K lodi Verona jsem se dostal vlastně náhodou. Dva dny před odletem mi přišla zpráva, že původně objednaná loď nebude k dispozici. Ne proto, že by ji někdo poškodil – to bych chápal. Ale prostě proto, že Boataround nezaplatil. A přitom ode mě měli peníze už dva měsíce předem – kompletní částku. Dokonce si tentokrát vyžádali i platbu za transit log a early check-in dopředu.

Nakonec zajistili náhradní loď od jiné charterovky – stejný typ, ale podstatně dražší. Na její zaplacení použili všechny mé peníze, včetně částky určené na transit log a early check-in. A mně zbylo opět zaplatit transit log přímo charterovce.

Ještě ve čtvrtek jsem měl s Boataround několik hovorů, zda je vše opravdu vyřízeno. Tvrdili, že ano – domluveno, zaplaceno, loď připravena ve 13:00.

A jaké překvapení na molu! Loď zablokovaná – nebyla zaplacená. Tři hodiny telefonátů, dohadů a nakonec Boataround ustoupil a částku skutečně doplatil. Ale charterovka early check-in vůbec nenabízí. Takže loď byla k dispozici standardně až v 17:00. A já měl early check-in samozřejmě zaplacený. To se ještě bude řešit!

Nakonec, po třech infarktech a snaze udržet klidný tón (jinak bych řval jak raněný vorvaň), jsme konečně na lodi. V půl šesté odplouváme z mariny. Je už pozdě, tak jen kousek pod Kerkiru, kde nocujeme na kotvě.

Vítr NNW, slabá trojka, vlny mírné. Hezké místo – první pivo na palubě chutná výborně s pohledem na osvětlenou pevnost a město za hradbami.

Neděle – Sagiada

Přeplouváme do Sagiady. Vítr opět slabý, kolem 3 Bf, skoro bez vln. Malá, převážně rybářská osada, ospalá atmosféra. Stojíme na kotvě před přístavem, pár taveren, klid.

Pondělí – Syvota

Ráno vyrážíme na jih do Syvoty. Městečko je malé, ale turisticky živější – spousta penzionů (v tuto dobu už prázdných) a taverny na nábřeží otevřené téměř všechny. Kotvíme před marinou, i když by bylo místo i u mola. Hudba z taveren nás ale odrazuje.

Úterý – směr Paxos

Ráno míříme na ostrov Paxos, do Gaiosu. Vítr opět mírný, fouká stále ze severozápadu. Nespěcháme, jedeme hezky na plachty. Připlouváme v ideální čas – odjíždějící lodě teprve zvedají kotvy a noví ještě nepřipluli.

Na nábřeží je volno, takže kotvíme bez problémů.

Zde (už od loňska) funguje systém na vodu a elektřinu přes předplacenou kartu. Stojánek ale nic neukazoval – nakonec jsme zjistili, že jsou vyhozené pojistky. Po opravě vše běží. Naštěstí, *Verona* už má domácí baterie za zenitem, takže se hodí každé dobití.

Noční stání 30 €.

Odpoledne si půjčujeme skútr a projíždíme celý Paxos – až jsme se připletli k natáčení nějaké řecké telenovely. Možná budeme v televizi (pokud nás nevystřihnou).

V noci se vítr otáčí na jih, takže v průlivu trochu šplouchá, ale spát se dá dobře.

Středa – okruh kolem Paxosu

Ráno káva a croissant a pak plavba kolem ostrova. Zpočátku pěkná stoupačka proti 3 Bf, pak po západní straně celý den zadní vítr. Často stahujeme a znovu vytahujeme plachty kvůli zátokám a fjordům. Slunce svítí, moře klidné – krásný den.

Večer kotvíme v Lakka. Lodí méně než jindy, ale i tak příjemná atmosféra.

Čtvrtek – vítr zesiluje

Vítr zesílil na 4–5 Bf, směr S až SSE, podle vlivu pevniny. Ráno lehký déšť, ale pak ustává, teplota kolem 20 °C.

Kotvíme brzy, zajdeme na kávu a zmrzlinu. Čtyřhodinové stání s elektřinou – 10 €.

Večer přeplouváme do zátoky Igoumenitsa, kde plánujeme nocovat. Podle předpovědi má vítr točit na východ a zesilovat až na 6–7 Bf.

V zátoce je klid, dno dobré, hloubka 5 m – vypuštěno 50 m řetězu, loď drží jako přibitá. Jen ten déšť! Chvíli silnější, chvíli slabší, ale pořád.

Pátek - návrat

Po desáté, když vítr polevil na 5 Bf, vyrážíme zpět na Korfu – do mariny Gouvia. Plujeme podél pobřeží, kde nejsou vlny. Před polednem vítr slábne a můžeme stočit kurz přímo na severozápad.

V jednu už tankujeme a krátce poté přistáváme v ideálních podmínkách – slunce a lehký vánek.

Do večera ale znovu několikrát prší a celou noc také. Takže motorky odpadnou, půjčujeme auto.

