Jachta Split, Vis, Hvar

7. říjen 2019 VaDo

Tak celoprázdninové těšení skončilo. Hurá na jachtu.

Před předáním jachty jsme zaskočili do Trogiru. Znám jej z předsezónní doby, kdy jsme na nábřeží kotvili sami, ale nyní jsou zde velké lodě ve třech řadách. Jachta by se sem nevešla. Kafčo, zmrzka a pak do maríny pro loď.

Bleskovej checkin. "Manager" vypadal, že má v prdeli koudel. Musel jsem si vše projít sám, včetně plachet. V půl šestý jsme ale vypadli z mariny a vyrazili na Šoltu, kde jsme plánovali přespat a ráno pokračovat na Vis. Našli jsme si zátoku jen se dvěma loděma - Rogač. 

Druhý den na Vis. Cesta byla příjemná, od průjezdu mezi Šoltou a Bračem na plachty až na Vis. Prohlídka lodních bunkrů a už byl čas přesunout se na nocoviště - kotviště Gradač. Noc pohodová klidná.

Pokračování prohlídky okolo Visu, návštěva ostrůvku Biševo a jeho jeskyní, kde jsme zátoku před jeskyněmi projeli frajersky na plachty :-). Pak zastávka na Ravniku ve smaragdové jeskyni. A nakonec nocoviště na Velim Budikovači. Do půlnoci poměrně hluk - na jedné z jachet něco slavili a oslavenkyň smích (asi) zněl jako když se překládá štěrk na vagonu. Ale pak se taky unavila.

Odsud přímou čarou na Hvar - Stari Grad. Opět krásný jachting od Visu až do Starigradsky zátoky na plachty. Prohlídka města, véča. Restaurace U kotvy - dostal jsem kladné reference, ale ... nenadchne, neurazí. Takže jsme si šli spravit chuť do konoby Albatros. Ta je vyzkoušená z loňska. Flambirovany salat iz hobotnice je prostě geniální.

Další trasa je okolo Hvaru. Má se kazit počasí, bude bura, ale tento den má být ještě hezky. Potkáváme desítky jachet mířících k Hvaru do Starigradsky zátoky. Na plachty dorazíme na ostrůvek Ščedro. Kotvíme na bójce. Před setměním přichází bouřka a slejvák. Prší vodorovně, voda je i v salonu pootevřeným vlezem. Ale vše v pohodě, bójka vklidu, drží. 

Ráno vyjíždíme východním směrem na pevninu okolo Hvaru. Před námi hory v mlze s bílou čepicí, fouká přímo proti tak 20kn. Chvilku zkoušíme na na druhý ref křížovat, ale jde to pomalu. Tak si pomáháme motorem. Za námi je zatím sluníčko. Posádka vykřikuje cosi o tom, že chtějí na slunce a nevadí jim, že pojednou stejnou cestou zpět. Jsem tvrdej a nepovolím. Ale za chvíli ztichnou. Nad západním Hvarem se zformovala krásná bouře. Blesk stíhá blesk. Nakonec jsme se dočetli, že ve Stari Gradu spadlo 70mm za jednu hodinu. Pěknej šupec. I na malá tornáda došlo.

Před otočkou kolem nejvýchodnějšího bodu Hvaru  sílí vítr na 30kn. Plachty dolů a jen na motor se snažíme otočit kolem Sučuraje. Ještě nás v tom bordelu skřípne Jadrolinia a tlačí nás ke břehu. Blbec. Po otočce opět vytahujeme genu na druhý ref a za pomoci motoru v bočních cca půlmetrových vlnách a větru kolem 30kn valíme i rychlosí 8kn kolem pobřeží směrem Brač, kde se chceme skovat do rozvětvené zátoky Povlja. Když zajíždíme do zátoky, fouká nám do zad 35-40kn, ve vjezdu se vlny zvedají do necelého metru. Nahrne nás to tam rychlostí 10kn v surfu z vln. Najíždíme do nejvýchodnějšího výběžku, kde jsou bójky a přivazujeme se na dvě lana. Vlny tady nejsou, ale vítr stále fouká 30-40kn. Jachta tancuje podle nárazů zprava doleva a sténá. Po půlnoci padá na 25kn, tak se uklidňujeme. Noc neklidná, každou chvíli chodíme kontrolovat lana. Ale vydržely bez ztráty kytičky. Podle denního tisku nejezdlili v okolí Splitu a Omiše ani trajekty.

Ráno stále fouká silou okolo 20kn. Jedem se podívat na výjezd ze zátoky. Vlny jsou asi větší než včera, ale neměl by to být problém. Sice pomalu, ale ještě s rezervou na motoru, (cca 2kn) se vysoukáme ze zátoky.  Zamíříme šikmo k pevnině, kde jsou menší vlny. Nakonec u Omiše vytahujeme nejprve ref a nakonec celé plachty. Ještě funí bura, ale ta se během chvilky otočí na brízu. To otočení je fakt na pár metrech - nepjprve bura cca 8-10kn, pak bezvětří, ale než se jachta zastaví, je tady bríza. Slabá, ale postupně sílí a u Splitu má již hezkých 10-15kn. A ta nás doveze až do Splitu. Tankujeme a kolem 16 hodiny předáváme loď.

