Lom Hoštěradice byl pro nás velkou neznámou. Nikdy jsme tam nebyli - je to pěkně z ruky. Ale protože covid a do Rakouska se nemůže (tedy může, ale jen s testem), tak postupně prozkoumáváme české lokality. A o tomto lomu jsme četli z poslední doby samou chválu.

Cesta dlouhá. Zlatej Borek. Ale za necelé tři hodiny jsme tam a voda vypadá nádherně. Skály padají do hloubky a vidět je hluboko. Pod hladinou jsou ke spatření hejna kaprů. A místí přidávájí povídání o sumcích a štikách....

Vode je opravdu nádherná. Do 8 metrů viditelnost jistě přes 10 metrů, místy, kam nevkročila ploutev potápky i dále. V 8 metrech je zlom a pod 8 metrů je rozptýlený jemný sediment, který snižuje viditelnost na pár metrů. Ale horních 8 metrů prostě bomba. A teplota, krásných 7°C. Už se nám to ohřívá!

Dáme lom proti směru hodin. V první polovině lomu sice nádherné scenérie, ale ryby se někam skovaly.

A pak to začíná. První štika, shromaždiště kaprů, další štika. I pelíšek na sumce jsme našli, bylo to tam pěkně vyleštěné, jak pan domácí zajíždí na své místo. Ale nebyl doma. A další štika a opět spoustu kaprů. Pak candát na nějaké bedně a ještě jeden mi projel před obličejem, ani jsem si nevšíml odkud. Candáti bohužel nejsou na modelingová mola ještě zvyklí. 

Po hodině dvaceti lezeme z vody. Hubu od ucha k uchu. Tenhle cacht za to stál. Ve flašce ještě něco zbývá, tak na 20 minut ještě do pár metrů na pozorovatelnu. Candát se vrátil na své místo, ale opět odplouvá hned jak se objevujeme. A mizí pod vánoční stromeček. Asi jeho druhé stanoviště. Za chvíli se pak vrací na svojí bednu.

Lom je zároveň rybářský revír. A jeden pan rybář tam byl. Prý na kapry. Znáte ten kreslený vtip na rybáře, jak nahazují někam do dálky a hloubky a kapři jim rejdí pod nohama? Tak to byl on.

 

Jarní jachting v Chorvatsku mi začíná připomínat potápění. Zima a spotím se už při soukání do hader. Ale jinak - paráda.

Do Kaštely přijíždíme v noci z pátku na sobotu, ráno máme vyplout po probuzení druhé skupiny, která dorazila nad ránem. Windmeter ukazuje 30kn. Bude to zajímavé.

Sobota - Split - Korčula

Vyplouváme před polednem. Přes Trogirskou zátoku motorujeme, ale před Splitem vytahujeme plachty, hlavasku na první ref, plnou genu a vyrážíme průměrnou rychlostí přes 7uzlů směr Splitská vrata. Vítr nás tam úplně nepouští, před nimi musíme dát jedno réčko. A pak již opět rychlostí, místy atakující 10 uzlů, směr Hvar a Pakleni otoci. Tam se musíme prostoupat průlivem mezi Pakleníky a Hvarem. Podle logu 13x rečko. Prý rekord. Směr Korčula míříme příď kolem 15 hodiny. Stoupáme až skoro nad Vis, abychom se pak stočili na Korčulu do Vela Luky. Vyvazujeme se ve 23:15. Na to, že foukalo průměrně přes 20kn, to nebylo špatný.

Korčula - Vis

Druhý den se mi nezapnul tracker, takže údaje jen podle paměti. Vítr v poryvech k 35kn, JV. Zadobok k Visu, Komiza. Ale: Odhalzovali jsme pozdě a kolem Visu to byl spíše předoboční vítr a měli jsme co dělat se protáhnout kolem jižních ostrovů Visu. Vlny se už začínají zvedat ke 2 metrům. 1/3 posádky okupuje oba záchody. Ostatní se drží, ale svěže nevypadá nikdo, vyjma Hanky a Martina. Vlny ze zadoboku a později boku již chodí přes příď a zalívají kokpit. Vyvazujeme se v Kutě pozdě odpoledne a jdeme ochutnat tradiční peku z chobotnice a vepřového. Zajímavé, jak se všichni rychle otřepou.

