Lom Hoštěradice - průzračná voda

Lom Hoštěradice byl pro nás velkou neznámou. Nikdy jsme tam nebyli - je to pěkně z ruky. Ale protože covid a do Rakouska se nemůže (tedy může, ale jen s testem), tak postupně prozkoumáváme české lokality. A o tomto lomu jsme četli z poslední doby samou chválu.

Cesta dlouhá. Zlatej Borek. Ale za necelé tři hodiny jsme tam a voda vypadá nádherně. Skály padají do hloubky a vidět je hluboko. Pod hladinou jsou ke spatření hejna kaprů. A místí přidávájí povídání o sumcích a štikách....

Vode je opravdu nádherná. Do 8 metrů viditelnost jistě přes 10 metrů, místy, kam nevkročila ploutev potápky i dále. V 8 metrech je zlom a pod 8 metrů je rozptýlený jemný sediment, který snižuje viditelnost na pár metrů. Ale horních 8 metrů prostě bomba. A teplota, krásných 7°C. Už se nám to ohřívá!

Dáme lom proti směru hodin. V první polovině lomu sice nádherné scenérie, ale ryby se někam skovaly.

A pak to začíná. První štika, shromaždiště kaprů, další štika. I pelíšek na sumce jsme našli, bylo to tam pěkně vyleštěné, jak pan domácí zajíždí na své místo. Ale nebyl doma. A další štika a opět spoustu kaprů. Pak candát na nějaké bedně a ještě jeden mi projel před obličejem, ani jsem si nevšíml odkud. Candáti bohužel nejsou na modelingová mola ještě zvyklí. 

Po hodině dvaceti lezeme z vody. Hubu od ucha k uchu. Tenhle cacht za to stál. Ve flašce ještě něco zbývá, tak na 20 minut ještě do pár metrů na pozorovatelnu. Candát se vrátil na své místo, ale opět odplouvá hned jak se objevujeme. A mizí pod vánoční stromeček. Asi jeho druhé stanoviště. Za chvíli se pak vrací na svojí bednu.

Lom je zároveň rybářský revír. A jeden pan rybář tam byl. Prý na kapry. Znáte ten kreslený vtip na rybáře, jak nahazují někam do dálky a hloubky a kapři jim rejdí pod nohama? Tak to byl on.