Hebridy - jachting Skotsko
Dlouhé čekání a ... a je to tady. Ještě poslední věci do práce a jdu se balit. Druhý den ráno odlétám. Poslední kontrola e-mailů. Nějaký divný - "yout flight has been canceled". Proč? Jakej? Ten zítra ráno! Naštěstí rebooking na jiný let proběhl bleskově a v pořádku a ještě si můžu pár hodin přispat.
Mallaig (poprvé)
A jsme ve skotsku. Loď na nás čeká v přístavním městečku Mallaig. Sám pan majitel ;-) nám ji osobně předává a ukazuje. A už se také objevují první problémky. Vylomená motorová páka - loď sice jede, ale jen dopředu. Pozůstatek jedné ne zcela očekávané situace. Pak vlastně pár dalších drobností, ale to jsou prkotiny. Třeba zašít si plachty. To už umíme, brnkačka. A plynová páka je objednaná, přijde v úterý (je čtvrtek). Do Mallaigu. Čekat zde na ni nebudeme. V neděli musíme nalodit v Obanu dalšího člena posádky. To vlastně určilo průběh prvních dní našeho skotského plachtění.
V pátek vyrazíme na plachty směr Oban s mezipřistáním v Tobermory. V Tobermory se vyvazujeme na hammerhead molo v černočerné tmě. Kolečko před molem, odhad rychlosti, chcípnout motor a doufat, že setrvačnost nás donese kam má a ne moc rychle a ne moc pomalu. Slávek má svoji loď ve voku a malíčku a klapne vše na jedničku.
Sobotní dopoledne jen zaskočíme na ochutnávku do místního shopu s whiskou z Tubermory destilérky. Ochutnáváme 10 a 12 letou. Tedy, rozdíl je tam více než 10 let. Kupujeme na loď Tubermory 12 a vyplouváme směr Oban. Vítr 3-4/5Bf proti, proud cca 2kn z počátku s námi, na konci kanálu ale již také proti nám. Křižování celý den. Na moři před Obanem se spojují dva velké "lochy" a dva kanály na otevřené moře. Proudy zde dělají zajímavé víry o průměru cca 1km. Na fotkách je to vidět. Na obvodu je rozbouřená řeka a vně i uvnitř víru klidná voda. Vyvazujeme se v podvečer a za pár minut přijíždí i zbývající člen posádky. Zároveň se loučíme s Slávkem, který pokračuje vlakem do Glasgow.
A kam dále? Do Mallaigu. Proč? Plynová páka! Takže kanál Sound of Mull opět znovu. Tentokrát na zadní vítr a opět s proudem. Opět na naše známé molo v Tobermory. Vítr sílí, už je to hezká 6-7Bf a tlačí nám loď na molo. Hlídáme na dešti fendry a zahříváme se whiskou a když dojde, rumem. Naštěsí se s přicházejícím večerem vítr i moře uklidňuje a noc je relativně klidná. Ráno výlet do rezervace - vodopády, déšť, slunce, déšť, vodopády, déšť.... Hezké. Zajdeme na chips and fisch a na pivo. Pokecám s místní potápěčskou bází. Sonduju, kam pod vodu. Vyptávám se na proudy, co pod vodou. Prohlížíme jejich fotky.
PS: pokud potkáte pána v saku, v pohorkách, bez čepice a se psem a vypadají, že neprší, i když všude okolo leje, tak je to Skot.
Ráno tedy pokračujeme směr Mallaig. Nejprve plachty, ale pak přestává foukat a motorujeme. V úterý ale zjišťujeme že Royal Post si nic nezadá s naší Českou poštou a balíček je někde na cestě a dorazí asi ve čtvrtek. Ale nakonec dorazí. Na čas. V dešti namontujeme plynovou páku a hurá, my můžeme i couvat!!! Klucí jsou šikovný. Makali na tom v dešti asi 2 hodiny. Zároveň provedli úpravu umístění tak, aby už k podobné situaci nedošlo.
Pak se posádka vzbouřila a potřetí do Tubermory nechce. A blíží se zadní strana tlakové níže, jejíž čelo nás potrápilo v Tubermory. Jediná cesta, jak z toho ven, je vyplout o půlnoci a svést s jejím příchodem až do Lochaline - taky v kanálu Sound of Mull. Ale na jiné místo. Zatím Lochaline fungoval vždy jako plán B. Nyní plán A. Ale tlaková níže se zatím rozpadla. Takže nakonec z toho bylo motorování s ranním příjezdem do Lochaline. Výlet podél lochu, koupání. Takové skotské počasí, asi 15°C vzduch, voda 7°C, po přechodu níže zasněžené vrcholky.
Konečně změna
Odpoledne pokračujeme k Obanu, kde jen natankujeme a nocujeme na kotvišti cca 3nm od Obanu u ostrova Kerrera. Nic moc, vyspat a pryč.