Vis

Mělo foukat opravdu hodně, hlásí poryvy až 50kn. Část posádky jde na prohlídku ostrova a ve třech je máme přijet vyzvednout k bunkrům. Nápad dobrý, ale vítr kolem 30kn spolehlivě zabránil zakotvení. A i kdyby se povedlo zakotvit, nevím, jak by se povedlo v gumáku dojet na břeh. Gumák by byl jako vznášedlo. Takže my zpět vodou a vyvazujeme se opět v Kutě. Oni po břehu. 

Tak si odpoledne dáme aspoň projížďku Vis - Pakleni otoci a zpět. Hlavasku na druhém refu, gena na cca 2/3. Vítr z boku. Rychlost stabilně nad 8kn a za 4 hodiny jsme zpět.

Jabuka

Na Jabuku vyrážíme v 5:00 ráno. Původní plán ve 4:00 jsme zavrhli, protože je zataženo a černočerná tma. Okolo Visu je to sailing a chvílemi motorsailing. Ale jakmile se dostaneme ze závětří, je to jízda. Jugo v poryvech přes 30kn, 2 ref, vlny pomalu šplhají ke 3 metrům. Za námi frontová hradba, před námi poměrně hezky. Zatím letíme na Jugo s větrem skoro v zádech. Tři hodiny před dosažením cíle - Jabuky - nás fronta dohání a během 20 minut jugo lehne a nastává bora. Velice rychle zesiluje na 35kn. Vlny z jedné strany a vítr z druhé. K Jabuce stoupáme a točíme se kolem ní ve 13:00. Opět mám žaludek (a většina posádky taky) nějaký lehčí.

Vlny se postupně změnšují. A pak začíná pršet. Bora má snad 0°C, voda o trochu víc. Máme na sobě navlečené úplně vše. A mokří jsme taky celkem fest. Vlny zvedané borou se opět začínají dostávat ke 2 metrům.

Kotvíme opět na Visu v 18:03. 

Další den je sušící. Bora rychle vyčistila oblohu a sluníčko pálí jako o život. Jen vítr je přímo ledový a suchý. Vše se díky tomu rychle vysuší. Prohlídka českého domu (majetek ROH podle toho vypadá).

Palagruža

Na tu vyrážíme o půlnoci. Nejprve motorsailing, pak krásný zadoboční jachting až k Susacu, který míjíme ve 4:00 ráno. Před východem slunce ale vítr padá a dojíždíme na motor. Chvilku po 8:15 jsme na Palagruža. Vyvazujeme se na bojku v zátoce, procházka k majáku, nalezení kešky, zanechání pozdravu a dokonce koupání. V 16:00 vyrážíme zpět směrem na Lastovo. Susac míjíme v 19:00, tentokrát levobokem a na malé molo v Pasaduru v zátoce Jurjeva Luka se vyvazujeme 21:45. Véča a spinkat.

Do Splitu na jeden zátah

Ráno se stavíme na kávu v Ubli a pak již směr Korčula, Hvar, Splitska vrata a Split. Dostávám důvěru a mám naplánovat den. Routing, očekávané počasí, hlídky. Vítr chvilku fouká okolo 20kn, chvilku jen 8kn. Přes den se vítr stáčí z JV na SZ a mění rychlost. Jachting, chvílemi motorový jachting. V 16:00 se dostáváme ke Hvaru a protáhneme se okolo Pakleníků. Pak již Splitská vrata, tam jsme v 18:00 hodin. Zrovna se tu křižují tři Jadrolinie a do toho my na plachty. V 19:30 vjíždíme do Splitu pod plachtami. Důvěra pokračuje a parkuji u benzíny. 45 stop je znát a nejsem si vůbec jistý odhadem přídě. Natankujeme cca 60 litrů. Odplutí je ve znamení diskuze. Já jsem pro příďový spring, kapitán je pro záďový. Kapitán má pravdu. Ale bylo to jedno, skoro bezvětří. A pak již jen motor až do Kaštely. Vyvazujeme ve 21:00 za poryvové bory cca 25kn. Lehce brnkneme za mooring, lana a ticho. 

Celý den byl jen o sušenkách - došel plyn. Moc jsme se všichni těšili na večer, až si z některé lodi vypůjčíme plnou plynovou lahev a uvaříme si něco teplého.

A v sobotu ráno již jen sprcha a pak dálníce, dálnice, dálnice.

PS: vlněné ponožky a kroksy jsou nejlepší oděv na zimní jachtu! 

Díky Martinovi (kapitán), Alešovi, Jardovi, Kubovi a našim pečovatelkám Hance a Věrce!

