Na rodinnou jachtu jsem se moc těšil. I když jsem měl i trochu strach, dva členové posádky byli absolutní nováčci. Bude se jim líbit?

Díky včasnému převzetí jsme na lodi již brzy odpoledne a můžeme vyplout. Chartrovka varuje před nepříznovým počasím v neděli a pondělí a varuje, že nás v neděli nenechá vyplout kvůli silnému větru. Tak zdrháme již v sobotu navečer. Do velké zátoky Igoumenitsa, která je před severním větrem, který povane od noci přes celou neděli až do pondělka, velmi dobře chráněná. A dno je bahnité, kotva dobře drží. Voda není úplně nejčistší, to dělají trajekty, které tady mají své hnízdo a vjezdový kanál je relativně úzky a mělký. 

V neděli si vyplujeme jen cvičně zaplachtit před zátoku a vyzkoušíme si lodičku a také sebe. Vše v pohodě. Jen večer zjišťujeme, že máme plný waste tank. Neodtéká (signalizace ukazuje prázdno). Reportuju chartovce. Prý ví o probléměmech s WC a moc se omlouvají. To nám moc nepomůže.

V pondělí ráno vyplouváme na Paxos do Gaios. Ve větru kolísajícím od 4 do 6 Bf jsme za chvíli na místě. Celkem včas, městské molo se plní. Píchnu se mezi dvě velké plachetnice. Prohlídka, výlet, večeře. Zatím v pohodě, na WC do kaváren. Druhý den ráno musíme vyřešit.

V úterý vyplujeme z Gaios jen za roh, abychom byli skovaní před větrem a vlnami a jde se na opravu. Do vody, pumpička na dingy. Bojujeme s tím skoro hodinu. Po profouknutí se vždy znovu ucpe. Ale nakonec slavíme a waste tank je volný a odtéká. 
Přeplouvíme na Antipaxos do jedné menší zátoky, kde nejsou komerční lodě. Klid, jsme tu sami s jedním malým motoráčkem, který po chvíli odplouvá. Koupačka, obídek. Silu požahala medůza. Chvíle paniky, než pochopila, že horká voda opravdu pomáhá. 
Navečer přeplujeme do zátoky před Pargu. Ve větru okolo 4-5Bf jsme tam za necelé 4 hodiny.

Ráno půjčíme skůtry a vyrazíme na prohlídku města, Ali Paša palác a další výhledy. Vše po silničkách a cestičkách. Výborná svačinka v městěčku Agia. K večeru ještě zajedeme podívat na jezero bobrů Llyn Kalodiki. Ale už je pár let vyschlé, pasou se tu ovce. A když jsme sjeli na louky, které zde po jezeru zbyly, byli na nás poštváni ovčáčtí psi. Nevěřili by jste, jak se dá na šotolině jet rychle na skůtru.

Motorky vracíme za tmy. WC se během nepoužívání zase šprajclo. Nouzový plán - muži moře, ženy WC.
Přichází varování od chartrovky, abychom se vrálili již ve čtvrtek, že se na pátek a sobotu chystá zase bordel - přechod spodní hrany studené fronty a změna větru ze severu na jih. Tak horké to nebude (snad).

Ráno vyrážíme kousek do Syvoty s větrem v zádech. Pěkné městečko skované ze všech stran mezi ostrůvky. Mělko, kotva drží. Výlet do města, šopování, zmrzka, kávičky.
Druhý den má odpoledne foukat více z jihovýchodu, ale hlavně pršet. 

Přivstali jsme si a za úplné tmy vyplouváme směr Kerkira, Gouvlija. S tím větrem to není nejprve nijak horké, max 3Bf. Ale postupně 4, pak i 5. Refovaná hlavaska, stále plná gena, nás dovezly až před marinu. Nepršelo.

A tady se musím zastavit. Marinero pořád otravoval, ať mu napíšu, kdy budu v maríně. Tak jsem mu napsal až z benziny, že jedu parkovat. Na našem místě stála jiná loď, tak jsem se vyvázal na místo vedle na její návětrný bok. Ale prý to není dobře, musíme na její závětrný. Marinero mně normálně vyhodil od kormidla, že on sám. To mně lehce nakrklo. Následně to pověsil na mooringy lodí okolo. 2x za sebou. Přál jsem mu to. Místa tam bylo jako kráva, ta loď by se v uličce otočila. Dobře mu tak.
Pak zjišťuji, že to je normální. Vedlejší loď (německá posádka) přiváží už od benzíny. Skipper se tváří pěkně naprdle. Komentuje to, že je to debil. Následně marinero s lodí praští o loď vedlejší, až se stěžně zatřepaly. S německým skipperem jsme se na sebe koukli a neubránili se škodolibému úsměvu.

Oprava waste tenku spočívala v jeho vyčerpání. Bez výplachu, bez vybrání. Posádka po nás bude mít také zajímavý týden.

Snad první týden na moři, kdy jsme nemuseli ani jednou proti větru. Vždy boční nebo zadoboční.

