - Atheny - Sounion

Nákup, srovnání se na loďce, večeře u Vasilise. A v neděli ráno první míle. Mírně fouká ze severu, tak podél pobřeží míříme k Sounion, kde budeme nocovat. Pohodlným tempem odpoledne ukončujeme seznamovacích prvních 30Nm, motor, plachty, ref 1 i 2. Kotva pod Poseidonovým palácem a výšlap k němu na západ slunce. Noc klidná, vítr postupně zeslabuje. 

Den druhý - Sounion - Kythnos

V šest ráno vyplouváme na další cestu. Cíl Kythnos. Ráno se měl vítr opět probudit, ale asi zaspal. Probouzí se až kolem půl osmé. Spíše takový průvan mezi Makronisem a Keou. Pak jsme opět ve stínu Key a musíme si chvilku (3/4 hodiny) pomáhat motorem. Využijeme k nácviku MOB. Zbytek cesty na Kythnos již pak opět na plachtičky. Kotva brzy odpoledne v zátoce horkých hrnců. Krásných 25Nm.
Odpoledne český katamarán na hulváta přes všechny kotvy v zátoce. Postupně jej vyhazujeme my a dvě okolní lodě, kterým taky hodil kotvu přes.
V noci vítr několikrát změní směr z W na E a obráceně. Kotva v písečném dně držela. Noční rybaření, vytažena barakuda. Pouštíme ji, zdá se nám malá. To ještě netušíme, že to asi byla máti všech, co loví místní rybáři.

Den třetí - Kythnos - Serifos

Ráno nechvátáme, potřebujeme doplnit zásoby, tak míříme na Kythnos do Merichas port. Pod plnými plachtami, ale poryvy nás brzy nutí plachty zmenšit. Pěkný městský přístav, jsme tu skoro sami (celkem 2 jachty). Tak na hulváta na městské molo na délku. Na dvě hodiny - nakoupit, koupit ryby přímo od rybářů na mole a na kafe. V 11:00 jsme již opět na cestě. Cílem je Serifos. Vítr mezi 15-20kn přímo ze severu. Vytahujeme genu a druhý ref. Ale kurz 245° není úplně ten, co bychom chtěli. Chceme více jižněji. Tak nakonec balíme genu a jen na hlavní nastavujeme kurz 180-190°. Chvilku po jedné halzujeme na finální kurz 150°, který nás dovede až pod Serifos. Na této části trasy se postupně zvedaly zadoboční vlny, tak se část posádky rozloučila se svou snídaní a svačinou. 
Pod Serifem jsme sice bez vln, ale poměrně silný poryvový vítr nás nutí nasadit třetí refy. A pak větrný stín, chvilku motorujeme, ale do Livadi křižujeme pod plachtami až na místo, kde budeme kotvit. Vítr celou noc 10-15kn, kotva se na první pokus nechytla, ale na druhý již ano a pěkně drží. Šest večer, 35Nm.
Večerní výstup na Chóru.

Den čtvrtý - Serifos - Ios

Čeká nás dlouhý přejezd, ale vyplouváme až v 8, čekáme na vítr, který nad ránem zeslábl a pak má opět zesílil. Cílem je Ios, port Gialos. Hned po zvednutí kotvy vytahujeme oplachtění. Poryvy nás nutí nasadit 3 ref a na zadní vítr vyplouváme ze zátoky Livadi. Hned, jak můžeme točit našich 130°C, přidáváme genu, taky refovanou. Průměrnou rychlostí 7kn k Sifnosu, který necháváme na pravoboku. Asi jsme se přiblížili moc blízko a bere nám vítr, musíme si pomoci motorem a vyvézt se z jeho vlivu.  Hned jak trochu fouká, vytahujeme Ref 2 a genu. Vítr sílí a za chvíli jsme opět na refu třetím. Odpoledne opět vítr lehá, tak postupně přidáváme na ref2, pak i na ref1 a plné plachty. A pak zase ref 1. O čtvrté jsme v Gialosu. Přístav poměrně plný, zůstává na nás místo naproti trajektovému molu. Není to úplně pohodlné, bez vody i elektřiny, hlučné od pleskajících vln. Ale za 2€. No neber to. Kotevního řetězu dáme raději malinko více, aby nás nestrhly vlny od trajektů. 47Nm, skoro vše pod plachtami.
Posádka podnikla výstup na kopec nad přístavem. Večeře v restauraci Enigma byla výborná.

