Vzdělávací plavba na Baltu na jachtě Boomerang pod vedením kapitána Hombre Vladi Kršky a Honzi Staňka splnila očekávání. Jel jsem si vyzkoušet, jestli se mi bude líbit Balt (bude), jestli se mi budou líbit dlouhé cesty více než pár dní v tahu (moc ne), něco nového se naučit (naučil, snad).

Boomerang je hliníková 16m dlouhá plachetnice, vybavená do těžších podmínek. O všem si můžete přečíst na její stránce. Snad mně Jirka (majitel) nezabije, ale trochu mi připomínala Sáru (pamětníci ví). Loď napěchovaná bezva fíčurkama, ale bez znalosti lodi nezapnete ani splachování na záchodě.  Ale dost keců, k plavbě.

Boomerang kotví nyní ve Świnoujście, odkud se vyplouvalo. Před vyplutím je potřeba dobrat voda a natankovat. První není problém, to druhé malinko, jen se musí 150 litrů nafty odtahat ve 20 litrových kanystrech od pumpy (asi 100metrů) a přečerpat z kanystrů do nádrží. Ale za hodinku hotovo a PLUJEME!

Świnoujście - Švédsko, Kåseberga

Vyplouváme velmi brzy ráno zhruba v 11:00 hodin. Vítr kolem 12kn, skoro čistý západ. Moře na výjezdu ze Svinoústí je kryté Rujánou, takže vlny velmi malé. Ihned se vytahuje gena i s hlavní plachtou a loď sviští rychlostí atakující 9kn a skoro bez houpání. Náš kurz cca 25-30°, takže na lehký zadoboční se Boomerangu opravdu líbí. Před sebou máme cca 110nm.

Postupně, jak se vyplouváme ze stínu Rujány se vlny zvětšují a vitr sílí ke 20kn. Na hlavní se nastavuje první ref a stále letíme přes 8kn. Vlny kolem metru, ale stále bez problému.

S nastávající tmou vstupujeme do plavební dráhy. Co do plavební dráhy, do křižovatky plavebních drah. Tolik paneláků okolo jsem ještě neviděl. Bez radaru, jen na oči, by to bylo hooodně složité. I když, museli si s tím také poradit. My máme radar, takže o každé lodi víme vzdálenost, směr i rychlost a můžeme se včas přizpůsobit. Lehká kličkovaná a v 1:00 jsme z plavební dráhy venku.

Teď se ještě vymotat z izolovaných nebezpečí před Käsebergou a jsme skoro tam. Samotný přístav (minipřístav) je krytý, ale o vjezd se rozbíjí vlny a pěkně se to tam vaří. Na vplutí je jen jeden pokus... A podařil se. Ve 3 nad ránem jsme vyvázaní. 

Ráno výlet na takové malé Stonehenge - Ales stenar. Což je 1400 let staré místo s kameny seskládanými do oblouku. Pravděpodobně kalendář, ale kdo ví? 

Käseberga - Bornhorn, Hammerhaven

Odpoledne vyplouváme na Bornhorn.Před námi cca 45 nm, takže vlastě kousek. Odpoledne proto, abychom byli na místě v době nejslabšího větru. Vítr při vyplouvámí cca 20-25kn. Plujeme jen na genu. V 19:30 vstupujeme opět do plavební dráhy, ale tentokrát ji křížíme rychle a ve 20:30 ji máme šťastně za sebou. Vítr postupně slábně na 12-15kn. V 22:00 jsme před přístavem Hammershavnen. Vjezd je obrázený přímo proti vlnám, sektor pro vplutí je velmi úzký. První pokus se nedaří a Boomerang na plný zpětný mizí zpět na moře. A pak se na vjezdu objevili postavičky s baterkami, posvítili černý vjezd a my bez problému vklouzli dovnitř. Než jsme stihli vyvázat loď, byli postavičky pryč.

Druhý den výlet na hrad Hammershavnen. Dneska zřícenina, ale byl postavený vlastně nedávno - na konci 19 století. Tenkrát jeho poloha měla platnost. Ale za pár desítek let byl vlastně zbytečný.

HammersHavnen - Świnoujście

V 10:00 odvazujeme a vyplouváme do sraček. Před námi teoretických 150 nm, ale celou dobu proti větru. Vítr 30-35kn, vlny měly čas se zvednout, takže nemají daleko ke dvoum metrům. Navíc potřebujeme kurz okolo 190° pro návrat a vítr i vlny jsou ze směru 210-220° . Takže houpačka jako hrom. S postupujícím dnem se vlny zvětšují a vítr se stáčí více na jih. Odpoledne již výška vln překonává 2 metry a vítr má stále 30kn. 

