Bořená Hora, moc lidí, říjen 2015
Psalo se, ze na Bořené Hoře je pěkná viditelnost. Nebyl jsem tam od jara, tak nebylo na škodu to zkontrolovat.
Protože počasí se mělo udělat hezké jen na sobotu (a to nakonec byla částečně pravda), vyrazili jsme tam v sobotu. A stejný nápad měla spousta dalších. Naštěstí jsme tam brzy a ve vodě mezi prvními. Tak si vychutnáváme viditelnost okolo 6-8 metrů v celém profilu. Jen u vrtulníku a kolem výcvikového plata je to už horší.
Moc pěkný ponor. Vyzkoušeno, že pokud zůstanu bez pohybu ležet, nakonec se kapři zvědavý přijdou podívat, co se tam válí. Tak vniknul nápad na druhý ponor vzít krmení, jestli náhodou nepřijdou blíže.
A jak si tak ležím b blátíčku a čekám, až ty dva přede mnou se uráčí pohnout ještě aspoň o půl metru ke mně, zaregistruji pohyb vpravo. Otočím opatrně hlavu a on e tam láduje jeden macek tak 30cm ode mne. Opatrně otočit foťák a ... je v prdeli. Nečekal.
Na druhý ponor bereme chleba v petflašce. Kapři to neznají, kašlou na to. S Tomem cvičíme V-dril. Tomovi moc nejde. Tedy, mně to taky nejde nijak moc rychle, ale dávám. Na platě potom zkoušíme sundání výstroje. Zbyňka jsme museli zachraňovat. V okamžiku, kdy si dal žaket před sebe, vyletěly nezatížené nohy vzhůru. Tak jsme jej s Tomem zalehli a pak mu jeho žaket hodili na záda, aby neuplaval :-) Jen jsme mu asi někde vytrhli nového trilobita. Poprvé pod vodou :-(. Omlouváme se.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
