Jadran v září na Brunellu
Brunello, Bavarka C45, je skoro nová loď. Vyrobená v roce 2023, tedy má za sebou necelou první sezonu. Na první pohled vypadá moc pěkně. Na druhý začnou být vidět místa, kde se šetří. Až moc. Stolky nemají hrany, deska je tak tenká, že postavením hrnce se špagetami mimo středovou nohu riskujeme jeho ulomení, v kokpitu není kam položit skleničky. Obcně trend záchod pro každou kajutu se mi nelíbí. Ocenil bych méně záchodů a více místa. Chartrovka FreeWave v pohodě, marineros ochotní, vše připravené.
Jachta byla připravena přesně ve 13:00 hodin. A to se cení. S Adamem, skipperem, jdeme přebírat loď, zbytek posádky vyráží pro zásoby. Přebírání je takové dvoufázové: nejprve funkční věci a výbava a pak "drobnosti", na které nás nikdo neupozornil. Třeba prasklý roh lukny, poškrábaná a vytržená brzda od sporáku a tak. Vše proběhlo svižně a bez zádrhelu a v 15:00 hodin jsme ubytovaní, zásoby uloženy a máme za sebou breefing.
Den první - Boatič - Vely Drvenik
Odplutí v 15:40. Hladké odvázání a vyplutí. lehký 10kn větřík, hladina skoro rovná. Adam to dává bez problému. Cílem je Vely Drvenik, Solinska. Od výběžku Okrug již na plachty. Během plavby jsme si vyzkoušeli manévry s plachtami, vyzkoušeli si, že hlavasce se moc ven nechce (rolovací) a bez kliky se střední část nedá. Žádná technická vada, jen šla v tomto kousku ztuha. Lodička pluje služně, celou dobu atakujem 7kn rychlost. Kotvíme v 17:19. V zátoce jsme sami (divné). Jsme zde kryti před maestralem, který před večerem nabral sílu 18kn. Ale zde je skoro klid. Grilovačka na vestavěném grilu.
Celkem 8,5Nm, z toho 3,5 na motor.
Noc je zde klidná.
Den druhý - na Vis
Stále pofukuje Maestral, ale sbírá se těžko. Podle Windy již ráno měl pofukovat. Nespěcháme, času dost. Ranní koupačka, snídaně. A v 9:00 zvedáme kotvu směr Vis, uvala Parja - ano "bunkr". Něco přes hodinu motorujeme. Ale po desáté již fouká stabilních 11kn, tak musí plachty ven. Vítr je stabilní, lehký zadobok, tak na jeden tak doplujeme až před Vis. Tam fouká již 15kn. Stahujeme plachty a na motor zaplouváme do zátoky. Je chvilku po 13 hodině. Kotvíme až v zadní části, kde je to na naší krásku trochu úzké - kdyby se měl točit vítr. A on se má točit. V noci má přijít bora s poryvy 30kn. Takže zde není úplně nejlepší nocování. Posádka vyrazí na průzkum bunkru a pobřeží. Později odpoledne přejíždíme do zátoky do Visu na bójku, kde je více místa. Chvilku po 16 jsme na bójce. Výběrčí dojíždí o chvíli později. Odpadky on prý ne, ale bude jezdit dřevěná loď pro sběr odpadků. Pokud budeme ve městě, máme je přivázat k reelingu. Přivázali. Zústali tam až do noci, kdy jsme je opět snesli dolů.
Upluto 29 Nm, 11 Nm na motor. Maximálka na logu přes 12kn. Část posádky měla nějaký lehčí žaludek, ale jakmile se zklidnily vlny, vše bylo na pohodu. Ale do města jsem je vylákal až na zmrzlinu.
V noci spím na palubě. Čekám na změnu větru, pro sychr. Loď uklizená, připravená odplout, kdyby náhodou. Jen gumák jsme nechali, blbci, za lodí. V druhé polovině noci to přichází, poryvy 35kn. Gumák místy poletuje nad vodou. Ale teplo, na to že to byla bora. S tím gumákem jsme měli kliku. Jedna z lodí na bójkách o gumák přišla, jeden malý motorák skončil na břehu na kamenech.
Den třetí - vyplujeme na Lastovo?
Původní cíl Lastovo. Stále na vážkách - vyplout, nevyplout? Posádka se moc nevyspala. Loď vrzala, sténala. Bude to houpat, ale vítr postupně zeslabuje na 25kn a navíc jižněji má úplně zeslabovat. Kdežto Vis bude v pásu bory ještě dva dny. Nakonec i vyhlídka nudy na palubě posádku zlomí a odsouhlasí vyplutí.
