Orlík - Spálenka

30. leden 2016 VaDo

Ve vodě jsme s Tomášem nebyli už celé dva týdny. Tak to musíme.

Vydali jsme se na Orlík. Podívat se na hájovnu Spálenku. Nebyl jsem tady přes dva roky.

Hladina je pěkně nízko. Tak do gumy a do vody. Venku fouká studený vítr, na převlíkání nic moc. A voda taky pěkně vychlazená, na celých 5°C. Po zanoření jsem trochu napnutý. Mám dva důvody. Za prvé mi naposledy nateklo do pouzdra s foťákem a od té doby nebylo ve vodě a za druhé jsem přizbrojil a přidal k blesku ještě nasvicovací videosvětlo. To mi dělalo problémy, celá sestava je jinak vyvážená. Musím vymyslet jiný způsob uchycení.Zrovna tak Tomáš, který má svůj třetí ponor s křídlem a dvojčetem.

Ale zpět k hájovně. Voda je pěkná, čistá. Viditelnost okolo 2 metrů. Našli jsme opěrnou zeď, vrátili se zpět k hlavní budově. Nějak nám to tady chátrá. Dveře - tedy futra - jsou nějaké vyvalené, mříž z okna je taky pryč, vidle, které byly v okně jsou také pryč. Prostě pryč, nejsou pod oknem, nespadly.

A nakonec jsme našli hlídače na hřebeni zdi. Tedy hlídače, spal jak zabitý.

Při návratu jsme narazili na místo na dně, kdy bylo spousta malých okounků. Malých - tak 3-4 cm.

Vzduchu ve flaškách bylo požehnaně, ale začala mi být zima. Tak jsme zamířili směr břeh. Než jsme tam doplavali, vyčkali na bezpečnostní zastávce, tak to se mnou pěkně cloumalo. Tedy povím vám, taková zima mi snad ještě nebyla.

A za půl hodiny, s teplým čajem v bříšku, bych tam klidně vlezl znovu.

Klíčová slova: Potápění, Orlík, Spálenka

Pokračujte ve čtení

Další
Bořená Hora
Předchozí
Nekouřím 7 let