Naposledy jsem byl pod vodu již více než před měsícem. Už se mi pomalu začínalo prášit ze šosu. Tak jsem se moc těšil. Na Borku je nás jen pár. Voda nádherně čistá. Hned u brány nás vítá štika. Nechal jsem ji být, ještě jí koukala rybička z tlamy. Tak ať v klidu pozře snídani.  Podél hrany k autobusu asi v 8-10 mettech. Je z této hloubky. A pak dolů k autobusu. Zlusíme Nix od autobusu, ale někde se vloudila navigační chybka ...…Číst více

V krátkém čase opět na Žernovce. Lom se mi líbil a byla i moc pěkná voda. Tak jej ukážu také Ondrovi. Ale ouha. Že se za pouhé 3 dny změní voda? Ale ano, ukázalo se to nyní. Ve středu dole vidět určitě 6+. Nahoře se voda lehce kazila s viditelností tak 3+.  A v neděli v celém profilu viditelnost s bídou 3 metry, spíše něco málo přes 2. Ale štiky byly na svém místě (doslova a do písmene). Takže nakonec stejně hezký ponor, i když s poněkud horší ...…Číst více

Sice uprostřed týdne, ale co by člověk pro potápění neudělal... Žernovka je moc pěkný lom s přístupem hned ze silnice. Voda vypadala zeshora moc pěkně. A to se také potvrdilo po skočení do vody.  Do cca 10 metrů mléčný zákal, ale stále viditelnost přes 3 metry. Pod 10 metrů se voda krásně vyčistila a vidět byl jistě dvojnásobek. Dole spoustu harampádí, je vidět, že lom býval obecní skládkou. Ale je na co se dívat a co prozkoumávat. Několikrát ...…Číst více

Drahenický Málkov vypadal jako logická volba - pod ledem je, není ani moc daleko a naposledy tam nebyla úplně špatná viditelnost. A když jsem se dozvěděl, že to bude asi poslední ponor na tomto lomu na hodně dlouhou dobu... Ano, s potápěním na tomto lomu je konec. Je zaveden opět do těžby a v současné době se z něj vyčerpává voda. Už je minimálně 2 metry pod svým normálním stavem. Led má střídavou sílu od 7 do 10 cm. Ale vstup je od posledního vstupu ...…Číst více

Na Lomečku úžasná viditelnost. A Zdeněk udržuje část nezamrznutou a část zamrznutou, takže ideální podmínky pro nácvik potápění pod ledem (bez ledu). Jeseteři pózují a neznají strach. Zato kapři jsou opatrnější a drží se dál. Postupně  se osmělují a připlouvají blíž a blíž. Asi by se časem odhodlali i úplně blízko, ale viset jen tak bez pohybu ve 4°C vodě .... Br, za chvíli to začíná být cítit. ...…Číst více

Kam v zimě když do Rakouska nemůžeme? České lomy. Zkusíme Vševily! Nebyl jsem tady asi 10 let, to byla hladina o 6 metrů níže. Dneska je hodně vysoko a cesta, kterou si pamatuji, je dávno pod vodou. Ale! Lom je pod ledem. Takový asi 2cm silný led.  Nakonec z pětice potápek zůstali odhodlaní jen dvá.  Takže vyvazování okolo lomu, nejprve doprava, potom doleva. Voda s viditelností asi 2-3 metry, které nepřidal ošklivý, zamlžený a sychravý den. Neviděli jsme ...…Číst více

Vyjet někam za vodou -domluva byla rychlá. Večer jsme se domluvili a ráno seděli v autě. A počasí bomba. Občas nějaký mráček, ale jinak jasno, slunce, teplota kolem 0°C. Ještě před lomem stihneme dojet nešťastníka s hvězdou na kapotě, který se pohyboval nějak přískoky. Nejelo. Tak malá rozcvička a odtlačit z úzké silnice aspoň na výjezd na polňačku. Mobil měli, umrznutí a vyhladovění nehrozilo, tak jsme pokračovali v cestě.  A na nejmenovaném lomu nikdo. Převléct, ...…Číst více

Konečně se naskytla příležitost spojit příjemný s užitečným a pracovní navštěvu Bruntálska doplnit o zábavu a podívat na Šifr. První ponor v sobotu kolem poledního. Asi tu moc potápek přede mnou nebylo.. Pár jich leze z vody, pár po mně do vody. A voda nádherná. Do 12 metrů vidět kolem 8-10metrů. Pak vrstva zákalu, která snížila viditelnost na asi 6m a pod 25 metry opět nádhera. V podsatatě co světlo dosvítí.  Sestupuji pomalu po ...…Číst více