Kapitán na větší akci

22. srpen 2021 VaDo

Pro velkou partu to měla být velká akce - 5 lodí. Já jako jeden z kapitánů. Dalšími Martin (adminirál), a Ivana, Pepa, Ota. Strašně fajn lidi, fakt. A lodě taky luxusní - Elan 45.1.

Sobota a neděle

Nalodění v sobotu začalo vlastně velkou seznamovací party na pěti lodích současně, která končila nad ránem. Odplutí v neděli tedy nebylo úplně kooridinované na čas. Nám se podařilo vypadnout kolem poledne. Pokračovací instruktáž o lodi, kde co je, jak se co jmenuje, jak fungují lana. Posádka je smíšená. Několik ostřílených jedinců a několik nováčků. 

Měli vlastně štestí na počasí. Zprvu nefoukalo a pak postupně začalo avízované jugo. Takže jsme od mariny Pirovač jeli na motor až k Velké Artě, kde jsme vytáhli pomalu všechny plachty a krásnou rychlostí přes 5kn jsme křižovali až do 15:20, kdy vítr skončil a museli jsme do Šibeniku na motor. Před Šibenikem je posádka nějak ospalá. Tak mi nějak náhodou "popadaly" fendry do vody. Jako nácvik MOB se hodí, ne? Kotvíme v 17:35 u pevnosti asi na 20 metrech. Do zátoky se všechny lodě nevejdou. Proto se v 19:30 přejíždí na jihozápadní cíp Zlarinu, kde je rozlehlá zátoka. V 19:45 kotvíme. A další párty začíná... (pokud nějaká skončila). Během této párty jsme přišli o veslo k dingině, které se již nikdy nenašlo. 

Pondělí

Moje posádka byla kupodivu ráno schopná plavby. Prostě zná své limity :-) V 7:30 zvedáme kotvu. A protože jsme dostali všichni chuť na mušle, vyrážíme na Krku až k Šibenickimu mostu pro mušle. Koupíme jich 10kg, dáme do kýblů a jedeme do Šibeniku na kafe. Vyvazujeme se zádí v 9:20. Zajdeme na kávičku a pro čerstvou zeleninu. Koupili jsme i pár slávek, ať ochutnáme i toto. Pro mně premiéra. Zajímavé, ale živit bych se tím nechtěl.
V 10:30 již vyplouváme směr Primošten. Začíná krásné jugo. Tak hned při vjezdu do Šibenického kanálu od pevnosti (v 11:00) vytahujeme plachty. Ale v kanálu se dělá tryska a plné prádlo je nepohodlné. Za začátku sranda, ale do večera se to nedá vydržet. Nejsme na závodech. Proto o 15 minut později refujeme na první ref  a o dalších 20 minut později na druhý. Necháváme plnou genu. S tím křižujeme až k Primoštenu, kde v půl druhé stahujeme plachty a dojíždíme poslední míli na motor. Zde na nás čekají další jachty. Předáme jejich podíl mušlí a na oběd se schováme na kotvu do jižní části primoštěnské zátoky. Neb bóje byly všechny obsazeny. Tady se na noc zůstat na kotvě sice dá, ale nebude to žádná hitparáda. A přetrhli jsme teleskopické schůdky. Bez nich se na loď dostanou jen velmi fyzicky zdatní jedinci. Vyřešeno lanovou spojkou. Fungují (poznámka - vydržely až do konce).
Proto jen tak na motor přejíždíme do mariny Frapa v Rogoznici. Vyvazujeme se v 19:15. Vedle našich lodí. Místní marina restaurant Domina Pizza se rozhodl, že pizza je top. Vše dělá jako pizzu. Takže pokud si dáte předkrm pršut, hlavní jídlo sýrovou pizzu a jako zákusek nějakou zeleninku, dostanete tři pizzi (dvě malé a jednu velkou). Trochu překvápko.
Na lodích se rozjíždí další párty (pokud tedy ta předchozí skončila).

Úterý

Již v 11:00 jsme byli po snídani. A opět jako první posádka opouštíme molo. Stále směr jih. U Vele Smokvice v 11:45 vytahujeme plachty a na zadní vítr (SZ) se vezeme pěkně na jih. Další setkání je plánováno v Blue Lagon na Veli Drveniku. Trochu jsem zakufroval, protože jsem měl pocit, že Blue Lagon ja na Malym Drveniku. A nepodíval se do mapy. Takže chvilku divení a pak přejezd na správné místo. Takže v 14:15 plachty dolů a již na motor do Blue Lagon. Tam jsme ve 15:00. Koupání, kecání, svačina. Večer je pro pro účastníky zájezdu plánovaná večeře v Trogiru, proto přesun do mariny Boatič. Pěkná marína. S bazénem a pod. Vyvazujeme se v 19:00 hodin a odchod do starého Trogiru. V Marijana restaurant se vytáhli. Moc dobré. Hádejte co se načatým večerem? Party pokračuje!

