První díl povídání,  a druhý je zde a třetí je zde, pokud jste nečetli.

Let, původně plánovaný na sobotu odpoledne, byl přeložen na neděli odpoledne. Tím nám vznikl jeden den, kdy si můžeme zběžně prohlédnou Athény. Projdeme známá místa. Zde musím ocenit přínos covidu.  Jsme tu v podstatě sami. Tam, kde podle fotek z turistých průvodců, se táhne fronta, jen tu a tam potkáme turistu.

Výborná večeře na zahrádce v centru města pod Akropolí. Ráno pak metrem (pár metrů od ubytování) na letiště. Povinné testy (nikdo nic neví, ale nakonec jsou povinné. Na netu, ambasáda, letecká společnost, nikdo nic neví). Ale jde je udělat na letišti. Neodkládejte, měli jsme to dost naknop s časem, nakonec.

Konec série 

První díl povídání,  a druhý je zde, pokud jste nečetli.

Kea

V noci nás budí smrad spáleniny a kouř. Shodujeme se, že asi na ostrově něco pálí. Ráno je okolo kouřmo. Vyplouváme opět o 6:00 hodině ranní. Ale slunce nevidíme. 

Cap Souunion

Fouká 15kn Z. Nese sebou kouř. To už víme, že nad Athenami hoří. Míříme na jih, takže vítr na předobok, a doufáme, že z kouře brzo vyplujeme. Zatím je dohlednost tak 0,5-1 Nm, lodě se vynořují vždy ze šera zase do šera mizí. Teprve na úrovni poloostrova (cca 38°40' SŠ) z kouře vyplouváme. Míříme na Sounion, kde je na ostrohu Poseidonův chrám. Tam již není po kouři ve vzduchu ani památky. Ale pohled na sever dává tušit, že tam je.

V zátoce pod Souunion kotvíme chvilku po poledni. Lehký oběd a pak výsadek na břeh a prohlídka chrámu. Po 16 hodině zvedáme kotvu. V zátoce pod Souunionem zůstat nemůžeme. V noci má foukat SZ až Z vítr kolem 30kn a tato zátoka není proti těmto větrům chráněna. Kotvit budeme o pár mil dále, oros Anavissos. Kotvíme chvilku po 17:00 hodině. Do 8 metrové hloubky jde 50 metrů kotevního řetězu. Taháme za kotvu vší motorovou silou, co máme. Ani se nehne. Na noc to bude snad stačit.

Po 22 hodině se zvedá vítr od SZ až Z a postupně sílí s poryvy o síle 35-40kn. Místy přinese kouř, ale už ne tak hustý. Jachta s sebou trhá, ale drží. Až po druhé ráno mně vzbudí kotevní hlídka a alarm současně - jedeme. Než vyběhnu ven, s trhnutím zastavujeme. Ještě chvíli se tam motám, pozoruji kotevní alarm, náměry na světla na břehu, ale už nic. Vítr se zmírnil. 20 metrů nás to táhlo, než kotva opět zabrala. Zbytek noci je v pohodě.

Marina Alimos Kalamaki

Od rána fouzká čerstvý vítr. Tady v zátoce již ne (spíše vánek), ale na moři jsou vidět čepice. Ještě na kotvě vytahujeme hlavní na 1 ref a odplouváme. A spletli jsme se. Na moři ještě stále dojíždí 30kn vítr z noci a 1. ref je moc. Už ve vlnách a větru pod ostrovem Arsída refujeme hlavní na 2.ref a genu také. Míříme na ostrov Aegina. 

Trajektovou cestu podjíždíme před jejím začátkem. Pak podél ní křižujeme proti 15-22kn silnému větru z S až SSZ. Nad jejím koncem (začátkem) ji opět přejíždíme a míříme k marině. Chvilku před marínou (asi 1 Nm) stavíme loď do driftu a dopřejeme si poslední dobré jídlo na moři. Pak již jen sbalit plachty, trefit vjezd a vyvázat loď. Vlastně brnkačka.

Vyvazování

Vlastně si za to mohu sám. Netrefil jsem ten správný peer. A za mnou se tam nacpal polák s 50 Oceanisem (při odplouvání stál vedle nás). Dotlačil mne až nakonec peeru, než pochopil, že tady to opravdu není. Pak tedy vyjel první a opět se nacpal na parkování přede mne. Chvátá, dobře. To jsem ještě netušil, jak bude šikovný, že se bude vyvazovat přes půl hodiny. A já zatím musel naší Elenu držet ve vzrůstajím bočním větru mezi mooringovými lany na všech stranách. A Eleně se fakt na zpátečku nechtělo. Trvalo to, než dostala kormidelní rychlost. A mezitím mne vždy vítr sfouknul příď na pravo a záď se díky směru otáčení šroubu šinula na levobbok. Začínal jsem tam šedivět. Nakonec to za poláky vyřešil harbourmaster chartrovky. Skočil na loď, vyhodil kapitána od kormidla a během minuty loď stála na místě. A pak jsem mohl i já. Návětrné lano, plynem podržet na místě, mooring a závětrné lano. Vypínám motor. Harboumaster z mola ukazuje všechny palce co má směrem nahoru :-) To potěší. 

