Podzimní Attersee
Na Attersee jsem se po létě strašně těšil. Nějak mi chyběla studená voda, kopce nad hlavou...
První ponor na lokalitě Wreck Dixy. Zkusíme najít vraky plachetnic. Voda byla bohužel po deštích poměrně kalná. A já vzal zimní výbavu, zabalil, nezkontroloval. A vymstilo se. Hned při nasazování ploutví zjišťuji, že mi teče do pravé rukavice. Sundat, nandat. Zdá se v pořádku, jen prsty se mi koupou ve vodě. Ale zdá se, že nepřibývá. Po 20 minutách ponoru ve 20 metrech se najednou něco odšpuntovalo a do rukavice začalo ne téci, ale přímo lejt. To nemá cenu, mažeme nahoru.
Vyměním rukavice suché za rukavice mokré a protože ve flašce máme ještě polovinu, jdeme do vody. A to se rozhodl stávkovat záložní počítač. Ten jsem si vzal s sebou, protože můj Gallileo ukazuje nízký stav baterie. A Galliileo stále žije, ale Alladin od Cressi se na to vykašlal a jediné co zvládl bylo píp-píp.
Mimo jiné jsem pocvičil prái se stagí.
Ale nakonec hezký ponor dohromady asi hodinu.
Před druhým tedy aspoň základní údržba. Alladin dostal nové baterie, rukavice jsem zkontroloval. Na díru to nevypadá. Druhý ponor na lokalitě Liebesbrücke. Vše klaplo. Až na mizernoiu viditelnost. Do rukavice neteklo, počítače pracovaly, skoro hodina ve vodě. Tak nějak jsem si to představoval.
Nakonec mi spravily chuť malé štiky, které byly v 5 metrech v rávě. Tak jsem s nimi strávil hoodně přetaženou dekompresi.
Fotky nejsou, voda mizerná.
