Konec řízků (a uzeného)
S zákazem dovozu masa a mléčných výrobků se strhla strašná sranda. Chorvati zakázali, naši se nasrali a začali rušit zájezdy (nebo tím aspoň vyhrožovat). Ha, Chorvatům se rozsvítilo - teda ne vládním úřadům, ale podnikatelům - a začali rychle hlásit různá dementi, která zatím bohužel nejsou podložená. Viz poslední dementi dementi na "Omezení dovozu jídla".
Ono se vlastně není v podstatě o co hádat. Většina potravin je stejně drahá, nekdy levnější, někdy dražší než u nás. Takže ve finále nula od nuly pojde. Ono jde vlastně o princip. Na dovolenou jedem většinou v pátek na noc, popřípadě v sobotu ráno. A chceme mít první dva dny pohodu a ne jít schánět místní supermarket. Takže, aspoň u nás, to není o tom, že si vezu jídlo na celou dovolenou, ale takové to překlenovací. Jinak jsou na tom kolegové, kteří jedou na jachtu. V sobotu se nalodí a hurá pryč. A ti jídlo potřebují. Kotví se většinou pozdě večer, odráží se brzy ráno, kolikrát i mezi ostrovy, kde prostě koupit nic nelze.
Ale abych neprskal jen na Chorvaty, Slovinci jsou také pěkní výlupkové. Jejich dálničná známka, která bude platit od 1.7. 2008 je ještě větší šaškárna, než naše dálniční brány. Teda byla by to šaškárna, kdebe to nebylo spíše k pláči. 99% turistů Slovinksem projede. Ale budou si muset koupit půlroční dálniční známku za - teď bych nerad mystifikoval, nemůžu najít částku - cca 70€. A podle vyjádření policejního ředitele: na okresních silnicích sice známky být nemusí, ale budem dělat všechno proto, abychom to řidičům znepříjemnili.
Závěr? Jednoduchý. Kreténi v politice nejsou specialitou České republiky.
Chorvatsko je nádherné, moře miluju, řízek oželím. Ale už z toho nemám takovou radost.
