Marina Koparki - Gródek
Velikonoce jsme se (Hřebík, Martin, Tomáš, Zbyněk, já) vydali zkouknout bagry na polském lomu Gródek. Moc jsem se na to těšil, protože jsem viděl spousty fotografií a četl o krásném lomu s výbornou viditelností.
Velký pátek jsme zasvětili cestě a zdatní neutrmácení jedinci se ještě dojeli podívat na lom. Celkem pěkné zázemí - zastřešené převlékárny, betonová vstupní mola (jak jsme zjistili, jsou absolutní nutností). Buduje a bude se budovat.
V sobotu tedy hurá na lom. Trochu jsme se lekli množství lidí. Nějaký klub zde pořádal lovení velikonočních vajíček. Ale nakonec i přes množství lidí v neoprénech jich do vody tolik nešlo. Ale dost již, jdeme do vody. Jsme tam ten den skoro první!
Úvodní ponor - takový průzkumný. Plán byl jasný: jeden bagr a potom druhý, okouknout a potom zpět. Byli jsme varování místním výběrčím, že atrakce nejsou označené linkami, jen bójemi z hladiny. A pokud jsou tam linky, nemáme jim věřit. Takže první bagr na náměr, vše krásně našli, okoukli. Druhý původně také na náměr. Ale svedla nás linka, která vedla asi zhruba tím směrem. Ale někde cestou uhnula. No, bagr jsme nenašli. Našli jsme zbytky mostku, čerpací stanici, ponton, ale bagr ne. Kdo zná jeho velikost, může si myslet, že to není možné, je to hromada železa zhruba 10x10x10 metrů.
Druhý ponor tedy proti plánu začal na bagru číslo 2 s přeplavbou na bagr číslo 1 a podrobným průzkumem. Zde se již vše povedlo. Tedy skoro. Martin na začátku simuloval ztrátu ploutve s následným vyhledáváním. Skupina s twiny a reabreathry se odpojila a vydala se na podívat na potopenou loď. My s 15l flaškami bychom již byli na hraně. Tak lodička až druhý den. Viditelnost ráno dokonalá, určitě 20 metrů. Odpoledne se pomalu horšila.
V neděli ráno tedy začínáme ponorem na lodičku. Prolezeme, prozkoumáme. A přes bagr se vracíme zpět na molo. V poledne se část týmu odloučí a jeden domů. Se zbytkem prolezeme důkladně oba bagry. Velkou výhodou je - proti sobotě, že jsme na lomu skoro sami (ještě jeden polský pár a potápka ze Zlína, která se vozí skútrem Jarda - slyšet je po celém lomu). Jeden den bez potápěk lomu prospívá a viditelnost, která byla ráno možná jen 10 metrů se odpoledne lepší. I když je to hodně místní. U lodi je stále špatná, jinde je stále hodně přes 10 metrů.
Pondělní dopolední ponor je poslední. Chtěli jsme se podívat na lom v Krakowě, ale nikdo nebral telefony, neodpovídal na emaily (dodnes není reakce). Vzhledem k nejistotě otevření kvůli svátkům jsme se do Krakowa nevydali a skončili i na tento ponor na Koparki. Protože u lodi viděli jesetera, dali jsme si za úkol jej také najít. Vydali se směrem k lodi, ale obepluli jsme ji a pátrali po různých místech, kde by se mohl skovávat. A Zbyňa našel. Pěkný, velký, a živý. Nepostál. Pěknej macek, k metru mu moc chybět nebude. Při útěku málem naboural štiku, minul ji o pár desítel cm. A tam jsem si uvědomil, jakej je to drobek. Ta štika byla dobře o 20% větší. A vykrmená (nebo před vytřením). Ale dovolila jen jeden snímek a vzhledem k její rychlosti jsem neměl šanci. Viditelnost proměnlivá podle místa - 8 až 15 metrů.
A pak již jen dálnice, dálnice a dálnice.
