Murter - Dolkar
Další týden na jachtě Dolkar. Z podobného soudku jako Marge, ale snad ještě horší. Zde jsou problémy i s takeláží, lana jsou již na konci svého života, ale pikolík z charteru jen krčí rameny. A fasujeme ji bez hlavní plachty, protože parta před námi ji na Kornatech roztrhala na cáry.
Hlavní plachta nám byla slíbena hned na neděli, tak se těšíme. Ale v neděli začíná Chorvatské kolečko. Není, ještě nepřijela, bude v pondělí. Tak v pondělí ráno už víme, že sice přijela, ale je to střih pro jinou loď. Prý si máme dojet do Šibeniku, kde nám ji v úterý ráno osobně předá sailmaker. No dobře. Trochu překopu plán týdne.
Ale před tím ještě dotejpovat okna, protože má pršet, a vyměnit si některá lana z toho, co je na lodi.
V neděli začínáme tréninkem přístavních manévrů a plachtěním bez plachty.
V pondělí dopoledne opět tréning manévrů a odpoledne tedy vyrážíme směrem na Zlarin. Fouká zadobok, tak i část cesty jen na genu. Tréning kotvení a přístavních manévrů, než se začalo plnit molo. Na noc na Prvič, kde přespíme. Překvapuje mne, že loď pěkné stoupá jen na genu a celkem ochotně dělá obraty. Ještě kontaktuji sailmakera. Ráno v 8:00 na mole.
Ráno vstáváme včas, abychom byli na mole už skutečně v 8:00. Jsme tam. V 7:50 telefon, že až tak za půl hodiny. No dobře.
Vyvážeme se na městské molo a počkáme. Původně jsem chtěl počkat na beznzíně, ale tak dlouho to tam blokovat nemohu. Díra mezi loděmi, couvačka a ... ticho. Lano ve šroubu. Soused (Slovák) měl natažený můring křížem přes stání od vedlejší lodě. A jak byl křížem, tak visel jen kus pod hladinou. Dokud jsem jel pomalu na zpětný, tak jsme jej přejeli, jakmile jsem zabrzdil, šroub jej pěkně nasál. Takže se vyvázat na Slováka (který byl počátkem našeho problému, pokračování bylo moje, že jsem ten můring přehlídl) a do vody. Půl hodinu se střídáme ve vodě a snažíme se vyřezat lano. Můring navážeme tak, aby nebyl křížem přes stání. Nakonec se povedlo vše vytahat a všechny kousky jsou venku. Přeparkujeme raději bokem kousek před benzínu, kde se mezitím udělalo místo. To je již po 9:00 hodině a plachta stále nikde.
Až asi v půl desáté se objeví auto saimakera. Vyhodí balík na palubu a je pryč. Slíbená pomoc při prvním vytažení (a kontrole, jestli je to opravdu pro nás) nikde. Takže sami. Dobrá zkušenost. Plachta nahoře. Opět jsme museli přetahat nějaká lana, protože výtah byl jen na vazák na stěžni, ale tam není dost síly na vyšponování plachty. Museli jsme lano výtahu přetáhnout do kokpitu k vinšnám. Volný stoper tam byl, tak žádný problém.
Vracíme se na Murter. V poledne jsme již před Šibenikem a vytahujeme plné plachty. Hezký pohled. Kolem Prviče spíše motorsailing, ale po 13:00 hodině, když mineme Tijat, opět plachty. Zamíříme k Mimonjaku, kde dáme oběd a v podvečer část na plachty, část na motor zpět na Murter. Před konečným vyvázáním si každý vyzkouší parkování.
Během cesty jsem chtěl přetáhnout traveler a jen zatažením rukou jsem přetrhl levoboční lano z traveleru. Naštěstí v místě, kde to ještě nevadilo, ale vozík je tím pádem pro trim nepoužitelný. Jiné takové lano na palubě není.
Ve středu moc nefouká, tak se ráno motáme opět v přístavním bazénu. Pak na chvilku ven na plachty a na večer zpět do mariny cvičit dokola manévry.
Čtvrtek dopoledne opět manévry a projížďka za denního světla přes Klučinu okolo Arty zpět a manévry. Navečer přejezd na Vrgadu, kde počkáme na tmu a pak vyrazíme najít cestu do Mariny. Doplouváme skoro za tmy. Na Vrgadě při zachycení bójky ztrácíme háček. Proto se zajedeme vyvázat na bójky za Artinu, kde je klidnější voda. Měl jsem to udělat rovnou.
V 21:00 již je tma jak v ranci, místy pár kapek, bora 20-25kn. Příprava na noční plavbu hotová, náměry a kurzy sepsány. Ale křižování v tom dělá bordel (jak by ne). Ale náměry sedí a bezpečně dovedeme loď před Klučinu ke kardinálům. Zde jsme v závětří a kopce nad Drage nám berou vítr. Okolo kardinálů motorujeme a teprve v Pirovačském zálivu opět vypínáme motor a bora ostře z předoboku nás veze až před Betinu. Po půlnoci jsme vyvázání. Posádka ani nechce panáka a padá ny pryčny.
V pátek se vítr opět tiší. Ale my máme plán. Najít ztracený háček. Vyrážíme na Vrgadu a cestou v Hramině nabíráme naftu. V poledne se vyvazujeme na bójku a výsadek na gumáku jde prozkoumávat pobřeží. Moc šancí tomu nedávám. Ale překvapení! Háček se našel!!! Pomalu míříme zpět do Piravčského kanálu. posádka se střídá u velení. Odpoledne již vítr lehá skoro úplně a Chorvatsko se s námi loučí pálivým sluncem. Celkem fajn po dvou zatažených dnech.
Večer již jen zabalit a vyrazit domů.
