Marina Koparki - Gródek

29. březen 2016 VaDo

Velikonoce jsme se (Hřebík, Martin, Tomáš, Zbyněk, já) vydali zkouknout bagry na polském lomu Gródek. Moc jsem se na to těšil, protože jsem viděl spousty fotografií a četl o krásném lomu s výbornou viditelností.

Velký pátek jsme zasvětili cestě a zdatní neutrmácení jedinci se ještě dojeli podívat na lom. Celkem pěkné zázemí - zastřešené převlékárny, betonová vstupní mola (jak jsme zjistili, jsou absolutní nutností). Buduje a bude se budovat.

V sobotu tedy hurá na lom. Trochu jsme se lekli množství lidí. Nějaký klub zde pořádal lovení velikonočních vajíček. Ale nakonec i přes množství lidí v neoprénech jich do vody tolik nešlo. Ale dost již, jdeme do vody. Jsme tam ten den skoro první!

Úvodní ponor - takový průzkumný. Plán byl jasný: jeden bagr a potom druhý, okouknout a potom zpět. Byli jsme varování místním výběrčím, že atrakce nejsou označené linkami, jen bójemi z hladiny. A pokud jsou tam linky, nemáme jim věřit. Takže první bagr na náměr, vše krásně našli, okoukli. Druhý původně také na náměr. Ale svedla nás linka, která vedla asi zhruba tím směrem. Ale někde cestou uhnula. No, bagr jsme nenašli. Našli jsme zbytky mostku, čerpací stanici, ponton, ale bagr ne. Kdo zná jeho velikost, může si myslet, že to není možné, je to hromada železa zhruba 10x10x10 metrů.

Druhý ponor tedy proti plánu začal na bagru číslo 2 s přeplavbou na bagr číslo 1 a podrobným průzkumem. Zde se již vše povedlo. Tedy skoro. Martin na začátku simuloval ztrátu ploutve s následným vyhledáváním. Skupina s twiny a reabreathry se odpojila a vydala se na podívat na potopenou loď. My s 15l flaškami bychom již byli na hraně. Tak lodička až druhý den. Viditelnost ráno dokonalá, určitě 20 metrů. Odpoledne se pomalu horšila.

V neděli ráno tedy začínáme ponorem na lodičku. Prolezeme, prozkoumáme. A přes bagr se vracíme zpět na molo. V poledne se část týmu odloučí a jeden domů. Se zbytkem prolezeme důkladně oba bagry. Velkou výhodou je - proti sobotě, že jsme na lomu skoro sami (ještě jeden polský pár a potápka ze Zlína, která se vozí skútrem Jarda - slyšet je po celém lomu). Jeden den bez potápěk lomu prospívá a viditelnost, která byla ráno možná jen 10 metrů se odpoledne lepší. I když je to hodně místní. U lodi je stále špatná, jinde je stále hodně přes 10 metrů.

Pondělní dopolední ponor je poslední. Chtěli jsme se podívat na lom v Krakowě, ale nikdo nebral telefony, neodpovídal na emaily (dodnes není reakce). Vzhledem k nejistotě otevření kvůli svátkům jsme se do Krakowa nevydali a skončili i na tento ponor na Koparki. Protože u lodi viděli jesetera, dali jsme si za úkol jej také najít. Vydali se směrem k lodi, ale obepluli jsme ji a pátrali po různých místech, kde by se mohl skovávat. A Zbyňa našel. Pěkný, velký, a živý. Nepostál. Pěknej macek, k metru mu moc chybět nebude. Při útěku málem naboural štiku, minul ji o pár desítel cm. A tam jsem si uvědomil, jakej je to drobek. Ta štika byla dobře o 20% větší. A vykrmená (nebo před vytřením). Ale dovolila jen jeden snímek a vzhledem k její rychlosti jsem neměl šanci. Viditelnost proměnlivá podle místa - 8 až 15 metrů.

A pak již jen dálnice, dálnice a dálnice.

Attersee - Kohlbauernaufsatz dvakrát

12. březen 2016 VaDo

Z minulého týdne zbyla neprojetá dálniční známka. Tak to nezbývá než vyrazit na rakouská jezera znovu. Původně jsme sice chtěli na Wolfgangsee nebo jiné vzdálenější. Ale parta, která se nahlásila, se postupně tenčila. Možná i počasím, které prostě mělo být hnusné. Nakonec jsem zbyl já se Zbyňkem.

Zamířili jsme na oblíbenou lokalitu Kohlbauernaufsatz. Zapadneme do vody, viditelnost okolo 10 metrů, teplota 4°C. Já musím hned z vody, protože mi teče do pravé rukavičky. Ale po novém nasazení je vše v pořádku. Hned na začátku je krásná obrovská štika. Ale nenechá se moc očumovat a mizí v zelených dálkách. Tak padáme dolu ke kadidomečku. A je tam. Mník sedí ve dveřích jako správný pan domácí. Když začnou skákat první dekominuty, stoupáme podél stěny k moudré sově a potom se couráme v mělkých vodách. Ponor se končí cvičením s bójkou.

Na druhý ponor lokalitu nakonec neměníme. Zůstáváme. Znovu rychle dolů ke kadibudce. Koukáme na mníka, kolem je na dně spousta okounů (a celkem nemalých). Pak opět nahoru. Snažím se Zbyňka udělat modela, ale domluva nám vázne. Nakonec Zbyněk končí ponor (málo vzduchu) a já ještě chvilku fotím a nakonec trénuji V-dril. Jde to i v těch suchých rukavičkách. Ponor končím po hodině a vůbec ne kvůli zimě. Je mi příjemně a mohl bych klidně pokračovat.

Attersee - zasněžené Alpy, Nöhmer a Waissenbach

5. březen 2016 VaDo

Skoro dokonalé počasí nás zastihlo na Attersee. Sluníčko občas vykouklo z vysoké oblačnosti, zasněžené vrcholky hor, příšerně studené voda (4-5°C), nádherná viditelnost pod hladinou, vzduch okolo 9°C. No prostě paráda. Nöhmer Nöhmer je první lokalita. Dá se tady jít také hodně hluboko, ale není to zajímavé. Nejlepší je najít koryto potoka na pravé straně a stoupat v něm z 25 metrů nahoru. Stěny jsou kolmé, tvořené ...… Číst více