Majdalena
Tak jsme se s Karlem konečně dostali na Majdalenu. Už loni jsme si to slibovali, ale nějak vždycky někdo nemohl. A letos nám v tom dvakrát zabránila sněhová kalamita. Ne že by pod vodou padal sníh, ale prostě se nedalo dojet na místo ničím horším než 4WD. A to nemáme.
Takže teď to vyšlo. K vodě ještě nějakých 200 metrů musíme transportovat materiál na zádech. Ale to neva.
Led je již měkký a snadno se láme. I když jeho síla je od 5 do 10 centimetrů. Karel se ujal role ledoborce a za chvíli jsme ve vodě.
Viditelnost se již horší, pokud tady byla někdy lepší. Kolem 5 metrů. Tak zahajujeme průzkum bojem. Nikdy jsme tu nebyli. Azimut, domluva, pod led. Za chvíi je první cívka prázdná, navazujeme druhou a pokračujeme. Pár naházených kusů rybářského nabytku. Otočka, smotáme snůry a zkusíme se podívat na druhou stranu od díry. V podstatě to samé, tu a tam náznek stromů ve vodě. V létě se tu musí držet ryby. Teď ani jedna. Potvory.
Smotáváme šňůry, ještě chvíli blbneme u díry a pak z vody.
I když to nebyl ponor s rybama a životem ani s nejlepší viditelností, neskutečně mně bavil. Zopakujeme!
