Horní Cerekev

28. únor 2016 VaDo

I když bylo v pátek a v sobota nádherné, skoro jarní počasí, v nedělí byla mlha a zima hodná spíše podzimu. A tak jsme s Petrem vyrazili na Cerekev. Já vyzkoušet nové suché rukavice. A Petr trénovat se svojí novou hračkou - CCR.

Voda nic moc - jako již posledních pár let na Horní Cerekvi - zakalená, zelená. Viditelnost něco mezi jedním a až půldruhým metrem. Část hladiny je pokrytá ledem, ale je to jen sklíčko, které jde rozbít rukou.

Navigačně nebyl začátek úplně v pořádku. Přece to znám, tady podél kytek a tam je ta hrana. Ale kytky jsou snad někde jinde, viditelnost úplně v prd*li.. Hranu jsem bez kompasu netrefil. Tak druhý pokus, to je lepší. Spadneme do díry, kde pobudeme asi 30 minut. Zde konečně nacházíme život v té měsíční krajině - pár okounů. A zdá, se že dole byla voda mnohem průhlednější.

Nakonec vystupujeme z díry a nabíráme směr k návratu. A taky rychlost, protože s oběma již začala třást zima. Hurá, spousty kytek, již jsme doma ... A zamotal jsem se do rybářské struny. Petr mizí mezi stvoly. Nic se neděje, je slabá, měla by již přetrhnout jen tahem ploutví. Ale ne, vězí někde měkce k kytkách, tak povolí a zase se vrátí. Tak najít, přetrhnout rukama, to šlo snadno. A pak ještě je někde na ploutvích, tak ještě jednou, najít, chytit, trhnout. Jsem volný. Najít směr ke břehu.

Potápět se s CCRkářem je něco jiného, než s bublinkou. Hlavně - není slyšet. Takže jediná orientace je podle kužele světla. A občasné "zamrznutí" buddyho je také výborné. To se zastaví, přímo ztuhne, baterka svítí do dna, kouká také zdánlivě do dna (kouká na počítač). A v hlavě mu šrotuje, aby si srovnal v hlavě všechny číslíčka. Ale to není vidět. Pak sebou trhne a pokračuje v ponoru. A když mu u toho začne blikat kontrolka na hlavě...

A co moje suché rukavičky. Zůstal jsem v suchu a vydržel jsem ve vodě 4°C celých 70 minut. To v mokrých již by mi zalezlo za nehty.

Traunsee - podruhé za krátý čas

13. únor 2016 VaDo

Původní sestava se rozpadla. Tomáš ráno ohlásil nemoc. Tak nakonec jen se Zbyňkem a zbytek si hrál na turisty.

My pod vodou zamířili na dvě lokality, kde jsem byl v prosinci Hřebíkem (který ale již dnes nebublá, neb si pořídil znovudech).

První lokalita - stěna na lokalitě Höbarthwandl.

Při zanoření jsem nejprve rozčarován viditelností. Jen nějaké 4 metry. Ale v okamžiku, kdy začneme padat kolem stěny dolů, se voda čistí.
Stěna je stejně úchvatná jako poprvé. A na její patě je zase koberec z okounů. Křižujeme stěnou tam a zpět od maximální hloubky. Voda je skoro křišťálová, viditelnost přes 10 metrů, skoro žádné sedimenty ve vodě. Pomalu naskakuje deko, ale na to bude čas na konci ponoru.
Nakonec brouzdáme rostlinami v pár metrech a čekáme, až deko zmizí z obrazovek. Bohužel, žádné dravce zde nenajdeme. Po necelé hodince lezeme z vody. Zmrzlí, spokojení.

Druhá lokalita - tauschule Neptun - již byla navštívena ráno partou s vodními skútry. Teď již tady nejsou. Ale zakaleno po nich zůstalo. Kolem všech atrakcí se vznáší jemný sediment, ale jakmile se trochu odeplave pryč, voda se čistí. Když jsem plaval pryč od plachetnice, tak jsem nejprve měl pocit, že stoupám, protože bylo najednou všude moc světla. Ten pocit ale nulovaly uši - žádná změna tlaku - a pohled na počítač. Tak proč? Pak jsem měl pocit, že mi někdo svítí silnou lampou přes rameno. Taky ne. A pak jsem na to přišel. Je to proto, že se čistí voda a tím dopadá do stejné hloubky mnohem více světla! Na této lokalitě opět ani šupinka. 

Nakonec jsem si roztrhl manžetu na levé ruce. Takže oblek jde do opravny.

A ten turistický zbytek si dal pěkný výšlap na kopce nad jezerem, 6 hodinovou štreku po hřebenech.

 

Nekouřím 7 let

9. únor 2016 VaDo

Tak zatím se držím a stále nekouřím. Je to již 7 let, co jsem praštil s cigaretama. Jinak řečeno, 2 556 dní. To už je hezké číslo.  …Číst více

Bořená Hora

7. únor 2016 VaDo

V sobotu na Bořené Hoře nám (Tomáš, Zbyněk, já) přálo počasí a vyjasnilo se, byl přímo jarní den. A voda, po zimě vychlazená na pěkné 4°C, zvala. Nádhera. Takže: "šlo to!" Přijeli jsme brzy, jedni z prvních. Tak rychle do vody. Rychlá kontrola na vrtulníku a pak podél stěny do nejhlubšího místa lomu. Na dně je pár kapříků usazených v bahýnku. Krásná viditelnost okolo 6 metrů. Pak pomalu stoupáme ...…Číst více