Check-out byl stejně důkladný jako check-in. Bez ztráty kytičky (skleničky se nepočítají). Objednáváme si taxi na ráno. Poslední večeře a ráno již na domluvené ubytování ve městě. Ale to již není o jachtingu.

Pokračování v dalším díle.

První díl povídání najdete zde, pokud jste nečetli. Serifos Na Serifos vyrážíme ráno po 6:00 hodině. Vycházející slunce nás zastihlo na výjezdu Ormos Porou u snídaně. A se sluncem připlouvají také delfíni. Poměrně velká parta menších delfínů se chvilku drží lodi.  Před 9:00 hodinou již začíná pofukovat a v 9:00 jedem na plné plachty na pěkný Z vítr o sile 10kn a k Ormos Livadi se řítíme ...…Číst více

Tak jsme se po čekání, o pár dní delším než rok, dočkali a vyrazili na jachtu v Řecku. Čechy opouštíme upršené a studené (a do takových se také vrátíme).  Cesta Letadlo z Vídně. Řekové požadují vstupní formulář a PCR test, rakušákům stačí "tranzit". Vše rychle zkontrolováno a po krátké cestě (prospal jsem ji) sedáme v Athénách. Hned na nás útočí nezvyklé ...…Číst více

Lom Hoštěradice byl pro nás velkou neznámou. Nikdy jsme tam nebyli - je to pěkně z ruky. Ale protože covid a do Rakouska se nemůže (tedy může, ale jen s testem), tak postupně prozkoumáváme české lokality. A o tomto lomu jsme četli z poslední doby samou chválu. Cesta dlouhá. Zlatej Borek. Ale za necelé tři hodiny jsme tam a voda vypadá nádherně. Skály padají do hloubky a vidět je hluboko. Pod hladinou jsou ke spatření hejna kaprů. A místí přidávájí povídání ...…Číst více

Jarní jachting v Chorvatsku mi začíná připomínat potápění. Zima a spotím se už při soukání do hader. Ale jinak - paráda. Do Kaštely přijíždíme v noci z pátku na sobotu, ráno máme vyplout po probuzení druhé skupiny, která dorazila nad ránem. Windmeter ukazuje 30kn. Bude to zajímavé. Sobota - Split - Korčula Vyplouváme před polednem. Přes Trogirskou zátoku motorujeme, ale před Splitem vytahujeme plachty, hlavasku na první ...…Číst více

Naposledy jsem byl pod vodu již více než před měsícem. Už se mi pomalu začínalo prášit ze šosu. Tak jsem se moc těšil. Na Borku je nás jen pár. Voda nádherně čistá. Hned u brány nás vítá štika. Nechal jsem ji být, ještě jí koukala rybička z tlamy. Tak ať v klidu pozře snídani.  Podél hrany k autobusu asi v 8-10 mettech. Je z této hloubky. A pak dolů k autobusu. Zlusíme Nix od autobusu, ale někde se vloudila navigační chybka ...…Číst více

V krátkém čase opět na Žernovce. Lom se mi líbil a byla i moc pěkná voda. Tak jej ukážu také Ondrovi. Ale ouha. Že se za pouhé 3 dny změní voda? Ale ano, ukázalo se to nyní. Ve středu dole vidět určitě 6+. Nahoře se voda lehce kazila s viditelností tak 3+.  A v neděli v celém profilu viditelnost s bídou 3 metry, spíše něco málo přes 2. Ale štiky byly na svém místě (doslova a do písmene). Takže nakonec stejně hezký ponor, i když s poněkud horší ...…Číst více

Sice uprostřed týdne, ale co by člověk pro potápění neudělal... Žernovka je moc pěkný lom s přístupem hned ze silnice. Voda vypadala zeshora moc pěkně. A to se také potvrdilo po skočení do vody.  Do cca 10 metrů mléčný zákal, ale stále viditelnost přes 3 metry. Pod 10 metrů se voda krásně vyčistila a vidět byl jistě dvojnásobek. Dole spoustu harampádí, je vidět, že lom býval obecní skládkou. Ale je na co se dívat a co prozkoumávat. Několikrát ...…Číst více

Drahenický Málkov vypadal jako logická volba - pod ledem je, není ani moc daleko a naposledy tam nebyla úplně špatná viditelnost. A když jsem se dozvěděl, že to bude asi poslední ponor na tomto lomu na hodně dlouhou dobu... Ano, s potápěním na tomto lomu je konec. Je zaveden opět do těžby a v současné době se z něj vyčerpává voda. Už je minimálně 2 metry pod svým normálním stavem. Led má střídavou sílu od 7 do 10 cm. Ale vstup je od posledního vstupu ...…Číst více