Bořená hora - květen
Vyrazili jsme na Bořenou Horu, protože podle předpovědí by měla být pěkná voda. Cerekev jsme zamítli, a podle zpráv od ostatních jsme chybu udělali.
Přijeli jsme brzy po otevření, takže do vody jsme šli mezi prvními. Voda byla hodně rozdílná podle místa. Na vstupu to kupodivu celkem šlo, vidět tak 4-5m, u vrtulníku pocitově ještě lepší, v zadní části také, u náklaďáku bída s viditelností cca 2metry.
Při prvním ponoru máme celkem štěstí. U hrany padající do hlubiny zpoza kamenu vyrazil kapr. Žádný drobeček. Chtěl to ostře zahnout za roh, ale tam jsme byli my. Ještě teď jej vidím, jak má oči na vrch hlavy a promejšlí alternativy. Nakonec se rozhodne pro volnou vodu. V těsném závěsu za ním jedna z velkých štik. Lekla se tak, že málem dostala smyk. Takže ze snídaně nebylo nic. Chvíli jsme ji okukovali, ale po zkažené snídani nebyla kamarádská.
A hle další překvápko. Ještě se z nočního lovu vrací pěkný úhoř. Žádný drobeček to není. Ale ani on nemá zájem o interview.
Fotek je dnes málo. Voda jakoby stírala obrysy a vše se zdá mírně rozmazané. Pro digitální foťáky noční můra, protože nedokáží najít kontury, na které by ostřili.
Druhý ponor je již z větší části o ničem. Viditelnost jde prudce do háje a ryby jsou vyhnány ze svých oblíbených míst. Takže čao někdy příště.