Cílem je Jura. Ostrov dobré whisky. Zprvu na motor, pak plachty. protahujeme se Corryvreck cannalem za krásného slunečného počasí a mírný proud nás jím rychle protáhne. Pak ještě dlouhé křižování okolo celého ostrova Jura. V podvečer se vyvazujeme na bójku před vesnicí Leargybreck. Bohužel je pozdě, destilérka má již zavřeno. Jejich shop taky. A je pátek, takže zítra nebude otevřeno. Naštěstí zde mají pub. Zajdeme na jedno, pokecáme s majitelem, nabídne ochutnávku whisky u něj v pubu, další pivo, spousta lidí. A najednou jedna z přítomných dam volá managerovi destilerky, že tu má lidi na prohlídku. 21:30. Prý ano, za 15 minut. A opravdu, soukromá prohlídka destilérky Jura s product magerem. A druhý den máme přijít do shopu, otevře kvůli nám.
Druhý den sice kvůli nám neotevřel. Ale přinesl panáky Jura a jejich nejlepší whisky v dárkovém balení. Lol!
Cílem číslo dvě je ostrov Islay a na něm Port Ellen. Poblíž sídlí hned tři destilérky - Ardbeg, Lagavulin a Lophroiag. Ale ještě tam nejsme, opět křižování proti větru a v podvečer se vyvazujeme v Port Ellen. Druhý den ráno se necháváme taxíkem vyvézt k poslední destilérce - Ardbeg a pak po svých přes zbývající dvě domů.
Ardbeg
Shop nacpaný vším možným. Ochutnávka zdarma s výkladem o jednotlivých whiskách. Zde se hodně nechává slad probublávat rašelinovým kouřem. Některé whisky jsou hodně nakouřené - až do uzena. Varovavali nás před jejich prémiovou whiskou - Corryvreck. Ale nakonec nám chutnala úplně nejvíce z celého ostrova Islay.
Lagavulin
Je blíže port Ellen a tím pádem již není ochutnávka zdarma. Whisky jsou opět hodně nakouřené. Mně osobně moc nejely. I když tady jsem přišel na chuť whisky se sodou. Při jemném naředění se srazí ostrá chuť kouře a je to celkem dobré pití.
Lophroiag
Je nejblíže Port Ellen a mají asi nejlépe zmáknutou (komerčně) ochutnávku. Zakoupí se prkénko se sadou 3, 4, 5 panáků a tištěnými popisy, co kde je. Káva, čaj zdarma. Už mi chutnaly whisky všechny.
V brzký podvečer jsme dorazíli na loď. Ale šlo se kolem pubu. Tak jdeme na jedno. Pak na večeři. Ale tam nemají pivo. Tak na jedno do pubu. A pak na loď. A na nákup. Do coopu daleko, a kolem pubu... A zpět taky a je to těžký....
Opět fouká z našeho směru. Původní plán byl obeplout Peninsulu. Ale východní vítr o síle 4-6 Bf a dopolední protiproud nás přesvědčil o tom, že se poplujeme podívat do Irska, do Ballycastlu. Připlutí v podvečer, proud v tu dobu měl být již naším spojencem a zanést nás pěkně do Ballycastlu. Před ním se to dost točí a vaří. Připlutí v době nepříznivých proudů se nedoporučuje. Dosahují až rychlosti 4kn. Navíc marina v Ballycastlu je chráněna prahem a příjezd je potřeba časovat na ± 1,5 od low watter. Vše nám klaplo podle plánu. Nedoporučuji počítat časy připlutí po opici v rozhoupané lodi ve skoro bouřkovém větru. Aspoň můj žaludek tvrdil, že to nebyl dobrý nápad.
Odeplutí před svítáním. Důvodem opět proudy, které nás vynesou ze zátoky před Ballycastlem. Taky jo, ve větru cca 4Bf na plnou genu a třetí ref na hlavasce svištíme podle GPS 11kn. Cílem je Cambelltown, ale jsme tu brzy. Ještě nejsou ani dvě po po poledni. Tak trasu natáhneme kolem osrova Arran do Lochranzy. Nápad to dobrý nebyl. Nad Lochranzou kopce tvoří trysku. Na bójce poskakujeme celou noc, vítr do nás buší cca 25-30kn. Ani gumák se nedá spustit, nemuseli bychom se vrátit.
Vyplouváme ráno. Vítr, proud i moře jsou proti nám. Slabý proud proti, silný vítr proti, zatáčka kolo otrova Arran dělá na moři něco jako "zkopaný moře". Ani se v tom nedá moc plachtit, loď dostává kopance z jedné i druhé strany. Až když se dostáváme na otevřenější moře, vítr hladinu učeše do pravidelných vln.
Poslední etapy
Cílem je Rothesay, kde je krásná stará městská marína - vnitřní bazén, chráněný padacím mostem. Příjezd jsme museli chvilku odložit a počkat na moři, protože jsme zde v neapu a hladina je ještě pár cm pod low watter. O hodinu později již přibylo 30cm vody.
Klidná noc a ranní poslední přejezd do konečné stanice - Port Bannatyne. Úklid lodi a rozloučení s první partou, která míří na letadlo. Večer pub. Je zde noční jam session. A potkáváme českou posádku, která se připravuje na RIA zkoušky pod vedením instruktora z GoWestSayling - Simona Pierce. Výborný večer, kdy jsme si díky vypitému pivu a whisce rozumněli čím dál tím víc.
A ráno na vlak, letadlo, doma.... Spousta fotek.
