Attersee na den dětí
Po dlouhé době - vlastně od velikonoc - jsem nebyl pod vodou. Takže už mi trochu osychal šos. Ale na Attersee jsme jej omočili důkladně.
Hinkelsteine
Parádní ponor na Hinkelsteine. I když chvíli to vypadlo spíše na fiasko. Nepodařilo se na první dobrou trefit kameny, tak jsme se chvilku hledali. Ale našli. Našli jsme i sochy. Ty i vyššího kamene i ty u toho spodního. Vyditelnost u hladiny nádherná, od 5 metrů se kazí, ale pod 20 metrů je opět krásně vidět. Spatřeny okouni a úhoř.
Místo na 11,4 km
Nějak jsem si nezapamatovala název. Ale je to vlastně jedno. Já tam nikdy nebyl, Tomáš tvrdil, že jo, ale nepamatoval si, co je pod vodou. Ono tam totiž není skoro nic. Sice to příkře padá ke do hloubky, poseté různými kameny a skalkami, ale jinak nic. Kdybych byl mník, tady bych měl pocit, že je to ráj. Ale mníci si asi myslí něco jiného, tak tam nebyl ani jeden. Zato jsme opět potkali úhoře. Vykukoval zpod pařezu. Viděli jsme jej včas, tak jsem jej obklíčil a nenápadně se začal přibližovat. Asi jsem byl nenápadný moc, protože úhoř vylezl a líně zamířil přímo ke mně. Tím nejprve překvapil mně, protože jsem nestihl ani zmáčknout spoušť. A pak sebe, protože se mně lek a bleskově zahájil taktický ústup.
Vode se ohřívá, do 20 metrů je 10°C.