Další týden na jachtě Dolkar. Z podobného soudku jako Marge, ale snad ještě horší. Zde jsou problémy i s takeláží, lana jsou již na konci svého života, ale pikolík z charteru jen krčí rameny. A fasujeme ji bez hlavní plachty, protože parta před námi ji na Kornatech roztrhala na cáry. 

Hlavní plachta nám byla slíbena hned na neděli, tak se těšíme. Ale v neděli začíná Chorvatské kolečko. Není, ještě nepřijela, bude v pondělí. Tak v pondělí ráno už víme, že sice přijela, ale je to střih pro jinou loď. Prý si máme dojet do Šibeniku, kde nám ji v úterý ráno osobně předá sailmaker. No dobře. Trochu překopu plán týdne.
Ale před tím ještě dotejpovat okna, protože má pršet, a vyměnit si některá lana z toho, co je na lodi.

V neděli začínáme tréninkem přístavních manévrů a plachtěním bez plachty.
V pondělí dopoledne opět tréning manévrů a odpoledne tedy vyrážíme směrem na Zlarin. Fouká zadobok, tak i část cesty jen na genu. Tréning kotvení a přístavních manévrů, než se začalo plnit molo. Na noc na Prvič, kde přespíme. Překvapuje mne, že loď pěkné stoupá jen na genu a celkem ochotně dělá obraty. Ještě kontaktuji sailmakera. Ráno v 8:00 na mole.

Ráno vstáváme včas, abychom byli na mole už skutečně v 8:00. Jsme tam. V 7:50 telefon, že až tak za půl hodiny. No dobře. 
Vyvážeme se na městské molo a počkáme. Původně jsem chtěl počkat na beznzíně, ale tak dlouho to tam blokovat nemohu. Díra mezi loděmi, couvačka a ... ticho. Lano ve šroubu. Soused (Slovák) měl natažený můring křížem přes stání od vedlejší lodě. A jak byl křížem, tak visel jen kus pod hladinou. Dokud jsem jel pomalu na zpětný, tak jsme jej přejeli, jakmile jsem zabrzdil, šroub jej pěkně nasál. Takže se vyvázat na Slováka (který byl počátkem našeho problému, pokračování bylo moje, že jsem ten můring přehlídl) a do vody. Půl hodinu se střídáme ve vodě a snažíme se vyřezat lano. Můring navážeme tak, aby nebyl křížem přes stání. Nakonec se povedlo vše vytahat a všechny kousky jsou venku. Přeparkujeme raději bokem kousek před benzínu, kde se mezitím udělalo místo. To je již po 9:00 hodině a plachta stále nikde.
Až asi v půl desáté se objeví auto saimakera. Vyhodí balík na palubu a je pryč. Slíbená pomoc při prvním vytažení (a kontrole, jestli je to opravdu pro nás) nikde. Takže sami. Dobrá zkušenost. Plachta nahoře. Opět jsme museli přetahat nějaká lana, protože výtah byl jen na vazák na stěžni, ale tam není dost síly na vyšponování plachty. Museli jsme lano výtahu přetáhnout do kokpitu k vinšnám. Volný stoper tam byl, tak žádný problém.

Vracíme se na Murter. V poledne jsme již před Šibenikem a vytahujeme plné plachty. Hezký pohled. Kolem Prviče spíše motorsailing, ale po 13:00 hodině, když mineme Tijat, opět plachty. Zamíříme k Mimonjaku, kde dáme oběd a v podvečer část na plachty, část na motor zpět na Murter. Před konečným vyvázáním si každý vyzkouší parkování.
Během cesty jsem chtěl přetáhnout traveler a jen zatažením rukou jsem přetrhl levoboční lano z traveleru. Naštěstí v místě, kde to ještě nevadilo, ale vozík je tím pádem pro trim nepoužitelný. Jiné takové lano na palubě není. 

Ve středu moc nefouká, tak se ráno motáme opět v přístavním bazénu. Pak na chvilku ven na plachty a na večer zpět do mariny cvičit dokola manévry. 

Čtvrtek dopoledne opět manévry a projížďka za denního světla přes Klučinu okolo Arty zpět a manévry. Navečer přejezd na Vrgadu, kde počkáme na tmu a pak vyrazíme najít cestu do Mariny. Doplouváme skoro za tmy. Na Vrgadě při zachycení bójky ztrácíme háček. Proto se zajedeme vyvázat na bójky za Artinu, kde je klidnější voda. Měl jsem to udělat rovnou.
V 21:00 již je tma jak v ranci, místy pár kapek, bora 20-25kn. Příprava na noční plavbu hotová, náměry a kurzy sepsány. Ale křižování v tom dělá bordel (jak by ne). Ale náměry sedí a bezpečně dovedeme loď před Klučinu ke kardinálům.  Zde jsme v závětří a kopce nad Drage nám berou vítr. Okolo kardinálů motorujeme a teprve v Pirovačském zálivu opět vypínáme motor a bora ostře z předoboku nás veze až před Betinu. Po půlnoci jsme vyvázání. Posádka ani nechce panáka a padá ny pryčny.

