Koukám zpět do kalendáře a zjišťuji, že letos teprve po třetí na Attersee. A to jsme v roce 2018 a 2019 byli na Atteru (nebo někde jinde v Rakousku) po vodou skoro každý týden.

Kohlbauernaufsatz

A užíváme si to. Na Šumavě nízká oblačnost, na Attersee nás vítá slunce v roztrhaných mracích. A vypadá to, že se bude situace zlepšovat. Na Kohlbauernaufsatz jsme skoro první a do vody zaplouváme jako druhá parta. A dole pod stěnou jsme první, protože naší zkratku asi ne všichni znají. Obhlídka lodičky s kadibudkou. Doufal jsem v mníka, ale není. Ale je zde krásná voda, viditelnost kolem 10 metrů. Pak pomalu zpět. V tuto chvíli potkáváme partu, co šla do vody před námi. Teprve sestupují dolů. Pomalu traverzujeme okolo stěny, udržujeme deko v rozumných mezích. S myšlenkou na mníka se pomalu loučím, když v tom si nás našel sám. Pomalu plave zhruba ve dvaceti metrech proti nám. Čas na pár fotek a pokochání se, než pomalu mizí v šedozelené hloubce. Určitě byl jeden z největších, co jsem potkal.

Zbytek ponoru v menších hloubkách mezi velkými okouny a malými rybičkami. Necelá ¾hodina ve vodě. A stálo to za to!

Nyní již jen naplnit do Utterachu. Přibyl zde automat na mince (to už jsem tu dlouho nebyl).

Nußdorf

Další ponor na lokalitě v Nußdorfu. Při oblékání zjišťuji, že se manžetka na levé ruce nebezpečně zatrhává a nemusela by to přežít. Rychlá operace s ne úplně ostrým nožem ji o centimetr zkrátí (hlavně, že se odstranilo zatrhnutí). Pak již do vody. Do 15 metrů nádherně průzračná, jistě přes 10 metrů. Pak se malinko kalí. Ale i tak je nádherná.

Na hausbótu se nezdržujeme. Vlevo bok okolo rozcestníku a na spodní plachetnici. Zjišťujeme, že je k ní natažena fungl nová linka. Stále pěkná voda. Cestou nacházíme vodítko pro psa. Kdopak jej zde asi venčil? Prohlídka plachetnice a okolí. Občas se tu potkává mník. Ale dneska ne. Pak traverz na druhou plachetnici, která je na druhé straně od hausbótu. Tady jsem párkrát potkal štiku, jak čeká na rybičky v okolí. Ale dnes také nic. Proplutí mezi kůly (mají připomínat hradiště z původních osídlení oblasti). Bohužel 3d tisky na sloupech již většinou nejsou. A postupně se z toho stává smetiště (viz navlečené pneumatiky na pylonech a další "bordel" v okolí). Ale výborné shromaždiště ryb.

Teprve nakonec v rámci ukončení ponoru se zastavujeme u hausbótu. Už se za ty léta rozpadá. Stěny už nejsou, podle mne nebude trvat dlouho a propadne se střecha. Pak se již vracíme ke břehu nade dnem pokrytým malými okounky. Moc pěkná hodina pod vodou.

V Linci je již zase pošmourno a na Šumavě klasická nízká oblačnost s vlhkou zalézající zimou.

Jo a teď máme zase minimálně na čtrnáct dní utrum. Rakušáci udělali "lockdown".

Lom Hoštěradice na první pohled lákal průzračnou vodou. Pár rybářů na břehu, jedna trojice ve vodě, druhá se chystala. Tak "do gumy"!

První ponor si dáme pěkně dokola. V první části je zajímavá stěna, která přechází v kamenitý svah a na druhé straně v pozvolný  štěrkový svah. Tam měli rybáři nahozeno (a zakrmeno). Bylo to znát, místy viditelnost jen pár centimetrů, jak se tu krmí zakrmení kapři. V šterbinách mezi kameny pár štik. Ve větvích stromu zamotaný kapr s utrženým úvazem (já málem taky). Ale nedostal jsem se k němu, byl moc živý a větve moc husté. Na mělčině v příjezdové cestě potkáváme další potápěče. Tady je to dost zkalené. Škoda, od této částí lomu jsem si sliboval nejvíc. Po 75 minutách lezeme z vody. Ta byla celkem příjemná, celých 11°C.

