Jachta Řecko III
První díl povídání, a druhý je zde, pokud jste nečetli.
Kea
V noci nás budí smrad spáleniny a kouř. Shodujeme se, že asi na ostrově něco pálí. Ráno je okolo kouřmo. Vyplouváme opět o 6:00 hodině ranní. Ale slunce nevidíme.
Cap Souunion
Fouká 15kn Z. Nese sebou kouř. To už víme, že nad Athenami hoří. Míříme na jih, takže vítr na předobok, a doufáme, že z kouře brzo vyplujeme. Zatím je dohlednost tak 0,5-1 Nm, lodě se vynořují vždy ze šera zase do šera mizí. Teprve na úrovni poloostrova (cca 38°40' SŠ) z kouře vyplouváme. Míříme na Sounion, kde je na ostrohu Poseidonův chrám. Tam již není po kouři ve vzduchu ani památky. Ale pohled na sever dává tušit, že tam je.
V zátoce pod Souunion kotvíme chvilku po poledni. Lehký oběd a pak výsadek na břeh a prohlídka chrámu. Po 16 hodině zvedáme kotvu. V zátoce pod Souunionem zůstat nemůžeme. V noci má foukat SZ až Z vítr kolem 30kn a tato zátoka není proti těmto větrům chráněna. Kotvit budeme o pár mil dále, oros Anavissos. Kotvíme chvilku po 17:00 hodině. Do 8 metrové hloubky jde 50 metrů kotevního řetězu. Taháme za kotvu vší motorovou silou, co máme. Ani se nehne. Na noc to bude snad stačit.
Po 22 hodině se zvedá vítr od SZ až Z a postupně sílí s poryvy o síle 35-40kn. Místy přinese kouř, ale už ne tak hustý. Jachta s sebou trhá, ale drží. Až po druhé ráno mně vzbudí kotevní hlídka a alarm současně - jedeme. Než vyběhnu ven, s trhnutím zastavujeme. Ještě chvíli se tam motám, pozoruji kotevní alarm, náměry na světla na břehu, ale už nic. Vítr se zmírnil. 20 metrů nás to táhlo, než kotva opět zabrala. Zbytek noci je v pohodě.
Marina Alimos Kalamaki
Od rána fouzká čerstvý vítr. Tady v zátoce již ne (spíše vánek), ale na moři jsou vidět čepice. Ještě na kotvě vytahujeme hlavní na 1 ref a odplouváme. A spletli jsme se. Na moři ještě stále dojíždí 30kn vítr z noci a 1. ref je moc. Už ve vlnách a větru pod ostrovem Arsída refujeme hlavní na 2.ref a genu také. Míříme na ostrov Aegina.
Trajektovou cestu podjíždíme před jejím začátkem. Pak podél ní křižujeme proti 15-22kn silnému větru z S až SSZ. Nad jejím koncem (začátkem) ji opět přejíždíme a míříme k marině. Chvilku před marínou (asi 1 Nm) stavíme loď do driftu a dopřejeme si poslední dobré jídlo na moři. Pak již jen sbalit plachty, trefit vjezd a vyvázat loď. Vlastně brnkačka.
Vyvazování
Vlastně si za to mohu sám. Netrefil jsem ten správný peer. A za mnou se tam nacpal polák s 50 Oceanisem (při odplouvání stál vedle nás). Dotlačil mne až nakonec peeru, než pochopil, že tady to opravdu není. Pak tedy vyjel první a opět se nacpal na parkování přede mne. Chvátá, dobře. To jsem ještě netušil, jak bude šikovný, že se bude vyvazovat přes půl hodiny. A já zatím musel naší Elenu držet ve vzrůstajím bočním větru mezi mooringovými lany na všech stranách. A Eleně se fakt na zpátečku nechtělo. Trvalo to, než dostala kormidelní rychlost. A mezitím mne vždy vítr sfouknul příď na pravo a záď se díky směru otáčení šroubu šinula na levobbok. Začínal jsem tam šedivět. Nakonec to za poláky vyřešil harbourmaster chartrovky. Skočil na loď, vyhodil kapitána od kormidla a během minuty loď stála na místě. A pak jsem mohl i já. Návětrné lano, plynem podržet na místě, mooring a závětrné lano. Vypínám motor. Harboumaster z mola ukazuje všechny palce co má směrem nahoru :-) To potěší.
Check-out byl stejně důkladný jako check-in. Bez ztráty kytičky (skleničky se nepočítají). Objednáváme si taxi na ráno. Poslední večeře a ráno již na domluvené ubytování ve městě. Ale to již není o jachtingu.
Pokračování v dalším díle.
