Od kanárského ostrova El Hierro až po Greenwich

Když stojíte na palubě jachty někde mezi Tenerife a divokým ostrovem El Hierro, kde vám pasát fouká do zad a do tváře stříká slaná pěna, málokdy přemýšlíte nad tím, jak vlastně vznikly čáry, které vidíte na displeji své GPS navigace. A přesto se právě na Kanárských ostrovech a v kalendářním datu 13. října střetává jeden z nejzajímavějších příběhů námořní historie.

Než vládl Greenwich: konec světa byl na ostrově El Hierro

Dnes to považujeme za samozřejmost. Podíváme se do mapy, zapneme navigaci a vidíme souřadnice vztažené k nultému poledníku v britském Greenwichi. Nejsou to ale ani dvě století, co měl téměř každý námořní stát svůj vlastní „nultý“ bod. Francouzi počítali zemělpisnou délku od Paříže, Španělé od Cádizu a další od Londýna nebo Madeiry. Východiskem z tohoto chaosu byl v historii po dlouhá staletí starý známý ostrov El Hierro (tehdy nazývaný Ferro).
Rakousko-uhersko, aby to nemělo snadné, počítalo pozemní mapy od Vídně (tzv Klementýnský poledník - Klementinum meridian), ale námořní a vojenské mapy právě od Ferra.

Už od dob Ptolemaia a později od roku 1634, kdy jej oficiálně stanovil francouzský kardinál Richelieu, platil ostrov El Hierro jako nejzápadnější známý bod Starého světa. Vše, co leželo západně od něj, byl jen neprozkoumaný Atlantik. Tento fererský poledník se v námořních mapách udržel neuvěřitelně dlouho — v Rakousko-Uherku, Německu či Polsku se podle něj navigovalo ještě na počátku 20. století.

13. říjen 1884

S rozvojem železnice, telegrafu a globálního obchodu na konci 19. století se však chaos v rovnoběžkách a časových pásmech stal neudržitelným. Byla potřeba jediná celosvětová dohoda.

Proto se v říjnu 1884 sešli delegáti z 25 zemí světa na Mezinárodní poledníkové konferenci ve Washingtonu D.C. A právě 13. října 1884 schválili klíčovou rezoluci: oficiálním nultým poledníkem planety Země se stává Greenwich.

Hlasování tehdy dopadlo jasně — 22 států bylo pro, Brazílie a Francie se zdržely (Francouzi se své Paříže vzdávali jen velmi těžko) a proti hlasovalo pouze tehdejší San Domingo (dnešní Dominikánská republika) - a nedochovalo se proč, když jim to mohlo být jedno. Tento jediný den tak navždy změnil způsob, jakým měříme čas a určujeme polohu na Zemi — od Greenwichského středního času (GMT) až po dnešní systémy GPS.