Opět Horní Cerekev - proč ne?
Po týdnu a kousek opět na Horní Cerekvi. Pokud je něco pěkné, tak proč si to nezopakovat? Tentokrát scénář trochu jiný, dáme to kolem dokola.
Přijíždíme mezi prvními, ve vodě jsme asi úplně první. Hned na začátku jeden apel. Již podruhé jsem z vody lovil rošty schodů. Byly naházené dole pod molem. Pokud chytnete toho, kdo to dělá, dejte mu přes držku!
Ale pak již do vody. Hned na úvod několik krásných štik. Pak delší dobu nic a pak ještě pár. Všechny jsou po ránu na lovu, ale z potápěk si nic nedělají. Blížíme se k jámě, travers napříč. Viditelnost je krásná, takže se můžu držet v 3-4 metrech v teplé vodě a přitom sledovat očima hranu. Kompas až na posledních pár metrů.
Štiky na druhé straně mají očividně jinou strategii lovu. Zatím co ty na severní straně lomu se drží v trávě a čekají, štiky na jižní straně lomu aktivně najíždí z volené vody do rybiček skovávajích se v trávě.
Navštívili jsme vousatéo pana domácího. Sumec je již pěkně rostlý, hlavu zabořenou do stromu, prdelka mu vyčuhovala. Chvilku se nechal drbat a pak se zvednul a odlul do volné vody. Po chvíli jej potkáváme ještě jednou v trávě. A mzitím ještě několik štik. Od malých až po pěkné kousky. A po celý ponor nás doprávází spousta havěti jako krmění pro dravce.
Ponor končíme po 103 minutách. Ne proto, že by se nám chtělo z vody, ale prostě musíme čůrat.
