Na úvod musím říci, že mne Elba zároveň nadchla i zklamala. Nadchlo mne množství ryb, které se zde nacházejí, jejich rozmanitost. Zklamala mne absence větších ryb (kanice jen na hranici viditelnosti, nenechal se přilákat blíže´, ani nepočkal). Dále jsem si, asi trochu najivně, představoval množství chobotnic, humrů, langust. Tak to se nekonalo. Humra neviděl nikdo, langustu, sice velkou, ale taky jen jednu, viděla sousední parta.

Podvodní svět je úřasný, je to rybí polévka. Nádhera. Raby jsou, podle mne, plašší než třeba v Chorvatsku. Ale to je asi také důvod, proč jich je více. Málokdy se vyskytují jednotlivě, skoro vždy v hejnech. Ať jsou to sapíni (velká hejna) nebi dravci - tuňáci,  chňapalové, barakudy. Murény na každém kroku (pardon, kopu). Nebylo vyjímkou, že na dohled byly hned 3 hlavy.

Protože bylo hodně murén, bylo málo chobotnic. Ale tu a tam se také objevili. A čeho bylo překvapivě málo - ropušnice. Ne, že by se nenašli, ale každý ponor také nebyly.

Další fotografie z elbského světa podvodního.

Díky hustotě zarybnění jsme byli svědky lovící murény (celkem malá úspěšnost, ryby jí většinou unikaly), lovícího úhořovce (ten byl překvapivě úspěšný, skoro 100%), setkání muréna x chobotnice. Jak dopadlo, nevíme. Po setkání se každý ukryl v jedné díře a navzájem na sebe mrkaly.

Klícová slova: Potápění, Elba