Řecko, Kyklády - pokračování
Pokračování článku o plachtění po Kykládách. První díl najdete zde.
Den osmý - Paros
Paros je jeden z největších ostrovů Kyklád. Strávili jsme se zde volný den. Půjčili si skůtra a projeli si ostrov trochu podrobněji. Za zmínku stojí několik zastávek.
Přístav Naoussa
Tady jsme schodili kotvu. Naoussa má své centrum vymalovené do Kykládských barev. Ale trochu to připomíná pozlacený Krumlov. Butiky, drahé restaurace, upomínkové předměty. Vyplatí se sejít z této "zlaté uličky" a uvidíte Naoussu jak má být. I velmi dobré restaurace za pár peněz a bez rezervace. Doporučujeme Albatros, trochu dále po nábřeží za trajektová mola. Výborné mořské plody, ke každému podanému jídlu i popovídání. Máte pocit, že jste na návštěvě u známých, ne v konobě.
Stání v přístavu je zpoplatněno 2,5€. Za vodu a elektriku si připlatíte 20€. A k dispozici je velikánská zátoka, kde je také možné kotvit.
Hlavní město Parikia
Hlavní město a jeho střed - byzantská katedrála ze 4. století. Celé centrum je přístupné pouze pěšky. Na protějších svazích nad městem je několik polorozpadlých mlýnů. Snažili jsme se k nim dostat na moto. Je to možné, ale musí se objet celé údolí, kde se Parikia rozkládá. Zpět jsme chtěli jinou cestou. A najednou jsme stáli i se skůtrem přímo pod katedrálou. Jak Japonci v Krumlově na pěší zóně. Rychle pryč, než si nás někdo všímne.
Zatím Parikia byla skoro bez turistů. Ale nechystáni na ně jsou. Velká parkoviště všude okolo.
Vesnička Lefkes
Taková malá, zapadlá, ospalá. S příjemnou restaurací krytou stromy, ospalé kočky všude. Balzám na duši.
Marpissa
Marpissa samotná není moc zajímavá. Ale odtud se dá dojet na Agios Antonios - kostel, nebo správně monastýr. Postaven na ruinách hradu. Nabízí úchvatné výhledy do okolí a na průliv mezi Naxosem a Parosem.
Aliki
Přístavní městečko Aliki na jihu ostrova je správná turistická destinace. Penziony, hospody, cestovky, co nabízí výlety tam i onde. Nás zhýčkané poklidnou atmosférou vesniček dále od moře ničím neoslovilo.
Pláže
Na Paxosu jsou pláže všude. Stočené tak, že vždy jsou chráněné před nějakým větrem. Sever ostrova nabízí pár krásných pláží s pískem nebo kameny (kdo co preferuje). A pak celé východní pobřezí - jedna zátoka s malou pláží za druhou. Většina těch zátok je vhodná i ke kotvení. Hlavně na severu ostrova je několik velkkých s hloubkou max 10m, kde se dá kotvit a schovat před nepřízní počasí.
Den devátý - Paros - Mykonos
V osm ráno zvedáme kotvy. Po lehce dramatickém odjezdu sousedních Švýcarů - boční vítr je během vyplutí sfouknul na sousední katamarán. A dramatickém odjezdu postarších Němců, kde si jejich kapitán spletl dopředu a zpět a taranoval před nimi stojící rybáře, mám lehké obavy. Ale správně našponovná kotva nás vystřelí z mezery ven na volnou vodu jako z praku.
Míříme na Mikonos a vítr je, jak jinak, právě od Mikonosu. V poledne na chvilku lehá, ale za hodinu opět fouká a plachtíme. Kolem 17 hodiny opět zeslabuje, ale to jsme již před ostrovem. Stavíme jachtu do haveto a večeříme. Na kotvení si vybíráme zátoku Ornos, ale je tam poměrně plno. Zkusíme vedlejší a je to lepší. Kotvíme o skalnatého výběžku s pávy. Zátoka je pokrytá bary, plážovými nálevnami a párty probíhá až do ranních hodin. Ale není tak hlasitá, aby se nedalo příjemně spinkat. 40Nm, dobře 3/4 na plachty.
