Na rodinnou jachtu jsem se moc těšil. I když jsem měl i trochu strach, dva členové posádky byli absolutní nováčci. Bude se jim líbit?

Díky včasnému převzetí jsme na lodi již brzy odpoledne a můžeme vyplout. Chartrovka varuje před nepříznovým počasím v neděli a pondělí a varuje, že nás v neděli nenechá vyplout kvůli silnému větru. Tak zdrháme již v sobotu navečer. Do velké zátoky Igoumenitsa, která je před severním větrem, který povane od noci přes celou neděli až do pondělka, velmi dobře chráněná. A dno je bahnité, kotva dobře drží. Voda není úplně nejčistší, to dělají trajekty, které tady mají své hnízdo a vjezdový kanál je relativně úzky a mělký. 

V neděli si vyplujeme jen cvičně zaplachtit před zátoku a vyzkoušíme si lodičku a také sebe. Vše v pohodě. Jen večer zjišťujeme, že máme plný waste tank. Neodtéká (signalizace ukazuje prázdno). Reportuju chartovce. Prý ví o problémech s WC a moc se omlouvají. To nám moc nepomůže.

V pondělí ráno vyplouváme na Paxos do Gaios. Ve větru kolísajícím od 4 do 6 Bf jsme za chvíli na místě. Celkem včas, městské molo se plní. Píchnu se mezi dvě velké plachetnice. Prohlídka, výlet, večeře. Zatím v pohodě, na WC do kaváren. Druhý den ráno musíme vyřešit.

V úterý vyplujeme z Gaios jen za roh, abychom byli skovaní před větrem a vlnami a jde se na opravu. Do vody, pumpička na dingy. Bojujeme s tím skoro hodinu. Po profouknutí se vždy znovu ucpe. Ale nakonec slavíme a waste tank je volný a odtéká. 
Přeplouvíme na Antipaxos do jedné menší zátoky, kde nejsou komerční lodě. Klid, jsme tu sami s jedním malým motoráčkem, který po chvíli odplouvá. Koupačka, obídek. Silu požahala medůza. Chvíle paniky, než pochopila, že horká voda opravdu pomáhá. 
Navečer přeplujeme do zátoky před Pargu. Ve větru okolo 4-5Bf jsme tam za necelé 4 hodiny.

Ráno půjčíme skůtry a vyrazíme na prohlídku města, Ali Paša palác a další výhledy. Vše po silničkách a cestičkách. Výborná svačinka v městěčku Agia. K večeru ještě zajedeme podívat na jezero bobrů Llyn Kalodiki. Ale už je pár let vyschlé, pasou se tu ovce. A když jsme sjeli na louky, které zde po jezeru zbyly, byli na nás poštváni ovčáčtí psi. Nevěřili by jste, jak se dá na šotolině jet rychle na skůtru.

Motorky vracíme za tmy. WC se během nepoužívání zase šprajclo. Nouzový plán - muži moře, ženy WC.
Přichází varování od chartrovky, abychom se vrálili již ve čtvrtek, že se na pátek a sobotu chystá zase bordel - přechod spodní hrany studené fronty a změna větru ze severu na jih. Tak horké to nebude (snad).

Ráno vyrážíme kousek do Syvoty s větrem v zádech. Pěkné městečko skované ze všech stran mezi ostrůvky. Mělko, kotva drží. Výlet do města, šopování, zmrzka, kávičky.
Druhý den má odpoledne foukat více z jihovýchodu, ale hlavně pršet. 

Přivstali jsme si a za úplné tmy vyplouváme směr Kerkira, Gouvlija. S tím větrem to není nejprve nijak horké, max 3Bf. Ale postupně 4, pak i 5. Refovaná hlavaska, stále plná gena, nás dovezly až před marinu. Nepršelo.

