Orlík, Spálenka
Jak jsme avízovali, vydali jsme se na Orlík. Počasí vyšlo úplně nádherně, lehce pod nulou, sluníčko.
Nakonec jsme jen dvá. Ostatní propadli panice z chladnéh počasí. Po příjezdu na místo nás zachvátilo skoro nadšení. Voda na Orlíku skoro křišťálová.
Tak na nic nečekáme. Hup do vody. Naplaveme k bójkám a začneme klesat po laně od jedné z bójek. Do zhruba 15 meteů voda čistá, viditelnost kam lampa dosvítí. Ale v 15 metrech šedo a pak černo. Prostě tma jak v prdeli a kal. Od bójky sjíždíme šikmo po svahu k hájovně. Viditelnost kolem 20cm. Motáme se chvilku zdmi od hájovny, potom přeplaveme k sklípku. Obvodové zdi se dají sledovat v podstatě pouze s nosem těsně u zdiva. Tak se tedy rozloučíme se zatopeným stavením a oklikou přes zátoku se dáváme zpět k autu. V 15 metrech se viditelnost opět zlepšuje a dokonce od 10 metrů jsou vidět šikmo dopadající sluneční paprsky. Potkáme cestou několik malých candátů.
No a konec. Ponor vlastně super. Už se mi po dusíku v žilách velmi stáskalo, takže vlastně mohutná spokojenost.
