Jachta Chorvatsko srpen 22 (Dölkar)
Další skvělý týden na moři.
Po příjezdu jdeme nahlásit do chartrovky YMD, že jsme tady. Je před třetí hodinou, nečekám, že nás pustí na loď. Ale jsme příjemně překvapeni. Naše Jachta Dölkar již na nás čekala. Ale... Průšvih. Hned, jak jsem na ni vkročil, mi bylo jasné, že hned tak nevyplujeme. V lodi spousta vody, bilge pumpa nespíná, ucpaný sací koš. Pod motorem tak 5cm emulze motorového oleje a vody. Víko ventilů prosazuje, ulámané stopery. Z hadice přívodu chlazení rosí voda. Lana pro rolfok na několika místa na hranici přetržení. Stoper pro topenantu ulomený (šel otvírat jídelním nožem). Nenašli jsme kliku pro vinšnu zatahování hlavní plachty. Všechny na lodi byly moc dlouhé a nedaly se protočit pod ráhnem. Z kabin posádka za chvíli hlásí neuklizeno. Vletěl jsem na marinera Marka. Musím uznat, že neztratil úsměv z tváře, ale začal makat. V půl osmé byla loď, řekněme, použitelná. Jen vinšna nebyla, Marko přinesl novou, ale stejne dlouhou ("ale aspoň máte novou").
Večer ještě poučení a zaškolení posádky a pak již spinkat.
První den na moři
Odplutí tedy až v neděli. Jen co se vymotáme z ostrovů okolo Murtetu, vytahujeme plachty. Vítr 5Bf, v poryvech 6Bf. Posádka neznalá, proto konzervativně na hodně refované plachty. I tak si na zadní vítr udržujeme slušnou rychlost kolem 5kn. Zkoušíme různá nastavení plachet, plout přímo na zadní vítr, na zadoboční vítr, obraty po větru, proti větru. Naším cílem je Zlarin. Tak musíme prokličkovat okolo Kaprije, Tijatu a Zmajanu. Na Zlarin připlouváme po půl třetí. Asi do pěti si každý z posádky zkouší zakotvit v poměrně silném větru. Nejen zakotvit, ale použít snubber. Molo na Zlarinu je kompletně obsazené.
Na noc zůstáváme na kotvě. Polák vedle, poté co mu uletěla dingi a následně povolila kotva to vzdává a stěhuje se na bójku. Podle předpovědi se měl vítr k půlnoci utišit a začít opět na ránem. Vítr se utišil tak kolem druhé ráno a ve tři již vanul opět silou svých 22kn. Takže první hlídky na kotvě byly větrné a plné adrenalinu (naštěstí ne mojeho). Ale loď stála jako přikovaná.
Druhý den na moři
Kolem desáté vyplouváme k Šibeniku nakoupit slávky na večer. Zároveň se vyvazujeme v Šibeniku a posádka jde na trh koupit nějaké doplnění do kuchyně. Jejich první přistávací manévr zvládli v pohodě. Pak se přesunujeme na Luka Prvič. Samo na plachty, když tak pěkně fouká (4Bf). Zpočátku boční, ale do Luka Prvič se musíme prokřižovat. Molo je ve 14 hodin beznadějně plné, místy se již lodě vyvazují do druhé řady kotva - loď.
My ještě nacházíme poslední volnou bójku a cvičíme vyvazování na bójce a manipulaci s dingy.
Třetí den na moři
Ráno hned ještě najíždění na bójku a pak přesun na Zlarin, kde jsem doufal v prázdnější mola. Tento nápad mělo více skipperů. Ale i tam molo plné, lodě do větru 4-5Bf nechtějí vyplouvat. Zabereme jednu mezeru a trénujeme vyvazování. Pak najíždí pár katamáránů a jsme v háji. Vyplouváme na naše další kotviště - Rogoznice bay. Veze nás krásný zadoboční vítr o síle 4-5Bf. Cestou několikrát Fendr on board :-). Nakonec i Adam On Board. Mrknul a naznačil, že skočí. "Vyměkne", říkal jsem si. Nevyměknul. Vzhledem k vlnám o velikosti přes půl metru se hlava začíná poměrně rychle ztrácet. A posádka vytuhla. Rychle je rozhýbávám a nakonec je z toho slušně rychlý a precizní manévr. Adrenalin funguje. Adamovi pocity po "vylovení": "Když se ti jachta tak pěkně rychle vzdaluje, začínáš pochybovat, že to byl dobrý nápad.". Věřím mu.
