Bořená Hora, nový žaket má za jedna
Protože jsem zakoupil nový žaket - ze starého jsem nějak vyrostl - musel jsem jej také vyzkoušet. A protože na Horní Cerekvi to bylo minulý týden dost mizerné, vyrazil jsem na Bořenku.
A koho nepotkám hned po zaparkování? Libor (omlouvám se) s Míšou! Takže pokec a pak do vody. A tady, óooo hrůza, nejde nastartovat blesk. Je v něm voda, není v něm voda? (nakonec v něm voda nebyla, ale umřely baterky).
Takže jenom natáčím. Ono je to ale stejně jedno. Do 5ti metrů je viditelnost stejně mizerná. Ale pak se otvírá a je tam hezky, jen trochu zabarveno do zelenkavá díky sedimentu v horních vrstvách.
Prý se štiky přestěhovali do vrtulníku. Tak tam zamířím. Ale nejsou. Najdu jednu z nich pár metrů od zadní části vrtulníku. Spí (asi celou noc, podle toho, jak je zasypaná). Tak chvilku zevluji kolem, až se naštve a odpluje. Ale za chvilku je tam zaparkovaná zpět. Objedu lom, ale nic dalšího zajímavého již není.
Druhý ponor - opět k vrtulníku. Štika je o kousek vedle. Pak potkávám Libora. Chci mu ukázat, že štika je jinde, ale když se otočím, zjistím, že je za mnou. Volně mezi námi proplave a zakotví ve vrtulníku.
