Attersee - Kohlbauernaufsatz - se smýšenými pocity
Vyrazili jsme na Attersee. Tady v Čechách se zkazila voda skoro na všech lomech, tak jsme se vydali na lepší - na Attersee, kde by měla být voda ještě stále pěkná.
A skutečně, na lokalitě Kohlbauernaufsatz jsme skoro sami, pouze starší manželé s karavanem, již skoro nastrojení se chystají do vody. Tak také hupky dupky do gumy.
Nastrojíme se a vlezeme do vody, vše ok, směr stěna. V tom se začnou valit bubliny odněkud zpod brady. Záložní automatika - to není. Tak potom zamrznul napouštěcí ventil, rychle vytrhnu hadici od sucháče, ale bubliny jdou pořád. Po hmatové kontrole zjistím, že ventil je nějak v nepořádku, vystupuje nad povrch. Podržím je raději rukou. Signalizuji ostatním, že něco je špatně, a mizím na hladinu. Nahoře konečně zjišťuji, co se stalo. Prasknul čep od napouštěcího ventilu, tím celý čep vylezl ven a unikal vzduch ze sucháče. Naštěstí jsem si moc nenabral.
Ale vypadá to, že pro dnešek je s potápěním konec. Ani Austrian divers nepomohli. Ventilů mají spousty, ale ne do Kallweita. A nakonec pomoc přichází pomoc z nečekané strany. Manželé se mezitím vrátili z ponoru, dáváme se do řeči a nakonec - pán ze svého - světe div se - Kallweita odmontování svůj ventil a půjčuje mi jej na ponor.
Tak hurá, naplaveme nad stěnu, chvilku se pohybujeme po jejím vrcholu a pak pád do 30 metrů. Spousta okounů u paty stěny. Rozhlížím se po lodičce. A pak mně to vzalo. Dusíkovka jako když vyšije. Trocha závratě, zvony v dálce (vždycky na hloubce slyším z dusíkovky zvony). Klídek, soustředění a je to pryč. A hele lodička. Kontrola pana mníka, který loni na lodičce bydlel. Ale není tam. Ani nikde ve stěně jsmě mníky nepotkali. Jen spousta pěkných vypasených okounů. Návrat na mělkou vodu, myslel jsem, že ještě propátráme trávy, ale biudyho vyhání skoro prázdná láhev. Tak tedy bezpečnostní zastávka a jdeme ven.
Po ponoru vracím ventil, ještě chvilku pokecáme a valíme dofoukat a dom. Dobří lidé (potápěči) žijí.
Fotky
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
RMV: 18,6
