Listopadový lom Hoštěradice
Lom Hoštěradice na první pohled lákal průzračnou vodou. Pár rybářů na břehu, jedna trojice ve vodě, druhá se chystala. Tak "do gumy"!
První ponor si dáme pěkně dokola. V první části je zajímavá stěna, která přechází v kamenitý svah a na druhé straně v pozvolný štěrkový svah. Tam měli rybáři nahozeno (a zakrmeno). Bylo to znát, místy viditelnost jen pár centimetrů, jak se tu krmí zakrmení kapři. V šterbinách mezi kameny pár štik. Ve větvích stromu zamotaný kapr s utrženým úvazem (já málem taky). Ale nedostal jsem se k němu, byl moc živý a větve moc husté. Na mělčině v příjezdové cestě potkáváme další potápěče. Tady je to dost zkalené. Škoda, od této částí lomu jsem si sliboval nejvíc. Po 75 minutách lezeme z vody. Ta byla celkem příjemná, celých 11°C.
Druhý ponor jdeme ke dnu. Tu a tam rak, tu a tam zalezlý kapřík v štěrbině mezi kameny (že by se chystali na zimu?). Po vystoupání na přijezdovou cestu na platě hned tři candáti. U výstupu ve větvých naházených stromků spousta potěru. Ale štiku jsem tam nenašel. Divné, když tam měla prostřený talíř.
Ještě trochu pocvičit a jdeme z vody. Opět skoro hodina. A to jsem Ondrovi sliboval, že nejvýš 40 minut a jdeme z vody.
Menší ryby se asi chystají na zimu, jsou zalezlé mezi kameny.
Lom je to moc hezký a být blíž, jsem tu častým hostem. Takhle jsme proseděli 5 hodin v autě.