Okolo Bornhornu jsme stoupali na bouřkovou genu a motor. Ale pak jsme již vytahli velkou genu na cca druhý ref. a vypli motory A Boomerang letí přes 6kn. Občas přes kokpit přeletí sprcha, ale jinak v klidu. Začíná mi být ne úplně dobře. Kolem 14 hodiny PROBLÉM. Vypadlo uzazení geny. Hombre si všimnul, ostatní ne. Je dobrej. Zachránil tím genu a předešel většímu průseru. Gena jde srolovat, takže z tohoto pohledu pohoda. Vytahujeme bouřkovou genu, ale rychlost padá pod 4kn. Takto bychom se v těch vlnách mlátili ještě dalších 20-25 hodin. Musíme si pomoci motorem, i tak je rychlost jen necelých 5kn. A vítr se stáčí stále k jihu, takže nás tlačí dál na východ od maríny. Jak se přibližujeme k pobřeží, vlny se postupně změnšují. 

Kolem půlnoci se dostáváme na 15 nm od pobřeží Polska, kde již nejsou skoro žádné. Stále na malou genu a motor stoupáme kolem pobřeží k Swinoústí. Ve 3:00 ráno vyvazujeme, dáme poslední pivko a padáme do postelí.

Świnoujście - Štětínský záliv

Ráno jen výlet na záliv, tam se vítr rozbíhá na 20-25kn, krásně by se jachtilo, ale není čas. Musíme uklidit loď a vyrazit na cestu domů.

Za poskytnutí foto a video materiálu díky Janu Staňkovi.

Po fotkách máme letos i videa.

Videa

Do sraček...

Tankování...

Ales Stenar

Nocka do Kåsebergy

 A jsme doma. Chorvatsko se s námi rozloučilo bouřkami a slejváky. Aspoň nás moc nemrzelo, že dovolná končí.

Cesta do Chorvatska 

Úplně v klidu a bez jakéhokoliv zdržení. Kdekoliv, na hranici se jen přibržďuje. Jediný, kdo chtějí vidět pasy, jsou Slovinci při odjezdu ze země, ale jde to tak rychle, že Kuba ani nestačí vykouřit cigaretu.

19.7. - checkin a odjezd na Šoltu

Výhodou malého provozu v marínách je, že jsme dostali loď ihned po přijetí, tedy asi v půl třetí.

Z checkinu se stává fraška. Tady je seznam, projděte si to a kdyby něco, na někoho v modrém triku se obraťte. Dotazů bylo dost, ale vše se našlo. Kupodivu bylo málo vest, ale byly jsme jen 4, tak to nevadilo. Harmesy byly smotaný v takové kouli, rozmotat ji byla práce na 1/4 hodiny.   

Kolem půl páté odjíždíme  na první nocoviště, které jsem vybral v zátoce Nečujam na Šoltě. Zde je pár lodí. Parkuje se systém kotva břeh. Kuba jde do vody nás vyvázat. Noc má být klidná. Ještě se stihneme vykoupat a je tma.

20.7. Šolta - Pakleni otoci

Ráno ještě koupání a šnorchlování na vraku rybářské lodi v zátoce a pak již mizíme.

Cestou se zastavujeme podívat na benzínu v Milně na Brači. Benzína v Kaštele je pouze mobilní a asi nebude v provozu. Další možnosti jsou pak Split a Rogač na Šoltě. Split je na prd při jugu a na konec týdne předpovědi jugo hlásily. Rogač je z ruky. Krásně foukalo a i ten kousek jsme si sklouzli na plachty.

Směr Pakleni otoci. Na motor skrze Splitska vrata a pak již plachty až na Pakleníky. Kotva v zátoce Studeni Bok, koupačka, papání. V poznámkách v 888 je "kotva zde špatně drží". O opaku je asi přesvětčen skipper 55 stopé jachty More Fun, kterému se sekla kotva pod kámen a nebyl schopen ji vytáhnout. Nabídl jsem pomoc, ponořil se ke kotvě a přivázal k ní lano na stranu pluhu, přes které ji pak uvolnili. Odměnou bylo plato karlovačka :-). Nepředali se. 

My přejíždíme do chráněnější zátoky Taršče, kde budeme nocovat na kotvě. Ještě před kotvením využíváme západní vítr o síle 18 uzlů a krásně si jen tak jachtíme. Čas na večerní koupání taky zbyde a pak již tma...