Středa

Povedlo se nám zvednout krovky již v půl jedenácté. Fouká SZ, takže pro návratový směr opět na stoupačku. Necháme se vyvézt na Maly Drvenik do zátoky na koupání. Kotvíme přesně v poledne. Avízovaná káva se nekonala, neb sice tam asi někde konoba byla, ale nenašli jsme ji očima z lodi. A trmácet na břeh se nikomu moc nechtělo. Odplouváme chvilku po jedné hodině. Hned vytahujem plachty, ale jen na druhý ref a gena je taky na prvním refu. Moc to nestoupá, ale netaháme zábradlí ve vodě. Předpověď moc nevychází, vítr měl být slabší. I přes rozhoupané moře jsme viděli stádečko delfínů. 
Sraz na další noc je někde u Grebaštice. Ale v půl čtvrtý už má posádka toho mlácení dost a  vyžaduje zastávku na kafe. Jsme u Rogoznice (opět), tak tedy na městské molo (abychom nebyli zase v maríně). Vyvazování je trochu adrenalinová záležitost, Fouká cca 20-25kn zhruba ze dvou hodin. Elanka potřebuje vyšší rychlost na couvačku aby poslouchala kormidlo. Takže do místa se zapichuju celkem svižně. Vše probíhá dobře až do okamžiku, kde potřebuju chytit návětrné lano. Pomalu si lehám na závětrnou loď (s tím se počítá, fixlé návětrné by to vyřešilo, pomalu vpřed a srovnám se). Ale v tu chvíli němka na závětrné lodi začala ječet jak kdyby měla nohu nebo ruku mezi loděma. Všichni se podívali, co se děje. Jen loď ne a byla sfouknutá až na molo a odřela si lehce lak na levoboční hraně. V tu chvíli již bylo fixnuté lano a vytáhnul jsem se a postavil podle potřeby. Konečně si vzal od marinera mooring a vyvázali se pořádně. Když jsme mu pak řekli, že jedem jen kafe, padnul do mdlob. Ale posezení se zmrzlinou a kávou na břehu zlomilo morál a nocovalo se (tancovalo na molu až do ranních hodin) tady. To ale nevím, neb jsem spal jak zabitý. Tak aspoň si marinero na své přišel.

Čtvrtek

Musíme vstávat (i přesto, že se kecalo a tancovalo do brzkých hodin). Máme ztrátu na zbytek pole a do večera se musíme dostat na Žut. Celkem štreka. A teoreticky podle předpovědi na motor. Vyplouváme v 9:00. V 9:15 na plné plachty chytáme skomírající vítr. Ale o půl desáté již motorujeme.
Domlouváme se s kapitány ostatních lodí, že natankujeme dnes ve Vodici (cestou). Abychom zítra nestrávili celý den čekáním na benzině. Cestou k Vodici potkáváme opět delfíny.
Ve Vodici na benzině jsme v půl jedné, ale hodinu tam děláme osmičky, než na nás dojde řada. Malý motoráky mají tendenci předbíhat. O půl druhé s plnou nádrží (50l) vyrážíme směr Tijat, abych si dali vklidu oběd. Tam kotvíme ve 13:40. Koupání, oběd. Odplouváme v 15:10 a hned na plachty, protože se mezitím zvedl ostrý SZ (20-22kn). V předpovědi byl, ale tolik ne.
Dáváme rovnou první ref a plnou genu. Na tři réčka okolo Kaprije, pak jedno dlouhé nad Žirje a dlouhé zpět až k Murteru. Už teď je jasné, že za světla nedojedeme. Pak ještě tři krátší réčka a v půl deváté skasáváme plachty před Žutem a na kotvišti se usazujeme ve 20:40. Stále fouká kolem 15kn SZ, ale postupně slábne. O půlnoci je ticho. Nejen vítr, i párty už nějak upadá. Posádka držela, jedna lehká nevolnost přešla okamžitě po spojení lodě se dnem.

Pátek

Den poslední. Musíme se přesunout do mariny Boatič. V 9:00 zvedáme kotvu a mrkneme se do průlivu mezi Žut a Kornat. Je zde dost skovávaček na jednu dvě lodě při kotvení kotva-břeh. Bohatě posnídáme (vyklidit ledničku je cíl dne). A pak již míříme na Vrgadu, kde je sraz před návratem do mariny. Cestou zastávky na koupání. Přesně v poledne shazujeme kotvu. Koupačka, dojídání zásob (a že jich je). Levitující strom drží.

Postupně sílý bríza a ve dvě hodiny již má 8-10kn. Návrat bude na plachty. Zpočátku na čistý zadák. Pak boční a pohodovou rychlostí 5kn se vracíme do mariny. Parkujeme po půl čtvrté. Checkout v pohodě. Motor od tankování šel asi hodinu, takže úbytek paliva nebyl žádný (skoro).

Ztráty: Cestou se rozbily schůdky a klimatizace. Ztratili jsme pádlo.

Statistika: Napluto 178nm, pod plachtami 90nm, na motor 88nm. Pěkný výkon (na to že probíhala permanentní párty). Možná trochu více, dvakrát jsem zapomněl sepnout tracker.

Posádka: bomba parta, se kterou nebyla ani chvíli nuda. Dokonce snášeli moje: "Hlavaska nahoru, dělej, to musí letět!", "Obrat, čekej, čekej, pusť a táhnem, dělej, dotáhni, víc!". A přežili i legendární: "Ještě jedno réčko a jsme tam."

Už jen cesta domů. Slovinské hranice jedeme před Rogatec (sice půl hodiny jízdy navíc, ale než stát hodinu a půl na hranici).