Druhý ponor jdeme ke dnu. Tu a tam rak, tu a tam zalezlý kapřík v štěrbině mezi kameny (že by se chystali na zimu?). Po vystoupání na přijezdovou cestu na platě hned tři candáti. U výstupu ve větvých naházených stromků spousta potěru. Ale štiku jsem tam nenašel. Divné, když tam měla prostřený talíř.

Ještě trochu pocvičit a jdeme z vody. Opět skoro hodina. A to jsem Ondrovi sliboval, že nejvýš 40 minut a jdeme z vody.

Menší ryby se asi chystají na zimu, jsou zalezlé mezi kameny. 

Lom je to moc hezký a být blíž, jsem tu častým hostem. Takhle jsme proseděli 5 hodin v autě.

Podíváme se někam pod vodu. Plán / původní / byly Hoštěradice. Ale potápěč míní, ISZS mění. A pronalajaly si lom na neděli. Tak kam jinam? Před rokem jsem se byl podívat na Vševilech. Ono to není před rokem, byl led... Všude se otáčí voda, čistí se a lokality hlásí hezkou viditelnost. I na Vševilech to vypadá ze břehu moc hezky. A pod vodou také. Ještě nás nalákalo cosi lovící u hladiny. Do 5 metrů hezké, ...… Číst více

Pokračování povídání o jachtění okolo Korfu. První díl najdete zde. Čtvrtý den Cílem ja Paxos, ormos Lakka. 15 Nm vzdušnou čarou. Ale vítr jde z JJV, takže přímo proti. Křižváním z toho uděláme více než dvojnásobek. A to posledních 5 mil motorujeme. Kotvu spouštíme v 16 hodin. Pak výsadek na dyngině do městečka. Výborná večeře (chobotnice v zelném listu a jehněčí se zeleninou a sýrem). Výborné ...… Číst více

Letenky a cesta Že to nebude snadné dávala tušit doba kovidová. Jedno letadlo nám zrušili bez náhrady, hledala se alternativní cesta. Ale nakonec vše klaplo a ráno stojíme ve Vídni na letišti a čekáme na kontrolu. Terminál zapípá a pouští nás do kontrolní zóny. Prohlídka a vstup na palubu. Důležitý je Covid pas nebo potvrzení. Klasický pas důležitý není.  A za chvíli jdeme na přistání ...… Číst více

Motovýlet s překvapením by se to dalo nazvat. V pátek odpoledne start směr Morava, kde jsme měli přechodné ubytování. S různými zastávkami a zajiždkami dojíždíme po osmé večer na místo. Již celkem tma. V lese jeden adrenalinový zážitek: Vběhl nám pod motorku srnec. Naštěstí jsem jel asi 30 km/h a on stihnul uhnout. Já nestihnul nic. Takže je to vlastně jeho zásluha, že jsme celí. V sobotu pokračování přes kopečky směrem Prostějov a Přerov.  ...… Číst více

Takové kokečko v pošumaví - Krumlov - Rábí - Kašperské hory - Stachy - Krumlov. Spojené s výstupem na rozhlednu Na Sedle. V těch motohadrech je jakýkoliv kopeček celkem výživný.   … Číst více

Motovýlet na zámek Kratochvíle byl vlastně neplánovaný. Prostě se jelo a pak tam byl. Tady jsem se ocitnul asi naposledy se školou. A to bude dobrých čtyřicet let  Před pár lety zrenovováno.    … Číst více

Pro velkou partu to měla být velká akce - 5 lodí. Já jako jeden z kapitánů. Dalšími Martin (adminirál), a Ivana, Pepa, Ota. Strašně fajn lidi, fakt. A lodě taky luxusní - Elan 45.1. Sobota a neděle Nalodění v sobotu začalo vlastně velkou seznamovací party na pěti lodích současně, která končila nad ránem. Odplutí v neděli tedy nebylo úplně kooridinované na čas. Nám se podařilo vypadnout kolem poledne. Pokračovací instruktáž o lodi, kde co je, jak ...… Číst více

Sešlo se nás pět nad úkolem nastrojit piráta. Abych byl upřímný, klucí to již skoro měli pohromadě, když jsem přijel a přispěl tedy vlastně jen ... hodně málo. Zato dál jsem přímo perlil. A pak první projížďka. Vítr byl milostiv a foukalo tak max 10uzlíků v poryvech. Ale první projižďka je první projížďka - prdel sevřená. Každý náklon se hned vyrovnával, otěže plachet skoro pořád v ruce. Vrátili jsme se nadšeni. Pár chybiček ...… Číst více