Rudé moře
A jsme zpět. Potápění v Rudém moři ukončeno.
Po příjezdu si dáme jeden aklimatizační den pláži. Šnorchly a masky s sebou. A kousek od břehu a kopajících se nohou se prohání havíš, o kousek dál čtverzubec a muréna. A navíc kareta, která projede asi v pětimetrové hloubce. Snažíme se s ní vydržet co nejdéle. Korunu všemu nasadí občan skoro bratrský, který se snaží zjistit, proč se tak úporně potápíme. Když mu říkám, že je dole kareta, tak se mi vysmál. No tak nic.
Druhý den již s Pavlou vyrážíme na moře. Děti jedou s námi, ale budou šnorchlovat (to jim vydrželo jen první den, další dny již mají domluveny discovery ponory a Pavlu si zamlouvají pro sebe).
Pavla má oči jako rys a najde všechny neviditelný potvory. Ale to nám nevadí, protože vedení přebírá Krištof, který má nos na všechny karety, které jsou v Rudém moři a nakonec Eve, která zase zná všechny krevetky a rybičky jménem. Takže ždádný strach, že bychom něco neviděli :-).
A poslední den vyráží polovina party do Luxoru. Ti, co tam již byli se jedou ještě potápět.
Den první na El Fanadir, první ponor na srovnání, druhý jdeme na drift. Proud velmi slabý, ke konci skoro ustává a tak musíme plavat sami. K vidění chobotnice a odranec, ropušnice a stone fisch. Tedy mimo jiných obvyklých perutýnů, očařů, pyskounů a dalších. Perutíni připravily jedno pěkné překvapení. V rozeklané korálové homoly je jich naskládané více než 30 ne jednom místě (pak už jsme nepočítali).
Den druhý na lokalitě Hamda, což je severovýchod Velkého Giftunu. Tedy nijak daleko. Ponor na stěně, opět drift, ale nějak opět proud zlobí. Druhý ponor na Abu Ramada. Tentokrát ne jako proudouvý, ale vody se pohybují poměrně hodně. Našli jsme opět krásnou karetu. Klidně se živila nám nevěnovala nic než znuděný pohled. A protože je život svíně, odešly baterky v blesku. Takže nemám ani fotku.
Třetí den Small Giftun a Erg Sabina. Small Giftunu opět kareta. Tentokrát se ale odešla nedechnout hned, jak jsme ji viděli a pak už nás k sobě nepustila. Voda tekla a ona je tam doma. Prostě ji nestačíme. Na druhém ponoru nacházíme krásnou krokodýlí rybu. Kryštof ji neviděl a málem do ní naplaval. Musel jsem je bacit foťákem a za to se mu ještě jednou omlouvám.
Zde si musíme střihnout pauzu. Fouká a "sea is locked". Neva, organizujeme výlet do města duchů. Pěkné odpoledne na čtyřkolkách. Tedy, pokud by se míň stálo. Průvodce za to nemohl, ale čtylkolky měly rozhodně své lepší období za sebou.
Město duchů mělo rozhodně pohnutý osud. Hornické městečko, které vyrostlo kolem těžebních jam na fosfáty. Před 25 lety bylo vyplaveno (to nebyla tragédie), ale voda vtrhla i do důlních děr a vytopila. Nikdo již činnost neobnovil a město zůstalo opuštěné. A je postupně rozebírané. Už teď tam není nic dřevěného ani kovového. Snad jen mešita ještě odolává.
Čtvrtý den změna vedení a vyfasovala nás Eva. Lokality Gotta Abu Ramada East a South Abu Ramada. Pěkné ponory bez většího překvapení. Velká hejna ryb.
Pátý den a pro některé den poslední - El Mina (vrak) a El Famous East. Na vraku jsme první, tak si jej pěkně užíváme, včetně krevetek v dírách, pár plžů a na konci velkého hejna obrovských klipek, které se přijely živit.
El Famous je klidná lokalita s homolema korálů. Dost nabito, ale jako jedni z mála máme vyčištěné zuby. Rybičky na čistící stanici nedělají rozdíly - ryba nebo člověk, hlavně když je práce.
A den šestý, poslední dvě lokality. Moc pěkné. Hlavně jeskyně v cca 27metrech (pro mě zážitek) a korálové homole, které jsou plné "glassfish" a v každé díře buď kanic nebo perutín.
Fotografie - voda
Fotografie - čtyřkolky
