Attersee - Kohlbauernaufsatz a Nußdorf
Koukám zpět do kalendáře a zjišťuji, že letos teprve po třetí na Attersee. A to jsme v roce 2018 a 2019 byli na Atteru (nebo někde jinde v Rakousku) po vodou skoro každý týden.
Kohlbauernaufsatz
A užíváme si to. Na Šumavě nízká oblačnost, na Attersee nás vítá slunce v roztrhaných mracích. A vypadá to, že se bude situace zlepšovat. Na Kohlbauernaufsatz jsme skoro první a do vody zaplouváme jako druhá parta. A dole pod stěnou jsme první, protože naší zkratku asi ne všichni znají. Obhlídka lodičky s kadibudkou. Doufal jsem v mníka, ale není. Ale je zde krásná voda, viditelnost kolem 10 metrů. Pak pomalu zpět. V tuto chvíli potkáváme partu, co šla do vody před námi. Teprve sestupují dolů. Pomalu traverzujeme okolo stěny, udržujeme deko v rozumných mezích. S myšlenkou na mníka se pomalu loučím, když v tom si nás našel sám. Pomalu plave zhruba ve dvaceti metrech proti nám. Čas na pár fotek a pokochání se, než pomalu mizí v šedozelené hloubce. Určitě byl jeden z největších, co jsem potkal.
Zbytek ponoru v menších hloubkách mezi velkými okouny a malými rybičkami. Necelá ¾hodina ve vodě. A stálo to za to!
Nyní již jen naplnit do Utterachu. Přibyl zde automat na mince (to už jsem tu dlouho nebyl).
Nußdorf
Další ponor na lokalitě v Nußdorfu. Při oblékání zjišťuji, že se manžetka na levé ruce nebezpečně zatrhává a nemusela by to přežít. Rychlá operace s ne úplně ostrým nožem ji o centimetr zkrátí (hlavně, že se odstranilo zatrhnutí). Pak již do vody. Do 15 metrů nádherně průzračná, jistě přes 10 metrů. Pak se malinko kalí. Ale i tak je nádherná.
Na hausbótu se nezdržujeme. Vlevo bok okolo rozcestníku a na spodní plachetnici. Zjišťujeme, že je k ní natažena fungl nová linka. Stále pěkná voda. Cestou nacházíme vodítko pro psa. Kdopak jej zde asi venčil? Prohlídka plachetnice a okolí. Občas se tu potkává mník. Ale dneska ne. Pak traverz na druhou plachetnici, která je na druhé straně od hausbótu. Tady jsem párkrát potkal štiku, jak čeká na rybičky v okolí. Ale dnes také nic. Proplutí mezi kůly (mají připomínat hradiště z původních osídlení oblasti). Bohužel 3d tisky na sloupech již většinou nejsou. A postupně se z toho stává smetiště (viz navlečené pneumatiky na pylonech a další "bordel" v okolí). Ale výborné shromaždiště ryb.
Teprve nakonec v rámci ukončení ponoru se zastavujeme u hausbótu. Už se za ty léta rozpadá. Stěny už nejsou, podle mne nebude trvat dlouho a propadne se střecha. Pak se již vracíme ke břehu nade dnem pokrytým malými okounky. Moc pěkná hodina pod vodou.
V Linci je již zase pošmourno a na Šumavě klasická nízká oblačnost s vlhkou zalézající zimou.
Jo a teď máme zase minimálně na čtrnáct dní utrum. Rakušáci udělali "lockdown".