21.7. Pakleni otoci - Vis

Celou cestu na Vis krásný zadobok okolo 20 uzlů, který začne zlobit až u Visu. Teprve, když se pluje okolo Visu, uvědomí si člověk, jak je ten ostrov velký. Z moře je to pořád takový bobeček...

Cestou ještě zastávka na koupání a papání v zátoce Mala Travna. Chvilku před tím nás těsně za zádí míjí motorový člun. Nemůže to mít jiný výsledek než utržená přívlač. Kuba nebyl úplně nadšený. A pak již až do Komiže, kde se vyvazujeme vedle švýcarů na 55 stopé jachtě. Naše 37 stopá je proti nim drobek. 

Vyvazování na Visu: v poslední chvíli, kdy musím brzdit, mooringový podavač za mnou zvedá podávací lano do výšky. Výsledek je jasný. Namotáno. Přišlo mi to skoro cílený. Okamžite začal vykřikovat, jak jsme si vzali mooring špatně a pod. Ale to už jsme na něj byli vyvázání. Prý hned ronilač, 500 € poškození mooringu atd. Tak jsem vzal masku a milý mooring rozmotal, navázal, opravil. Dále o ničem nepadlo ani slovo :-)

V Komiži jsme si půjčili skůtry a projeli si Vis kolem dokola. Asi 35 km. Pěkné výhledy. Nějaký místní tam sklízel červené víno. Zastavili jsme, jestli si můžeme koupit pár hroznů. Sáhnul do bedny a nandal nám tolik, že bychom to jedli ještě teď. Vzal jsem si 4 hrozna. Když jsem vytahoval peníze, poslal mne do háje, zamával a šel nakládat.

Velký pluh na Visu. Ví o tom někdo něco?

Večer výborná večeře ve skoro prázdné hospodě U dvou humrů. Nádherná hospoda, milá obsluha, výborné jídlo. Ale hospoda má smůlu, že je trochu mimo hlavní turistický kanál, i když na břehu. Celý večer tam byly 4 lidé na večeři. Yuha od rajčice výborná, v podstatě by sama stačila. Jagnečina taky úplně super. A nakonec jen jako zobání k vínu "salata od hobotnice".

A výborné červené. Myslel jsem, že se budu kutálet.

V noci přichází bouřka, lodě se v přístavu dost trhají. Vedle nás češi taky na větší jachtě. Musel jsem ještě předělat fendry, ale pak již dobrý až do rána. Ráno je po bouřce, ale v přístavu je stále neklidná voda. Raději pryč, než se s nějakou lodí křísneme. 

22.7. Vis - Korčula

Nejdelší přejezd týdne. Ráno je vítr nestálý, chvilku tak, chvilku jinak. Tak podél Visu motorsailing. Pomáháme si sice plachtami, ale motorujeme.

Až když opouštíme pobřeží Visu se vítr ustaluje a zůstavá stabilní mezi 15-25 uzlů, ale na stoupačku, Tak tedy stoupáme, proti větru, proti vlnám. Okolo bouřek, které se posouvají hned zprava, hned z leva. Ale daří se jim vyhýbat a v jejich větru pěkně jachtit. Večer jsme na Korčule. Moje vyhlídnutá zátoka není na kotvení vhodná a inzerované bójky nejsou. Nakonec přejíždíme do uvala Gradina na bójku. Je to bezpečnější, kolem se honí bouřky. Celou noc to okolo bliká a bublá. Ale u nás nic.

Do půlnoci máme českou diskotéku z jedné lodí puštěnou přes Spotify. A hodně nahlas - Míša David a božský Kája. V tu chvlíli se mi nechce moc přiznávat, že jsem taky z Čech.

23.7. Korčula - Ščedro, Lovišče

Není kam spěchat. Nejprve do Vela Luka na kávu a dokoupit pečivo a pak teprve odjezd. Ze zátoky se daří jet na plachty již od začátku. Koupání za lodí (4 uzle na laně je již pěkný fofr). Vítr opět silně poznamenaný vysokými kumulami, které berou a zesilují západní vítr. Až kousek před Ščedrem se nám do cesty postaví průtrž mračen, která míří k nám. Při stavění lodi proti větru, abychom zrefovali hlavní plachtu, se přetoččíme a urveme Kubovi poslední návnadu z prutu. Má radost! 

