Bali - kohoutí zápasy
Kouhoutí zápasy
Pomocí různých domluv rukama nohama jsme z domorodců vytáhli, že se konají kouhoutí zápasy. Měli jsme vlastně štěstí, protože koncem října se blíží období dešťů a konají se různé slavnosti. A tím pádem i kohoutí zápasy.
Malé meče
Vlastně jsem byl překvapenej. Protože jsem vůbec netušil, jak vlastně kohoutí zápasy probíhají. Mimochodem - na Bali (v celé Indonézii) jsou ilegální.
Majitel kohoutka obejde celé osazenstvo. Každý si jej potěžká, prohmatá, odborně prohlétné pařátky, letky, zobák, sílu stehen. A vytvoží si obrázek pro své sázky.
Kouhoutkovi se potom na pařátek připevní malý skalpel. Jen výběr velikosti je malá alchimie. Mečíky se nosí v malé krabičce a připevňují rudou nití. To dělá pouze jeden z "pořadatelů".
Nakonec se kouhotci pořádně "naserou". Během nasírání se uzavírají sázky. Nám nebylo sázení dovoleno. Jsme "cizí". Ale nehraje se o velké částky, z našeho pohledu jsou to desetikoruny. Ale z pohledu jejich mzdy - nevím, nevím.
Vlastní boj
Je rychlý, 20 vteřin a je konec. Kohouti připravení k boji proti sobě vyrazí, výskok, náraz. A znovu, znovu.... Ten, co vyskočí výš, sekne svého soupeře mečíkem. Jednou, podruhý, ... Poražený padá. Ještě sebou škube a již je škubán. Poraženému (majiteli) náleží stehno. Zbytek majiteli vítěze. Bude hold slepičí polévka. A ve většině připadů se v polévce ocitnou bok po boku vítěz i poražený.