Hlavasku na třetí ref vytahujeme ještě v zátoce Visu, kde nejsou vlny. Tady se podaří, vlivem nedostatečné instruktáže, odbrzdit rolfok a již nezajistit zpět. A hlavaska je venku ve 25kn plná. Motor běží, chvilka práce a je vše srovnáno a hlavasky je venku jen tolik, kolik je potřeba. Před misem Stačine již je venku i refovaná gena a postupně, jak nabíráme kurz na Lastovo (120°) a dostáváme vítr místo ze předu spíše ze zadoboku, vytahujeme genu plnou. Bohužel zadoboční vlnění si celkem rychle na dámské části posádky vybírá daň a objevují se kyblíky.
Protože naše dámy nechceme trápit více než je zdrávo, měníme kurz na Korčulu, do Gradiny. Zde jsme chvilku po 14 hodině. Vítr celou cestu neklesnul pod 20kn. Ale ouha, Gradina je plná, ani bójka. Zkusíme vedlejší Strančicu. Zde kotva v pohodě, jsme zde sami až do pozdního večera, kdy přijíždí německá majitelská plachetnice a kotví na ještě mělčí vodě před námi. Za nás si již nikdo nestoupne, tam už je hluboko.
Napluto 29 Nm, 5 Nm na motor, maxilmálka 8,5kn. Maximální vítr 30kn.
Jakmile se moře uklidnilo, posádce je dobře. Vytahuje se padlboard a koupačka. Já - nikoho jsem neukecal - dělám průzkum břehu. Na kopci je malinkatá konoba Gulin s krásným výhledem na otevřené moře a pekou a grilem. A výborným vínem. Ale v této době berou rezervace až tři dny dopředu. Tak jen dvě sklenky vína.
Den čtvrtý - Ščedro
Tím, že jsme nepluli na Lastovo a teď již to - i vzhledem k budoucí předpovědi - nemá cenu, máme den navíc a domluváme jako denní cíl Ščedro. Foukat má velmi mírně (podle Windy). Ráno zamíříme do Vela Luka na Korčule. mrknout do města a dokoupit zásoby. Ženská část se nějak moc myje, musíme dobrat vodu. Jeden tank je prázdný.
Hned po vyplutí si domluvíme místo na VHF. Je to pohodlné, na dvě hodiny můžeme stát na longside na venkovním mole. Nákup, snídaně, kávička. Já to strávím u notebooku.
V 11:15 jsme již zase volní. Na motor vyjíždíme ze zátoky. Windy tvrdilo bezvětří, ale i zde ještě dojíždí bora. Vítr postupně sílí na 12kn skoro zadák, tak plachty ven! Zpočátku jen na hlavní s kontraotěží. Za misem Proizd (nejzápadnější místo Korčuly) točíme na 30° a máme z toho stoupačku. Takže plán "nejrychleji a nejpříměni na Ščedro" padá a rozhodujeme se obeplout Ščedro z východu. Což se musí nastoupat. Při posledním obratu na portside nevydržely zácvaky skříňky se skleničkama. Rázem je salon plný střepů. Vydržely jen sklenice na vodu. Panáky, vinné sklenky, všechno na kaši. Refujeme, aby se zmírnil náklon. Portside tack je tak o něco delší, protože držíme loď tak, aby se střepy nepřesouvaly a byly na jednom místě a postupně uklízíme. Až když je uklizeno, můžem udělat poslední rečko nad Ščedro. Stáčíme se okolo ostrůvku na kurz 280° a plachty se mění až na motýla. Před 16 hodinou plachty dolů a vyvazujeme se na bójce - tedy front - back bójka. A pozor - žaludky posádky jsou usazené, nikomu nebylo zde.
Na Ščedru odpadky vyvážejí, ale chtějí je tříděné. Tak pro příště.
Napluto 31 Nm, 7 Nm na motor, vítr max 16kn, max rychlost 7,5kn,
Posádku na výlet nevylákám. Tak mi dívčí část udělá watertaxi a na prohlídku do vedlejší zátoky ke starému kláštěru vyrazím sám. Klášter je pěkná rujna. Kdysi tam někdo něco zamýšlel, jsou tam natahené kabely a v trávě staré rezavé osvětlení. Konoba na břehu příjemná, pivo lahvové, studené. V zátoce jsou bójky asi pro 5 lodí. Příště beru jako alternativu k vedlejší velké zátoce, kde jsou do večera bójky skoro zaplněné. Pěkných procházkových 6km.