A tady se musím zastavit. Marinero pořád otravoval, ať mu napíšu, kdy budu v maríně. Tak jsem mu napsal až z benziny, že jedu parkovat. Na našem místě stála jiná loď, tak jsem se vyvázal na místo vedle na její návětrný bok. Ale prý to není dobře, musíme na její závětrný. Marinero mně normálně vyhodil od kormidla, že on sám. To mně lehce nakrklo. Následně to pověsil na mooringy lodí okolo. 2x za sebou. Přál jsem mu to. Místa tam bylo jako kráva, ta loď by se v uličce otočila. Dobře mu tak.
Pak zjišťuji, že to je normální. Vedlejší loď (německá posádka) přiváží už od benzíny. Skipper se tváří pěkně naprdle. Komentuje to, že je to debil. Následně marinero s lodí praští o loď vedlejší, až se stěžně zatřepaly. S německým skipperem jsme se na sebe koukli a neubránili se škodolibému úsměvu.

Oprava waste tenku spočívala v jeho vyčerpání. Bez výplachu, bez vybrání. Posádka po nás bude mít také zajímavý týden.

Snad první týden na moři, kdy jsme nemuseli ani jednou proti větru. Vždy boční nebo zadoboční.

Podruhé s Veverkou sami na jachtě. Na té stejné. Poprvé to vyšlo náramně. Loni do toho něco vlezlo a co druhý pokus? 

Den první

Loď se přebírá tak, že se vyzvednou klíče a check-in si dělám sám. Léta jsou na jachtě malinko znát, ale spíše jen soft. Sprayhood a bimini jsou takové unavené, ale drží. Zato motor je ještě v záběhu. Malinko pod stav oleje, tak tam kápnu z místních zásob. Pod podlahou voda (kapka, tam bilge pumpa nedosáhne).

Na loď jsme se dostali již chvilku po poledni. Nákup zásob, uskladnění. A ve tři po poledni padáme ven. V marině spát nebudeme. Natočím motor a ani nečekám na zahřátí a na volnoběh vybublávám z mariny, kde chci zkontrolovat plachty. Vytáhnu hlavasku a jekot alarmu. Motor moc horký. Vypnout. Stojíme před marinou, okolo mělčiny, motor off, vítr 0-3kn. Tak jsme se bavili dalších asi 40 minut tím, že jsme chytali poryvy a snažili se vyjet co nejdále od břehu. Příčina - seacock sání chladící vody motoru. Blbec. Všechny seacocky zavřený, tak tohle mně mohlo taky napadnout. 

Vítr na nás byl milostiv a zesílil až k 8kn (3Bf) a pěkně jsme se svezli. Na noc kotva v zátoce Voulkari před Petriti (skoro jih Korfu). Na jihu z večera bouřky, je slyšet i vzdálené dunění. Sedíme na palubě a pozorujeme vzdálené blesky. O půlnoci se všechny rozpadají a je krásná noc.

Napluto 9Nm, motor 0,5hod

Den druhý

Vyplouváme v 9:00 na motor, pak motor plachta a nakonec plachta. Až do 11:00 máme bočák a držíme pěknou rychlost 3,5kn pod kurzem 15°. Pak točíme podél Korfu na kurz 130° a proti tomu 4-5kn se nedá moc stoupat. Motorujeme asi dvě hodiny. Na jižním hrotu Korfu se rozfouká cca 8kn (3Bf) a můžeme konečně stoupat. Cílem je původně Lakka na Paxosu. Nakonec, jak se vítr stáčí stále vice k severu, můžeme na jeden tack plout, ale ne na Lakku, ale na jižní část Paxosu, na St. Nikolaos. Opovrhneme kotvením na Koukotě ve středu Paxosu. Na St. Nokolaos připlouváme okolo sedmé večerní, po té, co jsme se protáhli úžinou mezi ostrovem a pevninou. Kotvíme pod starou románskou pevností u ostrova. Noc klidná.

Napluto 24Nm, motor 3hod

Den třetí

Ráno počkáme, až z městského mola vypadne většina lodí a zajedeme dovnitř a vyvážeme se na městské molo. Podíváme se na románskou pevnost, projdeme městečko. Nalijeme zbytek z kanystru do nádrže - plno - a nabereme do kanystru 20l nafty.  Po objednání nafty (20 litrů) se pumpař objevil na skůtru s kanystrem mezi nohama. Nádrž plná, zásoba v kanystru, mělo by stačit na celý týden.

