Takže nekouřím již více než půl roku. Již se vytratila chuť na cigaretu v naučených situacích. A přežil jsem i dovolenou, kdy jsem vyndal cígo pomalu jen na spaní.

Naopak musím říci a přiznat, že nárazová příšerná chuť si zapálit se občas vrací. Někdy je to jen jednou za měsíc nebo 14 dní, někdy je to dvakrát za den. Je to psychické. V podstatě si mozek říká o přestávku, o pohled z jiné strany, pauzu. A to se dá i bez cigára. Ta pauze je důležitá. Cígo pomohlo se zastaviot a podívat se na problém s odstupem. A to se musí udělat teď taky, jen bez toho válečku. Vonícího válečku.

Zapápená cigareta voní. Příjemně. Horší je to druhý den s hadry z hospody. Ty smrdí!! Nevím, jestli mám lepší čuch nebo prostě jsem to dříve nevnímal.

Poučení 1: Měl jsem z nekouření strach. Hlavně pro sociální závislost. S tou nikotinovou jsem si věřil. Ale i ta sociální jde překousnout. I když je to "kurva" horší.

Poučení 2: Až vám někdo bude tvrdit, že vás odnaučí kouřit během 30 dní, NEVĚŘTE MU. Za rok bude člověk náchylný tam spadnou znovu. Stále to voní. A v tuto chvíli se dostavuje pocit "už to zvládám". Ten může být ošidný.

Prostě: zatím nekouřím.

Klícová slova: Nekouřím