Cabo Verde II
Pokračování povídání o plachtění mezi Kapverdskými ostrovy. První díl najdete zde.
Bravo, Tantum - Bravo, Furna
Ráno ještě dokupujeme ryby a zmíněnou půlku tuňáka. Půlka budou stejky, půlka bude tatarák. Ňam.
Původně jsme chtěli provést přejezd na Fogo jižní cestou, tedy pod ostrovy. V 11:30 zvedáme kotvy a vyplouváme. Zpočátku ve větrném stínu ostrova, takže na motor. V 11:30 vytahujeme plachty, nejprve na první ref, ale pak refujeme na maximum - třetí ref. V kanále mezi Bravo a Fago fičí Bf6 - Bf7. S takto zarefovanými plachtami naše 10in2 nechce stoupat. Ve dvě hodiny po poledni uznáváme marnost našeho snažení a otáčíme zpět. Nepovedlo se nám nastoupat nic. Ale pěkný, trochu drsný jachting s zhruba 2 metrovými vlnami. V 16:00 hodin jsme na stejném místě, kde jsme plachty vytahovali. Jsme opět ve větrném stínu Brava.
Necháváme třetí ref na hlavasce a stahujeme genu. Za třičtvrtě hodiny vyplouváme opět do větru. Přidáváme kousek geny ke třetímu refu. Vítr jde ze NE, ale je mírnější - Bf4, přímo ze směru, kam chceme plout. Chvilku stoupáme, ale plujeme mimo směr, kam míříme. Ve 17:45 zapínáme opět motor a stahujeme genu. Na hlavasce necháváme 3 ref. Podél severního pobřeží Brava plujeme do dalšího nocoviště - přístav Furna na Bravu. V půl osmé - již za tmy - sundáváme i hlavní plachtu a blížíme se do přístavu. V pilotovi je poznámka - nedoporučujeme zaplouvat v noci. A mají pravdu. Maják na severovýchodním pobřeží Brava hledáme marně. Tak nás vede jen zelený ISO maják přímo z přístavu a světlo trajektu, který tam nocuje. V 20:00 vyhazujeme kotvu do NW části kotviště k vyvázaným rybářským člunům. Papáme a jdeme spát.
Hlídky jsou samozřejmostí. S odlivem se nám prodlužuje rotace na kotvě, tak v noci 2x zkracujeme řetěz, abychom se dostali dále od vyvázaných člunů, které jsou vyvázány na dvě bójky a netočí se s větrem a vodou. Ale kotva dobře drží.
Bravo, Furna - Fogo, Porto Vale Cavalieros
Po sedmé zvedneme kotvu a vyplouváme napříč kanálem mezi Bravo a Fogo. Plachty vytahujeme ihned. Pro jistotu hned třetí ref. Pomáháme motorem. Důvodem není ani tak nutnost stoupání jako potřeba dolnit tanky na vodu. A odsolování běží jen s motorem. Plavba lehce na stoupačku, rychlost se pohybuje kolem 5-6kn. V půl desáté již sundáváme plachty před přístavem. Je zde zakotvena jedna nákladní "lodička" na čekačcce. Druhá je hozená na skály. Přístav prázdný, jen jedna motorová jachta. Pro jachty je zde ale málo místa. Buď před pláž na kotvu (ale bude to houpat), nebo kotvit stylem kotva - břeh. Domluva se zaměstnanci přístavu a 12:00 se vyvazujeme ke břehu. Vyvazovací lana jsou dlouhá. Vážeme na ně fendry, aby byly vidět. Zde se nás ujal průvodce George. Zařídil taxi, průvodce na procházku ostrovem, nákup v marketu, sehnal plyn, který nám došel už druhý den (ale na lodi jsou 2 plynové bomby).
Před přístavem kotví nákladní loď na čekačce. Na vjezdu pro přístavu je uvízlá nákladní loď Deimos Panama se zánovním bagrem značky Caterpilar na palubě. Je to (byla) nákladní loď o délce 94m, šířce 15m a ponorem 6m a kapacitou 3000 bt. V pátek 13. listopadu 2020 měla poruchu na motoru a nepovedlo se ji udržet na kotvách. Vlny ji zahnaly na skalnaté pobřeží a je zde dodnes. Utrhla se a nepovedlo se nastartovat motory. Vytáhnout nejde a ze shora se k nákladu nikdo nedostane. Tak zde čeká na svůj konec. A poskytuje úchvatný pohled.
Výlet k Pico de Fogo
Tedy k centrálnímu vrcholu sopky. Fogo je aktivní (naposledy v listopadu 2014). Ostrované se živí převážně rybolovem (překvapení) a zemědělstvím. Ostrov je vlastně velký kráter o průměru asi 10km, v něm je několik menších kráterů a vlastní vrchol sopky. Ten v roce 2014 nesoptil. Láva vytékala z několika kráterů v hlavním obrovském kráteru. Zničila založené vinice a sady. Postupně se pomalu zakládají nové, ale jde to pomalu. Voda se získává ze dvou vrtů a něco odsolováním. Koukal jsem, že se zde všude využívá kapková závlaha – každá rostlinka dostává po kapkách to, co potřebuje a jen v takovém množství, které potřebuje. Aby se jen minimum závlahy vypařilo.
Cesta po vjetí do hlavního kráteru – kde silnici zablokuje lávová řeka – pokračuje pěšky. Z počátku po ušlapaném a celkem pevném lávovém písku, postupně je čím dál víc nadýchaném. V poslední části výstupu do 2000m se nesmí udělat krok stranou, jinak hrozí sešup po zadku hluboko dolů. Nakonec končíme postup v půl třetí u praskliny, která odhaluje sírovou žílu. Ještě 800m nad námi se tyčí vrcholek. Pár fotek a hybaj dolů. Nákup na pár dalších dní v merkado a v 18:00 hodin jsme již na lodi. Guide George si za své služby vzal 35€ na osobu. Ale z nich poplatil průvodce na Fogo a taxi. Tak si myslím, že cena celkem dobrá. Spočítáme fendry na lanech a ouha – jeden chybí. Moře mělo pocit, že jeden musí stačit.
Další den nás čeká přejezd na Maio. Ale o tom zase příště.