Odpoledne, skoro až ve čtvrt na pět, přeplouváme na Antipaxos. Podle předpovědi se má v noci zvednout východní až jihovýchodní vítr, tak očekávám, že se vlnění z oceánu trochu vyhladí. proto volíme za cíl zátoku Kalamítsa ne jihozápadní straně. Večer sem proniká swell. Vyvazumeme kotva břeh v úzkém severním výběžku vedle další české lodě. S kapitánem se známe. Z Borové. Svět je malý. Noc uhoupaná a hlasitá, časté kontroly.

K jeskyním, které v této zátoce jsou, se v tomto vlnění nedá ani přiblížit.

Napluto 5Nm, motor cca 0,5hod

Den čtvrtý 

Kotva se hryzla a drží jako skála. Mám obavy, jak ji ráno vytáhneme. Noc je hlučná. swell se nemírní a cestou se vlny rozbíjí na útesech. Vzhůru jsme již za rozbřesku. Potápím se ke kotvě. Ukazuje se, že nedržela kotva, ale řetěz, který zajel do spáry pod kámen a nebude vůbec jednoduché jej dostat ven. Nakonec na něj přivazuji lano a z vedlejší lodě jej bočním tahem přes vazáky vytáhneme do boku. A jsme volní!

Vyplouváme. Vítr se stáčí postupně na jihozápad. Vlnění se opět zvětšuje a vítr zesiluje postupně ke 20kn. Těžce se na motor probíjíme ze zátoky. Ale pak je to již veselejší, 2 ref na hlavasce a refovaná gena nás vezou místy až 6uzlovou rychlostí dvoumetrovými vlnami směrem k zátokám u Pargy. Vítr před pevninou slábne, vlny padají, vytahujeme plné plachty. Za chvilku na motor a pak se dostáváme do vlivu brízy. Na zadák dojíždíme do cíle - Parga. Zde kotvíme chvilku po jedné hodině ve velké zátoce. Šlofíček, obídek na lodi, koupání. Večer výlet do barů na pivko. Noc klidná.

Napluto: 15Nm, motor cca 1,5 hod

Den pátý

Ráno se vydáme na k vodopádům. Takovou malou oklikou, takže několikrát vystoupáme a sestoupíme, ale nakonec jsme tam! Vodopády jsou obehnané plotem a zavřené. Je po sezoně. Dáváme tapásek a pivko na Anthousii a sestupujeme. Na pobřeží pivko, pizza. 

Pak koukám na mobil, že Slávek je pár mil od nás v pěkné zátoce. Balíme a nakonec, i když to nebylo v plánu, přeplouváme na Two rock bay nad Lygií. Večer návštěva na Sea Bird. Noc klidňoučká. Na Pargu je potřeba se vrátit.

Napluto: 7Nm, motor cca 0,15 hod

Den šestý

Ráno prohlídka zátoky, kde je spousta jeskyněk s průzračnou vodou. Některé jsou hezké v ranním světle, některé v odpoledním. Kotvu zvedáme v jednu po poledni, cílem je dostat se do Lakky na Paxosu. Vane severozápad až severoseverozápad o síle 4Bf (10-12kn). Dovolí nám stoupat až k Parze podél pobřeží. Pak musíme rečkovat a na otevřeném sílí až 6Bf (přes 22kn) v poryvech. Stále na plné plachty plujeme až k Paxosu, ale vítr nám povolí maximálně na St Nokolaos. Tak ještě další dvě změny kurzu. Zabradlí ve vodě, rychlost atakující 6kn. Správný jachting. Radost zakalí pouze vylitá vana pod motorem, kde se vypláchly zbytky oleje a smísily s pár litry pod podlážkou. A v kajutě je rázem bruslařský stadion. Důklaný úklid a pátrání po příčině. (popsáno výše). Do Lakky zaplouváme těsně před 19:00 hodinou. Papání, večer do města na pivko. Noc superklidná.

Napluto: 25Nm, motor cca 0,5hod

Den sedmý

Vypluváme brzo. Za prvé je to relativně daleko, za druhé má ráno ještě malinko foukat a pak má být bezvětří. Ranní vítr jsme nestihli. Od rána pomalu motorujeme, připravujeme loď na předání. V jednu hodinu jsme na Korfu u mysu Levkimmis, kde na mělké vodě kotvíme a obědváme. Koupačka. Po třetí odpoledne zvedáme kotvu a míříme do Benitses, kde dojíždíme chvilku před šestou večerní.  Dolito z kanystru do nádrže. V kanystru ještě zbývá cca polovina. Dokončení úklidu, večeře a ráno budík na letadlo.