Den pátý - Pakleni ostrovy
Opět to vypadá, že bora již se vyfoukala a Maestral ještě nenastoupí. A je to pravda. Nikam nechvátáme, Po deváté vyplouváme a na motor se přesunujeme podél Hvaru. Serfování na padelbordu za jachtou. V 7kn rychlosti je to již mazec. Na úrovni Paklenich ostrovů (asi v 1300) se lehce rozfouká maestral, nejprve opatrně, jen tak 9-10kn, ale o pár hodin později již 13-14kn. Je z toho pěkná stoupačka okolo Paklenich ostrovů. Nejprve zkoušíme nejzápadnější zátoku Studeny bok (tady sem se již dvakrát potápěl pro zaseklou kotvu). Pak se ještě vracíme na Pakleni bok a na Soline. Pohrdneme množstvím lodí a vracíme se na Studeny bok, kde se vyvazujeme v úzkém konci zátoky kotva břeh. V noci dozvuky bory (nebo noční breeza), ale jen do 10kn. Klid. Výsadek na padlebordu, ztracené a znovu nalezené padleboard pádlo.
Napluto 19 Nm, půl na půl plachty a motor.
Den šestý - Stary Grad, uvala Paklina v luka Tiha
Vyplouváme již v 7 ráno, abychom byly ve Stary Gradu až odplují noční lodě a než připlují denní. To se skoro povedlo. Při vytažení kotvy zjišťujeme, že je přetočený čep na kotvě a kotva tím pádem nechce sednout do kování. Výsadek na dingy, opatrně popustit kotvu, vrátit čep do správné polohy a vyplouváme. Zpoždění cca půl hodiny. V 10 jsme vyvázání na mooring ve Stary Gradu. Posádka jde na prohlídku města, já zamířím přímo do konoby Albatros na pozdní snídani/svačinu na chobotnicový salad. Ten tu mají asi nejlepší. Pan majitel mně poznává a na uvítanou přinese rakii. Takhle v deset ráno mně dost zbořila. Ale chobotnice výborná. Postupně se přidává zbytek posádky.
Po půl jedné jsme již opět na vodě. S typem, že u trajektového mola je rybárna a mají dagně. Za vyzkoušení nic nedáme. Najetí k trajektovému molu, jednomužný výsadek a my se zatím uklidíme na mělčinu kus vedle na koupačku. Za 15 minut se výsadek vrací s pytlem slávek.
Vyplouváme ven z kanálu a začíná foukat. V kanále je vždy aspoň trochu průvan. A nikdy jsem nezažil, že by byl mojím směrem. Vždy proti. Křižujeme proti 10-12kn větru. Lovíme fendry, které nějaký škodič stále schazuje do vody. Kolem páté jsme na bójce v Paklině a slávky v hrnci. Ňamka. Noc klidná, výběrčí nepřijel.
Napluto 25 Nm, 18Nm na motor.
Den sedmý - Hvar - marina Boatič
Vstáváme brzy a v sedm jsme již na moři. Chceme natankovat v Milně. To byla chyba. Už je tam fronta lodí, několik motoráků, katamarány. Ztvrdneme zde hodinu a půl. Mrcasit se ve frontě lodí ve větru mezi 10-15kn nic moc. Hlavně když ty za námi jsou netrpěliví a myslí si, že nás tam dotlačí dřív. Natankováno před dvanáctou hodinou. Času pro návrat je tak akorát se zastávkou na oběd a koupání vedle uvala Kupinova. Malá zátoka, na oběd dobré, na stání na noc ne. Chilku po jedné již plujeme do cíle. A na plachty. Rozjela se breeza o síle 8-12kn. Chvilku pod Šoltou si na půl hodiny pomůžeme motorem a pak již až před marinu Boatič na plachty. Asi jsme měli tankovat zde. Obslouží snad deset jachet najednou a odsýpá to.
Poslední parkování v lehkém větru od mola na první dobrou. Pak zažíváme lehké vzrůšo, když na vedlejším peeru nalehla jachta bokem na již zaparkované jachty. Nakonec bez větších škod, ale parkování nakonec převzal marinero. Vedlejší loď má také lehké problémy, hlavně s koordinací kde je dopředu a kde dozadu. A tím se mi opět potvrdilo - jak zaparkuješ, takový je checkout. Zkontrolovali nám prasklou luknu - stále stejné - odřená místa - stále stejné. Potřásly packou a po verdiktu potápěče, že vše OK jsme si vyzvedli kauci. Rozbité skleničky? Prý je to plachetnice a na té se nádobí rozbíjí... Na vedlejší lodi byli merineros podstatně déle.
Večeře v Trogiru, kam jsme doputovali pěšky. Hospody narvaný. Nakonec jsme zakotvili v restaran Monika. Bašta dobrá. Ale sezení ve dvoře, kde je strop z vína a vzduch se ani nepohne nevybízelo k nějakému většímu prodlévání. Zakončeno ospalým večírkem na lodi.
Napluto 35 Nm, 28 Nm na motor
Celkem napluto 169 Nm, 94 Nm na plachty
