S Vlastou na Bořenku (nakonec sami) jsme vyrazili slavit volný den. Po třech týdnech abstinence dusíku v žilách jsem už měl skoro absťák. Tak jsem se dost těšil.

Bohužel, jak to bývá, když se moc těší... Voda má mléčné zabarvení - viditelnost byla nejlepší kolem 8m. Nad i pod to byla voda dost proměnlivá, spíše tak 1-2m. A nebýt amura, který se kolem nás motal několikrát za ponor a pár kaprů, do kterých jsme spíše narazili než je našli, nepotkali bychom skoro nic.

Tak jsme si prohlídli zvenku i zevnitř vrtulník. Zaregistroval jsem novou atrakci. Auto mezi vrtulníkem a platem. na stránkách lomu jsem se pokoušel zjistit, kdy to tam vlastně vrazili, ale stránky neoplývají aktuálností (aktuální informace z června 2013 - to jsem tam byl). 

A taky nejsem přítelem šrotu v lomech - raději mám ryby a rybičky. U velkých lomů se to ztratí, je tam dost místa ne vyhnutí se. Na malých lomech na různé atrakce potápěč narazí ať chce nebo ne. 

V sobotu jsme vyrazili na pískovnu. V týdnu tady prý byla křišťálová voda, ale bohužel. V sobotu fouká větřík a tím se kalí zvadá jemný sediment a kalí se voda pěkně do mlíčna.

Ale co, jdeme na to. Keře a stromy se sklání nad vodu a tvoří místy až několikametrový rostlinný převis. A v něm se skovávají ryby. Baterky na plný výkon a ponořit se hlavou do stínu "mangrovníků". Voda je zakalená, bohužel viditelnost místy jen metr, místy okolo dvou.

Pod příkrovem se skovává letošní potěr a spousta štik od malých až po poměrně velké kusy délkou se blížící k metru. Bohužel, jiné ryby se asi drží mimo dohled. Místy je vidět zvířený kal po něčem, co zdrhalo dříve, než jsme se dostali na dohled.

Krásné skoro dvě hodiny pod vodou.