Cerekev, červenec
Opět po delší době jsme se vydali podívat pod vodu, tedy potápět. Tentokrát v hojném počtu, protože všichni marodi již měli povoleno strčit hlavu (a jiné části) pod vodu. A holkám se již zdálo teplo dostatečné, aby se taky smočily. I když pravdou je, že neděle byla z posledních 14 dní asi tím nejzamračenějším.
Ponor podobný jako již několikrát zde na Cerekvi. Hup dolů, zastávka u skruže, doprava podle "stěny", zastávka u potopené pramičky a její zevrubná prohlídka (nic se nezměnilo). Tentokrát jsme vynechali vodníka a pokračovali rovnou dál trochu hlouběji. Ale nakonec jsme se vrátili na osvědčené rozhraní 7 metrů. Aspoň se můžu chodit ohřát do 6 metrů a pak se zase ponořit do chladnějších vod. Návrat cca ve 4 metrech, okukování kapříků.
Viditelnost tentokrát nic moc, cca 2 - 3 metry, na zdejší poměry dost slabé. Právě proto jsem se věnoval při focení škeblím, které by to snad měly umět vyčistit. A zdá se, že se jim tam daří. Identifikoval jsem škebli rybniční, poslední fotografie je asi velevrub, ale jaký, to netuším
Nyní již slíbené fotografie škebliček a škeblí rybničných. Více o nic se dozvíte třeba na Wiki nebo na BioLibu - škeble a BioLibu - velevrub.
Abych nezapomněl na aktuální události. Někteří si stále ještě dodělávají AOWD. Tentokrát byla na programu navigace. Podle Karla z vytyčeného čtverce vyšla spíše elipsa. Tak nevím.