Napluto: 27Nm, motor 7,5 hodiny

Celkem 113Nm

Ač Windy slibovalo převážně bezvětří, nakonec jsme se pěkně svezli na plachtách a zase projeli kus Řecka. A sluníčko nás také úplně nešetřilo. Na každé místo se dá ještě vrátit a pokračovat v objevování. Tak zase příště!

Pokračování článku o plachtění po Kykládách. První díl najdete zde. Den osmý - Paros Paros je jeden z největších ostrovů Kyklád. Strávili jsme se zde volný den. Půjčili si skůtra a projeli si ostrov trochu podrobněji. Za zmínku stojí několik zastávek. Přístav Naoussa Tady jsme schodili kotvu. Naoussa má své centrum vymalovené do Kykládských barev. Ale trochu to připomíná pozlacený Krumlov. Butiky, drahé ...… Číst více

Odjezd je poslední dobou vždy největší průšvih. Balíme se v pátek večer ve spěchu, v noci je odjezd na letiště. Ale vše jsme zvládli a v sobotu ve čtyři odpoledne stojíme před svým novým domovem. Jachta Penelope K., majitelská loďka v charteru přes Athenian Yachting. Sám pan majitel nám ji předává a je znát, že je na ni patřičně hrdý. Ale jako každá majitelská loď, má i tato svá "špecifiká". Ale naštěstí ...… Číst více

Pokračování o týdenním putování mezi Řeckými ostrovy. První díl najdete tady: jachta-recko-202205-i.html. Čtvrtý den na moři - Vidhi A dnes vlastně začíná přibližování zpět k Aténám. Cílem je zátoka u pevniny pod Porosem, východně od Russian bay. Z počátku se nehne ani lísteček. Několikrát se koupáme, taháme za lanem. Teprve kolem 13 hodiny se dostáváme ze stínu Hydry a začíná ...… Číst více

Tak od ledna očekávaný jachting mezi řeckými ostrovy se stává skutečností. V pátek večer balíme tašku a modlím se, abychom na nic nezapomněli. A v pět ráno již sedíme v dodávce a letíme směr Vídeň. Letos větší parta, dvě lodě (Murdoc a Apha). O tom, jak jsme se k nim dostali, ještě určitě napíšu. Byla to trnitá cesta. V půl čtvrté odpoledne jsme již na letišti Athény. Tašky přišly všechny, ...… Číst více

Pokračování povídání o jachtění okolo Korfu. První díl najdete zde. Čtvrtý den Cílem ja Paxos, ormos Lakka. 15 Nm vzdušnou čarou. Ale vítr jde z JJV, takže přímo proti. Křižváním z toho uděláme více než dvojnásobek. A to posledních 5 mil motorujeme. Kotvu spouštíme v 16 hodin. Pak výsadek na dyngině do městečka. Výborná večeře (chobotnice v zelném listu a jehněčí se zeleninou a sýrem). Výborné ...… Číst více

Letenky a cesta Že to nebude snadné dávala tušit doba kovidová. Jedno letadlo nám zrušili bez náhrady, hledala se alternativní cesta. Ale nakonec vše klaplo a ráno stojíme ve Vídni na letišti a čekáme na kontrolu. Terminál zapípá a pouští nás do kontrolní zóny. Prohlídka a vstup na palubu. Důležitý je Covid pas nebo potvrzení. Klasický pas důležitý není.  A za chvíli jdeme na přistání ...… Číst více

 Pár fotografí, které se nevešly.   … Číst více

První díl povídání,  a druhý je zde a třetí je zde, pokud jste nečetli.   Let, původně plánovaný na sobotu odpoledne, byl přeložen na neděli odpoledne. Tím nám vznikl jeden den, kdy si můžeme zběžně prohlédnou Athény. Projdeme známá místa. Zde musím ocenit přínos covidu.  Jsme tu v podstatě sami. Tam, kde podle fotek z turistých průvodců, se táhne fronta, jen tu a tam potkáme turistu. Výborná večeře na zahrádce ...… Číst více