Pěkná voda na Cerekvi

20. červenec 2020 VaDo

Pod vodou jsem nebyl asi 4 týdny. Absťák. Celou sobotu chčije. Všude bude zakaleno. Večer se rozhoduji - jedu, i kdyby to mělo být po hmatu (jako na Lipně).

Ale Cerekev překvapuje. Po pár hubených letech opět pěkná voda. Hejna malých rybek, někde tu jsou štiky, ale ty nevidím. Nevadí, podívám na sumce, jdu skoro na jisto. 

A jsoiu tam - i albín, kterého jsem již asi 3 roky neviděl. A o kus dále jden malý. A ještě o kus dál další malý. A za ním velký a nějak se tam pošťuchali - proti mně vyráží 4 velcí sumci. Takže celkem 8! 

Fotky stojí za hovno. Technika po 16 letech odchází. Opět další porucha - zlomené skelné vlákno a nešel blesk. Lampa to neusvítí.

Pokecat, a vyrazit dom. Cestou slejvák jako hrom. A doma nekáplo. 

 

Jachta Chrovatsko Cres - červenec 2020

12. červenec 2020 VaDo

A jsme zase doma. Jachting se vydařil! Z mariny Veruda na Ma Bujakana podél Cresu. Posádka ve složení kapitán, Zdenda, Veverka, Zuzka a Leňa. Ale postupně...

Mapka plavby

Cesta

Cesta ta byla v pohodě. Na přechodech nikde nikdo. Celkové zdržení cca 30 min. Ale posádka cestující 2 hodiny po nás hlásí zdržení 3 hodiny na Slovinsko-Chorvatských hranicích. Nic se nekontroluje, jen se zdržuje.

4.7. 2020 - sobota - check in

Přejíždíme tedy díky bezproblémovému průjezdu chvilku po poledni. Jachta připravna na check in (překvapení). Ma Bujakana je sice postarší, ale má nové plachty a celkově je pěkně udržovaná. Zdá se, že je připravena. Bohužel během kontroly jsem si všimnul, že domestik battery hlásí malé napětí, přesto, že jsme připojeni na síť. Kontrola a testy odhalují, že se nenabíjí. Takže výměna nabíjecího modulu a stejně je nakonec 17 hodin. Pojedem tedy až zítra (neděle).

5.7.2020 - neděle

Čeká nás přejezd na ostrov Unije, kde mám vyhlídnuté nocování v zátoce na bójce. Den má být větrný, od Rijeky má foukat kolem 20kn. 

Z mariny vyjiždíme za šera, chvilku po 5 hodině ranní. I vítr spí. Postupně se probouzí a vytahujeme plachty. Při míjení majáku Perer již fouká SV 12-15 kn. Refujeme. Postupně, jak vyjíždíme do Kvarnerskeho zalivu se to zlepšuje na 20-25, v poryvech i 27kn. Posádka se drží. Jachta taky. Po zrefovanými plachtami se probíji vlnami rychlostí kolem 7kn. Kurz severní okraj ostrova Unije. Tam máme i vyhlídnuté nocování na bójce v zátoce Podkujni.

Až na severní výběžek ostrova Unije je stálý 25 kn z SV. Jak se stáčíme po kanálu mezí ostravy Unije a Lošijn, stáčí se i vítr postupně k SSV až S. A lehce slábne na 18-20kn. Vytahujeme plné plachty a na motýla jedem podél ostrova. Je to hezký jachting a užíváme si. I posádka ztratila nazelenalou barvu. Delfíni, ale tak tak na dohled.
Na jižním konci se obracíme a míříme konečně na nocoviště v zátoce Podkujni. Na bójku najíždím opatrně a jemně, neb děvčata ještě loď na bójku nikdy neuvazovala (kotevní důstojník spí). A vítr stále 10kn. A světe div se, na první pokus a na výbornou.
Pak již koupání, papání, ....

6.7. 2020 - pondělí

Na noc z pondšlka na úterý je ohlášená bura a ne malá. Varování před 65kn, v poryvech i více.V marině na Maly Lošinj je to beznadějné a stejně moc nechrání proti boře. Takže alternativa zátoka. Uvala Krivica na Lošinju vypadá dobře. 
Po snídani nejprve na motor, ale potom na plné plachty se přesouváme na jih k Maly Lošinj. Krásně fouká od 10 do 20kn, tak si užíváme. Opět delfíni, opět daleko.
Brzy odpoledne se vyvazujeme v zátoce. Koupání, večeřka, paráda. Ze zátoky postupně mizí většina vyvázaných lodí - asi byli jen na koupání. Uklidňuje mne, že přijíždí lodě se staršími kapitány. Asi jsem vybral dobře. Zabezpečujeme loď na noc - vše přivázat, zajistit genu i hlavasku. A pro jistotu na příchod bury, který je ohlášen na cca 1-2 hodinu ranní, držíme hlídky. Ale z avízovaných 60kn se k nám dostávají pouze poryvy o síle cca 30kn. S tímto vyvázáním v pohodě.