V zátoce je jiný systém bójek proti loňsku. Bójky jsou podél břehu (dost blízko) a vyvazuje se na dvě přídí a zádí. Místní obsluha nás nadiriguje přídí na první bójku (koukal jsem, že to dělá všem). Chci nejprve zádí, ale to se nelíbí jemu. Tak nás gumákem nastrká do pozice, když již nemůžeme udělat nic jiného. Ale zátoka moc pěkná, asi nejlevnější, co jsem v HR potkal, příjemná hospůdka. Dobré víno a opět jiný a zase velmi dobrý salat od hobotnice.  Potkáváme se s lodí s posádnou z Budějc. Zdar globalizaci.

V noci opět bouřka se silným větrem. Ale na bójce v pohodě.

24.7. Ščedro - Pakleni otoci (Hvar)

Tímto začíná cesta domů. Původně se dnešek mělo motorovat, hlášené bezvětří se ale nedostavilo.

Odplutí je potřeba zorganizovat. Vtr nás tlačí na břeh (méně než jedna délka ke břehu) a prosté odvázání by asi neklaplo. Převážeme zadní lano na návětrný vazák a přes něj si motorem uvolníme našponovaná lana na přídi. Pak již jen dotočit příď do volné vody, stáhnout zadní lano a pryč.

Stabilní západní vítr nás nechal vystavit plachty na motýla a jedeme tak až do poledne, kdy jsme na místě (opět Pakleni otoci). Zátoka na kotvu, oběd. Přichází bouřka a déšť, takže je to sezení v kajutě. To se nikomu nechce, přejíždíme na Hvar. Ušetříme si zítra 2 hodiny cesty. Kotvení v zátoce Parja. nejprve chceme odjet, protože je tam nějaká italská loď a to velmi hlučná. Ale než se rozmyslíme, zvedá kotvy ona (hlučnější nejsme a vítr nešel od nás k nim).

25.7. Hvar, Parja - Split - Kaštela

V noci se má zvednout vítr o síle cca 25-30 uzlů. Jsme chráněni. To je v pohodě. Ale zvedá se později, až kolem čtvrté. Odložíme odjezd o hodinu. Silný vítr a obsolutně černá noc není úplně v pohodě. V pět ráno je sice stejná tma a trochu menší vítr, nasadíme vesty a vyjíždíme.

Zjišťujeme, že větší probém jsou vlny. Tak vytahujeme genu na stabilizaci a nakonec přidáváme i hlavní plachtu s refem a motor odstavujeme úplně.  Ve Splitských vratech (cca 7 ráno, skoro světlo) nastává složitá situace. My v pravé části kanálu (směrem dovnitř). Za námi Jadrolinia, která nás potká přímo ve vratech a před námi ve vratech další. Ale poskládali jsme se tam.     

Pak do Milne natankovat. Je to rozumnější. Split  je přímo pod vlnami. Jen 35 litrů, to jsme moc nemotorovali!

A pak do Splitu, kde je v plánu se pokusit vyvázat a zajít se podívat do města. Času do předání lodě dost. Jedeme na genu a motor. Vlny jsou velké a zadoboční kurz se strašně špatně drží a pořád do smrdí halzou nebo přeostřením. Ani ne kvůli větru, ale velkým vlnám, které se sčítají (vlny od Makarské a vlny ze Splitských vrat). A těsně před Splitem nás dohání průtrž. V kokpitu jsou všichní mokří během okamžiku. Na Split nemá nikdo náladu, tak točíme k Kaštelskému zaljevu. Přestalo pršet, slunce vykouklo. A protože je brzy, dáme si okolo něj kolečko s plachtami. Furt se honí mraky, vítr už je studený. Asi kolem 15:00 vyvazujeme v maríně.

Checkout

Checkout je stejně podivný jako checkin. Na loď vletí tři maníci. Jeden jde rovnou na WC (v pohodě), ale ihned vytahuje dvířka od salónu  - jsou prý poškrábaná. Druhý míří ke geně a okamžitě začne fotit její lem, kde jsou drobná poškození velikosti malíčku. A dorazí mně potápěč, který vyleze s tím, že máme namotánu šňůru, podle fotek nějaká slabá. Ale je tam nějak navolno, kdyby se šroub točil, bude pěkně utažená. Tohle vypadá, že se dá sundat rukou. Takže do kanceláře jdu pěkně nažhavený. 

Ale ví jak na mně. Vše je vlastně ok, poškození už byla, jen ta šňůra je problém, ale když dáme 300 kuna potápěči na ruku bez papíru, nebudeme nic řešit. No vyměknul jsem.

Pak již jen pa pizu, pár piv a panáčků a v deset nevím o světě.

