Znovu Attersee
Nějak trhám svoje rekordy. Nejprve rok nic a teď po 14 dnech opět pod vodou.
Původně jsme chtěli vyrazit za kluky z klubu Narval. Ale člověk míní a množství návštěvníků mění. Jezero bylo obléhané a obležené a oparkované i na těch nejneuvěřitelnějších místech. Takže vlastně můžeme mluvit o štestí, že se nám povedlo zaparkovat u Hinkelsteine a dokonce celkem blízko vstupu.
Vode je na hladině celkem pěná, ale jako před 14 dny, se pod 5 metry mění na kašičku a vidět není vůbec nic. Tak cca metr. Tentokrát kal zasahuje hlouběji. Až do 20 metrů, Ale tam se to nádherně pročistí a viditelnost je přes 10 metrů. Kameny jsme našli (ještě si to tam pamatuji). Obeplavali a vystoupali do měčí vody a hledali štiky.
Naplnit k Bokimu a pokus proniknout do kempu. Ne, je narváno. Tak blokujeme dopravu u každého potápěčského spotu a hledáme místa, kde nechat auto. V tom vedru byly podmínky dvě - ne moc daleko a aspoň trochu ve stínu. Když už jsme obě podmínky vyškrtli a chtěli parkovat v podstatě kdekoliv, kde se dá dostat do vody, usmálo se na nás místo hned před vstupem na Unterwasserwald. A splňovalo více než dostatečně všechny požadavky.
Voda cca stejná. Mokrá a dole 7°C teplá. Viditelnost stejná. Ale Unterwasserwald je zážitek. Stromy o průměru od pár desítek cm do kmenů s metrovým průměrem poházené jako mikádo. Tato lokalita je vždy působivá.
A během výstupu pár štik na lovu. No neber to.
Díky Harry za doprovod!
PS: vzhledem ke smrti mého fotoaparátu hledám něco na focení pod vodou. Compact s pouzdrem. Blesky a světla mám.