Den desátý - Mykonos - Syros
Dnešní den měl být podle všeho na motor. Proto jsme vyrazili poměrně brzo, dopoledne ještě něco, podle Windy, mělo foukat. Ale již po sedmé můžeme směle vytáhnout plachty. 3Bf ze zádu nás posunují rychlostí 4-5kn. A vydrží to až k Syrosu před přístav Finitas. Tam za rohem vítr lehá. Využijeme ke koupání. A po poledni jsme na místě. Stání opět 3€. Odpoledne je malý přístav naplněn k prasknutí. Harbourmaster rezervace striktně nepřijímá, kdo kdřív, ten dřív. Potkali jsme zde flotilu z Izraele. Nezapřou se. I ty 3€ za stání se snažili usmlouvat.
Kávička, zmrzka, pláž. Chtěli jsme skůtr aspoň na odpoledne, ale místní půjčovna se ještě neprobrala ze zimního spánku.
27Nm, více než polovina na plachty.
Den jedenáctý - Syros - Kea
Cílem je Coressina na ostrově Kea. Tentokrát to vypadá, že Windy předpovídalo dobře a budeme bez větru. Ale chvilku po vyplutí nějaký vítr chytáme, i když ne tak, abychom mohli plout potřebným kurzem. Ale přibližujeme se. Pak opět chvilku na motor. Po desáté chytáme průvan mezi Kythnosem a Serifosem, opět hodina na plachtách. Jakmile se schováme ze Kythnos, jsme opět bez větru a hodinu trávíme opatrným motorováním. Mezi Kythnosem a Keou je opět průvan a dokážeme další 2 hodiny šetřit motor. Okolo Kei opět motorujeme. Západní pobřeží Kei nás přivítá pěkným 4Bf větrem od SW.
Po 16 hodině jsme na místě, 42Nm, poměr 23/17 plachty/motor je pěkný na to, že nemělo foukat. A jeli jsme na zadní vítr, boční vítr i pěknou stoupačku.
S posádkou Švýcarské lodě vedle nás jdeme uklízet pláž od odpadků. A večer něco, co jsem ještě neviděl. Masové plato pro sedm lidí. Za pár éček. Ale když přinesli první díl, bylo všem jasné, že to nedáme. Druhou polovinu jsme si museli nechat zabalit a měli jsme z toho druhý den snídani i oběd. Grill House mohu jen doporučit.
Den dvanáctý - Kea - Sounion
A tím se naše cesta v podstatě uzavírá. Tentokrát opravdu celý den na motor. Opět po poledni jsme na místě, 16Nm, vše motor. Koupání, padlebordování. Zátoka je plná jachet.
Den třináctý - Sounion - Athény
Vyplouváme po osmé hodině tak, abychom do 16 hodin pohodlně stihli příjezd do Athén. Prý opět motor. Ale ne, přes kopečky na nás padají poryvy větříku a dat se dá "poskakovat" mezi zálivy v pevnině. Chvilku 3Bf, chvilku skoro nic, chvilku předobok, chvilku skoro zaďák. Rozvička trimu.
Ještě se s námi přišel rozloučit mečoun, který vyskočil nedaleko od lodě asi 3x za sebou.Jeho bílé břicho v ranním slunci pěkně zasvitilo. A po chvíli ještě delfín.
Až k ostrovu Arsida (prý jsou tam jeskyňky, ale vyčetl jsem to pozdě). na plachty, pak musíme motorovat (skoro přesně hodinu). U ostrůvku Fléves se opět rozfoukává, nejprve nesmělých 2 Bf, pak již 3-4Bf. Vyvážíme se kousek na moře a pak již stálým kurzem do Alimos Mariny. Nakonec se vyvazujeme po druhé hodině. Aspoň má posádka čas skočit na taxík a odjet do Athen. Upluto 28Nm, 21/7 plachty/motor. Předání lodičky bez problému. Poslední noc na lodi.
Letiště a domů.
Upluto celkem cca 420Nm, 111 z toho na motor. Maximální zaznamenaná rychlost je 12,5kn. Vzhledem k dostatku času jsme nepluli v noci. Jen několikrát vyplutí do šera. Pohodová plavba, kdy i moře k nám bylo milosrdné a nepoznali jsme žádné drsné větry. Moře mělo tak 16-17°C. A severní vítr ještě míň.
Krásné to bylo.