Cesta domů

Chorvatsko se s námi loučí deštěm a duhou. Cesta bez zdržení, bez zastávek :-) za 10 hodin jsme doma.

Statistika

Napluto: 210 nm
Z toho pod plachtami: 140 nm - není započítán motorsailing
Průměrná rychlost na plachty: 3,2kn

   

Po dlouhé době na Attersee. Už se mi stýskalo. Ale nevybral jsem i nejlepší den. Sice původní předpověď zněla na zataženo, což dávalo slušnou šanci na vyběr lokality podle přání, nakonec bylo hezky, opravdu hezky. A to znamenalo obležené jezero a výběr lokality je podle toho, kde se dá ještě zaparkovat. Takže jsem skončil na Dixi. LOkalita taková neslaná, nemastná. Z VW před vstupem již zbylo je torzo. A to je pamatuji ještě se střechou, dveřma a palubovkou a volantem. ...…Číst více

Pod vodou jsem nebyl asi 4 týdny. Absťák. Celou sobotu chčije. Všude bude zakaleno. Večer se rozhoduji - jedu, i kdyby to mělo být po hmatu (jako na Lipně). Ale Cerekev překvapuje. Po pár hubených letech opět pěkná voda. Hejna malých rybek, někde tu jsou štiky, ale ty nevidím. Nevadí, podívám na sumce, jdu skoro na jisto.  A jsoiu tam - i albín, kterého jsem již asi 3 roky neviděl. A o kus dále jden malý. A ještě o kus dál další malý. ...…Číst více

A jsme zase doma. Jachting se vydařil! Z mariny Veruda na Ma Bujakana podél Cresu. Posádka ve složení kapitán, Zdenda, Veverka, Zuzka a Leňa. Ale postupně... Cesta Cesta ta byla v pohodě. Na přechodech nikde nikdo. Celkové zdržení cca 30 min. Ale posádka cestující 2 hodiny po nás hlásí zdržení 3 hodiny na Slovinsko-Chorvatských hranicích. Nic se nekontroluje, jen se zdržuje. 4.7. 2020 - sobota - check in Přejíždíme tedy díky bezproblémovému průjezdu ...…Číst více

Čeští potápěči jsou svérázní. Když jsem je lákával na Attersee, nechtěl jet nikdo. Sice to není daleko, zadarmo, ale studený, a viditelnosti přes 10 metrů, to je toho. Ale pojeďte na Bořenku, je to drahý, daleko, a vidět... 3 metry max. A málem jsme se nevešli do desetikvóty.    Ale čestně uznávám, že Bořenka překvapila. Do 3-4 metrů nic moc. Ale pak se viditelnost otevřela a dole bylo opravdu úžasně. Takže jsme se dva hodinové ponory užili a šos ...…Číst více

Zapýleno je všude. I na Horní Cerekvi. Přesto je tam život. Potkali jsme malého sumce, množství štik, velkého úhoře. Opět pěkný ponor. První hodinu a půl (skoro) a druhý třičtvrtěhodina. Na druhé straně sídlili rybáři. Vybavení. Drahé pruty, stany, gumák. Nahozena někam doprostřed na těžko. Doufám, že tam sedí doteď. Dobytci. Když jsme kolem (pod nimi) proplouvali, metali po nás kamení. Ne velké, ale padnout na hlavu, bolelo by. …Číst více

Řepka dává zabrat všem. Hlavně lomům a rybníkům. Pyl klesá do hloubky v závojích a jinak čistá voda se stává neprůhlednou. Přesto jsem si to na Lomečku užil. Po více než roce. Neb tam jezdíme hlavně pod led. A ten se letos nechtěl dostavit.    Your browser does not support the video tag. …Číst více

Na Slověnicích minule nic moc. Ale darovému koni na zuby nekoukej.  Ale na Miličíně to bylo jiný kafe. Tedy kafe ne. Krásná čistá studená voda. Krásné. Víte, co může překousnout sumečka (cca 15cm) napůl? Našel jsem ještě živého sumečka bez zadní částii. Ještě se mrskal a tekla z něj krev. To jej muselo něco kousnou před pár minutami. Ale kruci co? Ryba? Jaká? Štika? Ta nekouše. Napadla mne jen vydra. Ale na ní, podle mne, bylo moc živo ...…Číst více

V době všobecné karantény jsem nějak nervozní z toho, že mi osychá šos. S Martinem jsem se domluvili, že při zachování 4 mtrového odstupu ode všech, můžu do vody :-) Ta sice nic moc, ale na druhou stranu ... Aspoň nějaká voda!   …Číst více