Kolem 17 hodiny kotvíme v severním cípu Rogoznického zátoky. Ve stánku mají ještě palačinky, tak na ně vyrazíme.
Čtvrtý den na moři
Vyplouváme později. Doufáme, že v Rogoznici bude volno na molu. Vítr 2Bf. Místo není, beznadějné. Pokračujeme volným tempem okolo majáku Mulo a pak severním kurzem opět ke Zlarinu. Vítr postupně sílí na 4Bf. Na večer je domluvená Peka v konobě Stara Makina. Během plavby několikrát FendrOB, nastavení plachet pro boční, předoboční větry, obraty. Kolem 16 hodiny nakukujeme do Zlarinu na molo. Ale mohl jsem to tušit. Plno. NNW vítr zde navíc dělá celkem slušné vlnění. Tak křižujeme na Prvič Luka. Trochu mám strach, abychom našli volné místo. A taky ano. Molo i bójky plné. Zůstáváme na kotvě. To jsem prokaučoval. V noci se vítr i moře uklidnily a noc velmi klidná a horká.
Večer se sestavoval plán na ráno. Odplouváme ve 03:00, je nutné připravit plán odjezdu z mariny a vykličkování se z ostrovů. Peka byla výborná.
Pátý den na moři
Ve 03:00 budíček snídaně (káva). V 03:40 již opouštíme zátoku a hledáme nabiflované záchytné body. Z počátku vítr 1-2Bf, ale 4:15 již vytahujeme plné plachty a svištíme se v krásném NWW větru 3-4Bf. Východ pod šesté je opravdu působivý.
Míříme do Biobradu natankovat (motorovat již moc nebudem/snad) a pak na Žut na noční kotviště.
Po sedmé hodině se během plavby již normálně vaří. Jsme v mnohem větším náklonu, než první den. To se ještě nikdo neodvažoval ani sejít do salonu. Snídaně v postavení have to.
V 10:30 míjíme proti motorovou jachtu pod HR vlajkou. My na plachty ve větru cca 2Bf. Tedy rychlost 2kn. Kurz neměnila, tak jsme jej změnili my, ale vzhledem k naší rychlosti jsme museli použít motor, abychom jí vypadli z dráhy. Absolutní ignorace. Jméno jachty nemám :-(.
V Biogradu před námi jen jedna jachta a pár motoráků. Natankujeme a pomalu motorujeme a plachtíme se střídavým úspěchem z Biogradského kanálu. Vítr se opět objevuje na úrovni Pašmanu a Gangara. Síla 3-4Bf. Prokřižujeme okolo ostrovů a na moři pak již skoro přímý směr na Žut. Kotviště v průlivu Žut - Žutská Aba. Stojí zde několik lodí, které ale skoro ihned po našem připlutí zvedají kotvy. Chvili to vypadá, že budeme sami. Na noc připlouvají ještě 4 lodě. Do 21:00 vítr 16-20kn. Na noc úplně utichá. Obloha plná hvězd.
Šestý den na moři
Ráno slibovaný vítr si dával na čas, tak lehce motorujeme s koupáním a tréninkem FendrOB. Až před Vrgádou se zvedá slabá 3Bf. Kotvíme před Vrgádou. Výsadek na pláž pod strom. Pak pokračujeme pomalu v proměnlivém a nestálém, slabém 2-3Bf větru k Murteru. V 16:00 vyvázáno. Umýt, počkat na potápěče. Předání bez ztráty květinky.
A pak již jen cesta domů zpestřená návštěvou v Gospodarsko Roca, kde mají i peku a výbornou plieskavicu z kančího. A to byl poslední světlý bod, pak již jen dálnice, dálnice...
Díky skvělé posádce!