7.7. 2020 - úterý

Ráno je chladnější, ale když vyjde slunce, už je dobře. Vyrážíme na ostrov Susak. Ochutnat víno a podívat se, jak je tam. Opět nejprve na motor. Zde mi nějakou náhodou upadne do vody fendr. Takže cvičení FOB. V podstaně na jedničnu, fendr zachráněn na první pokus. A pak již pod plnými plachtami. Vyhýbá se nám nákladní loď KOJIC. Kotvení bokem v místním přístavu taky v poho. Kapitán nám určil ne zrovna běžné místo ve vratech přístavu. Ale tady velí on.
Mrkneme na místní kostel, demo lisovnu vína, dáme picu, ochutnáme vínko. A pak již je čas zvednout kotvy - tedy odvázat se. Hned od ostrova vytahujeme plné plachty. Nijak moc nefouká, posádka na laně za lodí. Pak od severu vlnění. Nalodit se stihli všichni, ještě smotat lano, ale převléct do suchého již ne. Loď si lehá na vodu pod náporem 20kn. Nejprve stoupačka k západnímu výběžku Unije a pak na na předoboční kolem jeho severozápadního pobřeží. Cíl je opět zátoka Podkujni. Na bóji se vyvazujeme se zapadajícím sluncem.

8.7. 2020 - středa

Vítr má být slabší. Kolem 9:00 se odpoutáme od bóje a severní kurzem. Je potřeba doplnit pitnou vodu. Obec Osor na spojení Lošinju a Cresu se jeví ideálně. Je tam zátoka, kde se dá zakotvit a udělat výsadek. Nejprve na motor, ale když mineme severní výběžek Lošinju, vítr trchu ztopoří a chvilku si užíváme. Ale pak opět bezvětří. Domotorujeme k Osoru. Zátoka Bijar je hluboká (12-18 m) a kotva nedrží. Ani na třetí pokus. Tak uděláme výsadek dinginou a sami zamíříme před Osor a křižujem tam a zpět za příjemného 12kn větru. Po třech přejezdech nám volá výsadek, že mají nakoupeno (zboží, ne v hlavě). Tak nalodění výsadku a míříme na sever podél Cresu. Pěkně na plné plachty, ze větru 10-15kn. 

Když míjíme ostrůvek Visoki, vítr padá na 5-8kn a vedro se zdá neskutečné. Na poslední vítr doplachtíme k otrovu Zeča a dáme koupačku. S přicházejícím večerem ještě přebrouzdáme na plachty na mírný vítr k Martinščice. Pěkný malý přístav za lidovou cenu 250kn. V přístavu se koupou děti, čistá voda, kijovky na dně. Výborná véča v mistní hosdpůdce na břehu moře.

9.7. 2020 - čtvrtek

Ráno v 8:00 na motor opět severním směrem k jeskyni Plava Grota a vesničce Lubenice. Jsme tu asi v půl jedenácté. Asi je brzy, na břehu se probouzejí ve spacáku seakajakysti. Zaplaveme do jeskyně, ztratíme potápěčské brýle a v 13:00 vyrážíme dále na sever s tím, že musíme najít nějaké kotviště na noc. Líbí se nám uvala Miračine. Kroužíme a hodnotíme vhodnost kotvení na noc.

V tom se přižene zpoza rohu Ital s jachtou trochu větší - tak  asi 44. Nejprve jsme je tedy slyšeli. Motor na plný výkon, před přídí zpěněná voda. No asi 7kn na tachometru. Najíždí na písečný plácek a začne spouštět kotvu. řetěz se natahuje podél celého boku jachty, skřípe o bort, jachta zpomaluje a .. rána. Mažeme pryč. Nepotápí se, naštěstí. Ale uzvávám, snímek "Bitevní loď" a jejich smyk na kotvě je reálný. Viděl jsem na vlastní oči.

Pěkně fouká, tak vyjíždíme až nad Pernat a do městečka Cres míříme na kávu. Zde se také buduje o sto šest a městské molo již vypadá jinak než na mapách. Vyvážeme se na městském mole a po domluvě s kapitánem, že musíme nejpozději v 15:00 vypadnout, míříme na kávu a něco malého k zakousnutí.  V 15:00 proplouváme bránu přístavu a míříme na moře. Stále pofukuje, tak na plachty. Ale asi v polovině k mysu Pernat vítr lehá a musíme na motor. Plachty přijdou ke slovu opět za mysem Pernat, kde je krásných 15-17kn. A opět se mi nějakým záhadným způsobem rozvazuje fendr. Tantokrát jen na plachty, ale třetí pokus je úspěšný, fendr naloděn.
Kotvíme na noc ve vyhlédnuté zátoce Miračine (italský vrak tu není). Hlídky. Noc klidná, loď se točí jen kolem řetězu.

10.7. 2020 - pátek

Přejezd zpet na Istrii. Bezvětří a vedro. Až pár mil před Istrijí potkáváme delfíny, rozdělné stádo na 3 skupiny loví svačinu. Koupačka u ostrúvku Fenera. A pak již hlavaska+motor až k marině Veruda. Na benzině fronta 4 lodí před námi, ale jde to rychle. Po 16:00 hodině vyvazujeme na své stání v marině. Check out bez ztráty kytičky.

11.7. 2020 - cesta domů

Odjezd krátce po 8:00 hodině. Tantokrát mírné zdržení na Chorvatsko - Slovinských hranicích: 10 km fronta asi na hodinu. A pak již nic, nikde. Po 16:00 hodině vytahuji klíčky ze zapalování. Další jachta skončila. 160 mílí, z toho přes 100 pod plachtami.