Den pátý - Ios - Santorini

Startujeme do nejjižnějšího bodu naší dovolené. Cílem je Santorini. Chceme tam být brzy, tak vyplouváme již v půl šesté. A v půl sedmé jsme opět po plachtami, ref3. Opět zadoboční vítr nás přibližuje rychlostí 6-7kn. Postupně zesiluje, tak v půl deváté musíme na třetí ref. Opět je mezi námi pár bledých obličejů, ale všich vydrží.
V půl desáté jsme v kalgeře Santorini. Kotvíme / vyvazujeme se na bójku / v Ormos Korfou. Pod Oiou nebylo místo - respektive, bójky jsou private. To jsou asi i v Ormos Korfou, ale katamarán, co nás poslal pryč, nám poradil, které bójky jsou teď volné a prozradil, že na té jejich můžeme přes noc klidně stát. Zadarmo na Santorini! Rychlá etapa, 20Nm.
Vystupujeme po příkré serpentině na vyhlídkovou trasu po vesničce, výhledy na zátoku a na celé Santorini. Odpolední tapas s výhledem v Diferent restaurant.
Noc na kotvě klidná, chladná.

Den šestý - Santorini - Sikinos

V půl deváté vyplouváme. Cílem je Sikinos, malá rybářská vesnička Alopronia. Ale před tím si obeplujeme kalderu Santoriny. Obeplujeme Nea a Palia Kameni, zaplujeme pod Firu. A po desáté využíme průvanu v kaldeře a vytahujeme plachty. Křižujeme kalderou Santorini směr sever. Kvůli poryvům s třetím referem a plnou genou. Křižujeme proti NNW větru až do večera. Do cíle doplouváme v 17 hodin. 46Nm, vše stoupačka.
Po zakotvení zjišťujeme šplouchání v lodi pod podlážkami. Voda, Poměrně dost. Loď nemá automatické spínání bilge pumpy. Tak ji zapneme ručně. A... nebere. Proč? Zatím nevíme, motor točí, voda neubývá. Vybereme ručně. Je slaná. Pochází z předního WC, kde při jízdě na levém boku netěsní seacock.
Tady ještě turistická sezona nazačala. Vše zavřené, většina domečků zavřené okenice. Rybář nemá ryby. Přístav mělký. Podle pilota se dá teoreticky vyvázat uvnitř na molo. Nějak se mi to nezdálo.  Gumák a olovnice - průzkum jako po staru. Většinou hloubka 2metry, někde jen 1,5. Jen vzadu u mola jsou 3 metry. Ale to by Penelope musel umět skákat. Zůstáváme na kotvě. Tímto dnem začal náš návrat na sever.

Den sedmý - Sikinos - Paros

Opět ráno nijak moc nepospícháme. Čeká na dlouhá etapa proti větru na Paros, port Paroikias. 
Potřebujeme se dostat z kanálu mezi Iosem a Sikinosem. Tam fučí, tak ref. Opět se přibližujeme zbytečně moc k Sikinosu a přicházíme o vítr. Plné plachty, ale nakonec si musíme pro něj dojet na motor - asi 20 minut. A pak již jen plachty a křižování mezi Antiparos a Sifnos a nakonec na předoboční vítr do přístavu.  Vyvazujeme se kotva - molo v šest večer po 55 Nm. 
Večeře v Albatrosu a zítra volný den.

Volný den jsme strávili různě. Provedli jsme většinu oprav, které byly na lodi potřeba. Třeba bilge pumpa. Nebo panty ke různým dvířkám. Atd. Odpoledne jsme se rozprchli po ostrově. Někdo na motorce, někdo pěšky.
 

 Pokračování příště. #klobouček