Sobota – výlet po Korfu

Vyrážíme po ostrově:

• Patounis’ Soap Factory – tradiční výroba olivového mýdla, prohlídka dílny i balení.
• Theotoky Estate – vinařství a olivový statek na západním pobřeží. Místo slíbené prohlídky ale jen pustí film a chtějí peníze za ochutnávku, takže odjíždíme. Ale: Již James Bond pil jejich víno! To zopakovali asi 10x, proto si to pamatuji.
• Olive Wood Shop Corfu (Acharavi) – dílna s nádhernými výrobky z olivového dřeva, poctivé řemeslo!
• Antinioti Lagoon – klidná procházka kolem laguny a návrat do Kerkiry.

Večer večeře v doporučené restauraci *Paprika*. Jídlo dobré, ale upřímně – nejhorší domácí víno za celý týden.

A pak už jen letiště a cesta domů.

Další týden na moři za námi – s dramatickým začátkem, ale nakonec se vším, co má mít: vítr, moře, dobré jídlo i řecký klid.

Objednaný pěkný katamarán Private Bay byl vzrorně připravený na domluvenou na 13 hodnu. Takže jen naskládat sebe a zásoby a vyplout. 

Tahle parta byla od Olomouce, tak jsem se musel dopravit na místo sám. A přece nepojedu sám autem. Počasí mělo být bez dešťů, tak jsem spojil příjemné s užitečným a vyrazil na motorce. Cesta tam je na čas, takže vlastně jako autem, po dálnici. Podcenil jsem teplotu. U nás okolo 9°C, v Linci skoro 18°C, ale v horách už opět místy jen 5°C, Navlekl jsem na sebe vše, co jsem měl. A těšil se na tunely, kde jsem se vždy ohříval. Dojezd k marině pak již v neskutečným horku. Z tohoto pohledu zlatá klima v autě.

Jachting

Zásoby i my uloženi, poučení posádce, poučení pro děti (3,5 a 4,5 roku). Vesty a vyplouváme. Cílem první noci jsou bójky na Kakanu. Plavba na motor, jen občas pomáhám motoru plachtami. Foukalo málo a přímo proti nám. Bez motoru jsme nestoupali. Na místě pokus o dětské koupání přímo na bójce. Perfektní. Děcka měly trochu respekt, ale za chvíli dováděly ve vodě.

Druhý den ráno koupání (opět) a pak směr Vrgada. Po poledni mělo začít pofukovat (splnilo se) a tak většina cesty celkem svižně na plachty. Na Vrgadě výsedek na pláž a do městečka. Jen zmrzlina neklapla. Obchůdek zavřeno a v konobách nemají.

Třetí den: A problémek: ze 700 litrů vody již moc nezbývá. Budeme muset někde dobrat vodu. Betina nás nechtěla s katamaránem. Takže Hramina. Dorazíme dopoledne, půjde se na zmrzku do města a zatím načerpáme vodu a vyrazíme pryč. Ale ouha, denní stání s katamaránem na Hramině je přes 200€. Blbec, měl jsem se předem zeptat na cenu. Takhle osolený, uf. Po poledni mizíme. Kotva u Arty, koupání, výjezdy na dinghyně. Děti odpadly již odpoledne a dobře se na nás vyspaly. Spát šly snad později než my.

Čtvrtý den: Odplutí na Prvič. Cestou zastávka na koupání v Košarině na Murteru. Pak se již začala startovat bríza a na plachty jsme, místy svižně, místy ploužením, dojeli až na Prvič. Večer výborná peka, jak to umí jen tady.

Pátý den je největší cestovatelský den. Chceme k Šibeniku na slávky. Ale sádky zklamaly, nemají!! To se mi stalo poprvé. Tak plujeme na motorsailing kolem Zlarinu. Zastávka mezi ostrůvky za Zlarinem na koupání a pak pozdě odpolední přejezd na Žirje. Ještě v podvečer koupání.Výběrčí na bójkách přijel skoro za tmy. Odmítl vzít odpadky. Po nějaké době dohadů byl ochoten nás s odpadky odvézt ke kontajnerům a pak zpět. Ale on na ně ani nesáhne.

Ráno šestého dne nás překvapilo bordelem ve vodě. Někdo z lodí v zátoce vypustil, asi ne fekál, ale graywatter určitě. Mastný, s kousky všeho možného. Zvedáme kotvy a popojíždíme ven ze zátoky na čistou vodu. Celodennní koupačka. Až opět  podvečer přejezd do Tratiske zátoky na Žirje. Zajedem si na pivko a tapásek do konoby.

A poslední den vyplouvám brzy. Na moři byla bora celou noc tak 4-5Bf. My v zátoce schovaní úplně bez větru. Nyní již utichá na 3-4Bf, ale vlny jsou stále. Přejedem opět na Kakan. Je to proti větru a vlnám, takže motorsayling, jinak bych tam křižoval ještě dnes. Zde jsme začínali, zde také končíme. Koupačka, lenošení. Až do 1400, kdy musíme odplout, abychom stihli checkout. Podle předpovědi se vitr z bory stočil na NW, ale síla je menší. Ale zadobok katamarán zvládá dobře. V 1710 jsme přivázaní ma molu.