V pátek se vítr opět tiší. Ale my máme plán. Najít ztracený háček. Vyrážíme na Vrgadu a cestou v Hramině nabíráme naftu. V poledne se vyvazujeme na bójku a výsadek na gumáku jde prozkoumávat pobřeží. Moc šancí tomu nedávám. Ale překvapení! Háček se našel!!! Pomalu míříme zpět do Piravčského kanálu. posádka se střídá u velení. Odpoledne již vítr lehá skoro úplně a Chorvatsko se s námi loučí pálivým sluncem. Celkem fajn po dvou zatažených dnech.

Večer již jen zabalit a vyrazit domů.

Opět na moři. Marge od MYD je druhá nejmenší z jejich flotily a také časté používání se na ní hodně podepsalo. Lana jsou různých průměrů, jak prostě to někoho zrovna napadlo nebo co měl po ruce. Na piáno existuje jen jeden způsob - lžíce nebo kuchyňský nůž. A takovýchto drobností je zde spoustu. Ale abych jen nepomlouval.  Motor vypadá celkem pěkně, vypucovaný, nic z něj neteče, startuje na drc. Hlavní plachta celkem nová, gena již starší, ale ...… Číst více

Rodinná kapitánská plavba, včetně jedné malé plavčice na palubě (3 roky).    Vše se přizpůsobylo nejmladšímu členu posádky, takže plavba byla přískoky od koupání ke koupání. I plachty jsme vytáhli. Vypíchl bych návštěvu Luka Prvič, kterou mám moc rád a rád se sem vracím. A také Veli Drvenik - Drvenik Veliki, kde se mi moc líbilo. I třeba proto, že se tam vyvazuje k molu na vlastní kotvu. Několik připluvších ...… Číst více

Hned začátkem května jsme se vydali na jachting okolo Elby. Bylo nás... plná loď. Lodičku jsme měli vypůjčenou z Marina Cala de Medici - Rutilicus.  První zastávka byla na ostůvku Capraia Isola. První den nám počasí jachtingově moc nepřálo. Celé na motor za skoro bezvětří nebo jen slabého vánku. Takové ticho před přechodem fronty. Ta má dorazit další den. Druhý den vstáváme do pošmourného rána s mraky nízko nad mořem. Ale ...… Číst více

První letošní tréninková plavba z mariny Betina. Ne že bych měl ambice vyplout v sobotu, ale čekat do neděle do 10 hodin, než se pracovníci chartovky trochu rozkoukají a konečně doplní chybějící vybavení lodě mně fakt nebavilo.  Ale nakonec ano! Máme skoro vše. Jen motor pro dinginu ne. Není a možná bude ve středu. Stejně se do mariny vracíme, tak uvidíme. První cesta vede okolo Murteru. Pěkný jachting, vítr 4, místy atakující ...… Číst více

Tak k tomuto výletu jsem se připletl víceméně náhodou. Ale Nizozemsko, konkrétně Fríské kanály, mne lákaly už dlouho. A když se to tak pěkně sešlo, tak proč ne? Krátký výlet - jen pondělí až pátek - zaměřený na ovládání těchto homeboatů. Což je poměrně velká motorová lodička. Okolo 14 metrů na délku, něco přes 4 metry na šířku a přizpůsobená třeba celoletnímu putování po kanálech.  Ze ...… Číst více

Podruhé s Veverkou sami na jachtě. Na té stejné. Poprvé to vyšlo náramně. Loni do toho něco vlezlo a co druhý pokus?  Den první Loď se přebírá tak, že se vyzvednou klíče a check-in si dělám sám. Léta jsou na jachtě malinko znát, ale spíše jen soft. Sprayhood a bimini jsou takové unavené, ale drží. Zato motor je ještě v záběhu. Malinko pod stav oleje, tak tam kápnu z místních zásob. Pod podlahou voda (kapka, ...… Číst více

Brunello, Bavarka C45, je skoro nová loď. Vyrobená v roce 2023, tedy má za sebou necelou první sezonu. Na první pohled vypadá moc pěkně. Na druhý začnou být vidět místa, kde se šetří. Až moc. Stolky nemají hrany, deska je tak tenká, že postavením hrnce se špagetami mimo středovou nohu riskujeme jeho ulomení, v kokpitu není kam položit skleničky. Obcně trend záchod pro každou kajutu se mi nelíbí. Ocenil bych méně záchodů a více místa. ...… Číst více

Plánování dopředu podle počasí moc nefungovalo. Celý předcházející týden se předpověď počasí měnila a posouvala. Takže k rozhodnutí o první části došlo až v sobotu, když bylo jasné, že níže bude přecházet v pondělí a úterý.  Sobota byla jako normálně zasvěcená do vysvětlování, kontrole a ukazování lodě. Proti minulému roku byla Dölkar připravena skoro perfektně. Jen chybělo jakékoliv nářadí. ...… Číst více