Hanse 415

Hanse 415 - měl jsem poprvé a chtěl jsem vyzkoušet, je spíše rodiná loď. Celkově je velice pohodlná a prostorná. Hlavně v zadní části. Zadní lůžka jsou obrovská. Uvnitř je spoustu úložného prostoru. Ale konkrétně tato jachta neměla vůbec žádný úložný prostor v kokpitu. Stolek nemá držáky na nápoje, nemá vnitřní úložný prostor, nemá rantly! Chybí místa pro ukotvení harnesů, hlavně pro kormidelníka. Velikost kokpitu je v tomto případě spíše na škodu. Ač vypadá pohodlně, při náklonu se není čeho držet. Dost mne překvapilo, že nemá uložení na kliku v kokpitu, ale jen v salonu. Pomohli jsme si. Pytel na spacák přivázaný ke stolku byl ideální.

Plachty

Hlavní plachta byla celospírová. Strašně snadno se ovládá, jen stažení úplně všech lan na boky kokpitu je občas matoucí. Prostě moc lan na malém prostoru. A uchycení ráhna (mainsheet) v systému kladek je na nic. Ráhno stále utíká do boku a nejde dost přitáhnout na střed. I malé vyosení znamená strašně velké pružení. Chápu, že na charterové jachtě je to bezpečnější, ale vadí to, nejde pracovat s twistem.

Gena byla samorečkovací. Opět je to strašně pohodlné. Kormidelník pak řídí jachtu jako autobus. Otočí kormidlem, chvilku to vepředu rachodí a je hotovo. Ale vadí, že je gena malá, tedy neovlivňuje dost proudění za hlavní plachtou. A tento systém nedovoluje pracovovat s twistem geny. Pomohli jsme se vlastními otěžemi, ale zase se zruší výhoda samorečkovaní.

 

Medůzky na lomu Blatná

22. září 2019 VaDo

Opět jsme dostali pozvání od Dana na Blatenský lom se sladkovodními medůzkami. A tomu se nedá odolat. 

Medůzky byly, čistá voda také, slunečné podzimní počasí. Co více si člověk může přát. Hodina a půl pod vodou, nejprve s Veverkou a potom sám. Koukání na kapry, okouny, medůzky, nad hlavou prozářená modrá obloha. 

 

 

Slověnický lom

7. září 2019 VaDo

Martin na fb vychvaloval krásnou viditelnost ve Slověnickém lomu. V tomto létě, kdy většina lomů měla viditelnost více než mizernou - to se musí zkontrolovat. V sobotu pršelo, nijak hustě, ale pršelo. Ale pod vodou to nevadí. Ze břehu to vypadá skoro pohádkově, vidět do hloubky okolo 3 metrů. Jaké to bude pod vodou? Nojo! Stejný. Viditelnost určitě 3-5 metrů podle místa a hloubky. Nade dnem v cca 12 metrech se drží vrstva zákalu, ale mezi 6 a 10 metry je viditelnost ...…Číst více

Nejjižnější bod ČR

2. září 2019 VaDo

Poslední prázdninový den byl čas se podívat na nejjižnější místo Čech. Jezdíme okolo jen pár stovek metrů, ale nikdy jsme se tam nebyli podívat. A určitě se vyplatí zastavit na pivku (nealko) v Schanzstüberl - Jausenstation Rading. Zpět je možné se vrátit zase přes Vyšši Brod, ale hezká cesta je po Rakouské straně až do Schläglu s návratem přívozem v Dolní Vltavici.   …Číst více

Vorderer Langbathsee

19. srpen 2019 VaDo

Neděle byla jako vytržená z jiného týdne - slunečná a horká - proti zbytku dní, kdy bylo spíše zamračeno a deštivo. Proto jsme na Langbathsee spěchali a chtěli tady být brzy. Nejen kvůli parkování blízko u vody (to taky), ale proto, abychom ve vodě byli co nejdříve. A povedlo se. V 9:00 je na parkovišti jen pár aut. A do vody se chystají první potápky. Ale byli jsme rychlejší a ve vodě jsme první! Užívám se ticha a čisté ...…Číst více

Attersee - Unterwasserwald a Twin towers

11. srpen 2019 VaDo

Na Attersee nebylo tak moc hezky, takže mraky koupačů zmizely. Dokonce i zaparkovat se dalo, kde jsme chtěli, tedy skoro.  První ponor jsme střihli na Unterwasserwaldu. Moc jsme se nevyznamenali. V 10metrech domluva (potvrzení) o maximální hloubce 25m. A pak jsme vyrazili, ale každý asi tak 30° trochu jinak. Tomáš kolmo po svahu dolů, já mírně šimo ve směru předchozího sestupu. A po 2 minutách jsme se již nenašli. Takže návrat na hladinu. Já tam byl dříve, viděl jsem Tomovo ...…Číst více

Zelená Cerekev

21. červenec 2019 VaDo

Nebylo to tak hrozné, jak nadpis napovídá. Viditelnost v podstatě stejná v celém profilu - cca 2-3 metry. Teplota je do 5 metrů celkem příjemných 20°C, ale pak to kousne. Trochu jsme měli strach, že kvůli neprůhlednosti vody nic neuvidíme, ale nakonec ano. Mnoho štik, které celkem ochotně pózovaly před objektivem a dokonce i sumce, který ale modelku dělat nevydržel. Blbec. Kapřici se ještě bojí a nepřiplavou. A nakonec i vylezlo slunce.       …Číst více

Úmorné vedro na Attersee

8. červenec 2019 VaDo

Attersee, mekka potápěčů z blízkého i dalekého okolí. A v případě hezkého počasí asi neobleženější jezero. Viděl jsem ležet na dekách lidi tam, kde se nedá stát a parkovat i tam, kam se nedá zajet. Masakr.  A oblékání do sucháče také nic moc. Teplota ve stínu přesahovala 30°C, voda na koupání. Ale jen do 7 metrů. Pak se teplota rychle lime na 7°C, které jsou dole. První ponor na Kohlbauernaufsatzu. Voda do hloubky ...…Číst více