Cesta domů

Ráno vstávám ve 0400. Cestu zpět jsem si naplánoval bez dálnic. K Biogradu podle pobřeží a pak směr hory. Nádherná cesta až ke Karlovači. Karlovač a Zagreb, samej kruháč a semafor. Vedo, peklo! Pak opět hezký přejezd do Slovinska přez hory. Slovinsko také moc hezké, až na okolí Mariboru. V Rakousku po dálnici skrz tunely až k St Michell, kde to stáčím na Steyr. Pak již jen Linec a doma.

#klobouček #relaxnajachtě 

Opět na vodě. Tentokrát se na Dolkaru u mne vystřídají dvě party po týdnu.  Dolkar nás přivítala v tradiční kondici: kormidelní kolo uchycené páskou, lana různých průměrů, chybějící kladka z hlavní plachty (Dolkar má rolovací hlavní plachtu), kterou si někdo nejspíš půjčil jinam. Zalepená okna ještě z loňska ode mne. První týden jsme skoro každý den něco opravovali – ale vždy úspěšně. Routing lan pro ...… Číst více

Po roce opět na Holanských kanálech.  Pochutnali jsme se na kibbelingu, ochutnali místní pivo a podívali se do obcí Akkrum, Sneek, Bolsward, Workum, Heeg a Ijlst. Trochu nám komplikovalo nadšení to, že je ještě hluboko před sezónou a spousta míst je zavřených nebo mají nějakou poměrně nepravděpodobnou otvírací dobu. Nejvíce se líbilo muzum v Iljstu - původní vodní mlýn dosud pohánějící pilu (katr). A hned vedle muzeum Frislandu. ...… Číst více

Vyzkoušel jsem nové podvodní pouzdro na mobil značky Weefine na dvou rakouských lokalitách. Přes počáteční obavy obstálo výborně — čistá voda, pár štik a cenné poznatky k výbavě. Test nového pouzdra Weefine Na zkoušku jsem vzal nové podvodní pouzdro na mobil značky Weefine. Zatím jsem s ním nebyl pod vodou a měl jsem z toho obavy — pokud by do něj nateklo, přišel bych i o telefon. Navíc jsem netušil, jak se bude chovat ...… Číst více

Kanárské ostrovy — neplánovaný, ale skvělý zážitek Původně to měly být Kapverdy, ale nakonec jsme skončili na Kanárských ostrovech. A upřímně? Předčily naše očekávání. První dojmy Let z Vídně na Tenerife utekl jako voda — necelých pět hodin. Teď už jen cesta autobusem do Radazulu, kde nás čeká naše loď. Po hodině a přestupu stojíme před krásnou oceanis Moscatelo. Téměř nová, přesto už s pár šrámy ...… Číst více

Už mi osychal šos, bylo s tím potřeba něco udělat. Takže když se klucí zmínili o potápění, rád jsem se přidal. Výlet nezačal úplně optimálně. kvůli děravé hlavě jsme se vraceli a na jezero dojeli skoro o dvě hodiny později než bylo žádoucí. Vojta potřebuje trénovat, tak volíme jednodušší terén. Lokality Dixi a Twin towers budou ok. Na lokalitě Dixi jsme celkem pozdě. Většina potápek už leze z prvního ponoru z vody nebo se chystá na ...… Číst více

Na rodinnou jachtu jsem se moc těšil. I když jsem měl i trochu strach, dva členové posádky byli absolutní nováčci. Bude se jim líbit? Díky včasnému převzetí jsme na lodi již brzy odpoledne a můžeme vyplout. Chartrovka varuje před nepříznovým počasím v neděli a pondělí a varuje, že nás v neděli nenechá vyplout kvůli silnému větru. Tak zdrháme již v sobotu navečer. Do velké zátoky Igoumenitsa, která je před severním větrem, který povane od noci ...… Číst více

Další týden na jachtě Dolkar. Z podobného soudku jako Marge, ale snad ještě horší. Zde jsou problémy i s takeláží, lana jsou již na konci svého života, ale pikolík z charteru jen krčí rameny. A fasujeme ji bez hlavní plachty, protože parta před námi ji na Kornatech roztrhala na cáry.  Hlavní plachta nám byla slíbena hned na neděli, tak se těšíme. Ale v neděli začíná Chorvatské kolečko. Není, ještě nepřijela, ...… Číst více

Opět na moři. Marge od MYD je druhá nejmenší z jejich flotily a také časté používání se na ní hodně podepsalo. Lana jsou různých průměrů, jak prostě to někoho zrovna napadlo nebo co měl po ruce. Na piáno existuje jen jeden způsob - lžíce nebo kuchyňský nůž. A takovýchto drobností je zde spoustu. Ale abych jen nepomlouval.  Motor vypadá celkem pěkně, vypucovaný, nic z něj neteče, startuje na drc. Hlavní plachta celkem nová, gena již starší, ale ...… Číst více