Korfu - Athény - převoz - 2. část
Pokračování článku o cestě kolem Peloponézu z Korfu do Athén. První část článku najdete zde.
Den sedmý
Vyplouváme v půl páté, protože chceme chytit ranní vítr na jihu Peloponézu, který by nás měl přetáhnout přes první záliv (tady tomu říkají záliv, ale je to na šířku jak Jadran). Skutečně v 06:00 za prvním prstem chytáme vítr. Ale ne z toho směru, který měl podle předpovědi být. A nakonec stejně v devět hodin slábne a jedeme na motor. Pak se vítr objeví ještě jednou o druhé po poledni. A opět to není ten správný směr. Fouká v nárazech 5Bf a přímo z východu. Kde je ten severovýchodní vítr, který slibovali? Nakonec s večerem ulehá a od šesté večerní už zase motorujeme. Na Flagos beatch připlouváme po sedmé hodině, už je zase tma. Vykoupat již se jdu jen já.
PS: plachty vydržely (tedy naše šití).
Den osmý
Ráno koupačka, focení lodě na krásné pláži a po desáté ráno už opět frčíme dále. Přes poslední záliv Peloponesu. Jakmile zahneme okolo posledního prstu k severu, začíná pofukovat nestálých 4Bf a vezeme se na boční vítr, později předoboční, neb se opět stáčí k severu, krásnou rychlostí 6 uzlů až do Monemvasie.
Do přístavu, vyvázat, na večeři. Pokec s posádkou sousední - české - lodi. Kapitán je čerstvý majitel.
Den devátý
Ráno vyplutí? Fouká tak 5Bf NNE. Je to takové - vyjet/nevyjet. Bude to stoupačka. Až to vyřešili za nás přístavní dělníci. V přístavu se pracuje a vítr jim sfoukával ponton s bagrem. Tak natáhli přes celý přístav ocelové lano. Kdo je uvnitř, bude uvnitř, kdo je venku, bude venku.
Tak máme neplánovanou prohlídku Monemvasie. Moc pěkný kout Řecka.
BTW: na tomto přístavu se prý pracuje již 30 let a je furt ve stejném stavu. Prý i ten bagr, co tam rovná kamení na vlnolam, je stále původní. Aspoň podle pamětníků. Vypadá na to.
Den desátý
Vyplouváme v půl sedmé, abychom chytli vítr, který má být od rána (3-4Bf) z N. Což se vyplňuje, už v půl sedmé máme nahoře plné prádlo, chvilku dokonce uvažujeme o refu, ale to nás brzy přejde. Ale rádi bychom na Hydru, nebo aspoň tím směrem. Ale vítr se stáčí na NNE až NE. Prostě smůla. Jedeme na plachty až k Valopoula, cože je taková skála uprostřed ničeho a tam krosujeme směrem na Hydru. A přestává foukat. Až do Ermioni jedeme na motor. Vyvazujeme se v nové maríně chvilku před čtvrtou odpoledne. Na dvakrát. Poprvé jsme neodhadli vzdálnost a chybělo nám asi 4-5 metrů řetězu. Druhý pokus již na jedničku.
Kávička, kroasan, výborná večeře na lodi. Spinkat.
Den jedenáctý
Ráno zvedáme kotvy, měl by, aspoň v dopoledních hodinách, být vítr. Sliboval. Z počátku tak 4Bf, ale jen tak dlouho, abychom se chvilku svezli. Po desáté již zase vrčí Oliver.
Dneska měl mít velení lodi náš nováček Ondra. Tak jsme mu přichystali pár horkých chvil. 2x reálný MOB s vyzvednutím (na motor, aby to nebylo tak drsný) a 1x voda v lodi. Chvilku vypadal dost na prášky.
Pak již motorsailing až na Poros. Tam rychlá kávička a zmrzlinka a hajdy na loď, ať na Aeginu připlujeme v nějakém rozumném čase. Městský přístav skoro plný. Ale nakonec jsme rozhrnuli lodě a ještě jedno místo se našlo. Vedle stojí Rumuni. Nejprve koukají, jak se snažíme dostat vedle jejich lodi a pak jdou pryč. Taky řešení.
Projdeme noční Aeginu. Hezké městečko. Je moc blízko Athénám, tak jsem tu nikdy nestavěl. Budu to muset přehodnotit.
Den dvanáctý (poslední)
Ráno nás opouští Aleš. Letenek zpět bylo jako šafránu, tak sehnal jen komplikovanou na pátek v poledne. Takže vyběhne na trajekt a pak letiště Atheny, Milano a Praha.
Zbytek přejíždí k Almira Shipyard, kde jsme kolem poledního. Jedna loď před námi na jeřábu, ale jde to rychle, Za půl hodiny jsme na řadě my. Naši loďku vytáhnou na jeřáb a já se také loučím se zbytkem posádky. Moje letenka je na pátek večer. Tak vlak, letiště a Vídeň.
Loučí se mi těžko. Jak si na začátku člověk říká, že těch 14 dní bude dlouhých, pohledem zpět utekly jako voda.
Takže moc díky Slávek(Jack), E-liška, Lukáš, Dominik, Ondra, Jirka (Palec) a Aleš.
Pochvalu Slávkovi za jeho umění v malé lodní kuchyni!
A ještě nějaká statistika:
- Napluto: 477nm
- Pod plachtami tentokrát jen: 130nm
- Maximální rychlost: 11,5kn (měřeno průměrem v 3 minutových intervalech). Takže to není nějaká okamžitá maximální při surfování z vlny. A byla pod plachtami :-)
- Na lodi jsme strávili 10 dní a 20,5 hodiny
Cesta kolem Peloponézu je opravdu úžasná. Dalo se to jet i rychleji, ale spíše bych preferoval i pomalejší courání. Místa jsou tam úřasná. V podstatě Zakyntosem končí turistická oblast a od Pilosu až po Monemvazii je to ještě hodně turismem nepolíbené.
Jak už jsem někde psal, Z Korfu do Athen se dá dostat buď Korintem, který je nyní zavřený, nebo kolem Peloponesu. Jel bych kolem Peloponesu, i kdyby byl průplav Korintem zadarmo.
